Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Was muss man eigentlich tun, um... P18 1/6

16. dubna 2017 v 20:00 |  Lydia
Nadpis vlastně říká už všechno… :-)



Story: Was muss man eigentlich tun, um… - Co je třeba udělat, aby… (schválený překlad)
Autorka originálu: Lydia
Autorka fotografií a ikonky: JaniART
Jazyk originálu: DE, němčina
Rating: P18
Disclaimer: Všechny postavy a svět Harryho Pottera patří JKR. Já z toho nemám nic než potěšení.

Original story: https://www.fanfiktion.de/s/5766def60005ee012c049dba/1/Was-muss-man-eigentlich-tun-um


Díl 1

Hermiona se potichu chichotala a dopis od Ginny znovu odložila stranou.
Seděla ve svém obýváku se skříženýma nohama na velice pohodlném gauči, který byl překrytý spoustou tlustých dek a posetý množstvím měkkých polštářů, aby nebylo až tak patrné, že už má své nejlepší dny nějaký ten pátek za sebou.
Zadržovala smích a znovu sáhla po dopise, který jí před chvílí doručil překrásný sýček. Rozvinula ho a četla.

Moje milovaná Hermiono,
pomož mi! Sama už to tady v tom prostředí nadměrně zamořeném testosteronem nevydržím! Buď prosím opravdu tou nejlepší přítelkyní, jak tě stále vidím a jak o tobě mluvím, a přijď za mnou! Nebo - ještě lépe - dovol mi tě příští víkend navštívit… Určitě budu mít s sebou všechno, co je třeba, aby byly dvě mladé dámy šťastné. Slibuji!
Srdečně zdraví, tvá vynervovaná Ginny

Hermiona se rychle rozhodla, vzala si list pergamenu a brk a stvořila krátkou zprávu své nejlepší kamarádce.

Moje nejmilejší Ginny,
velice ráda tě příští víkend přijmu jako hosta. Asi do tří mám ještě něco na univerzitě. Od půl paté však už můžeš dorazit. Velice se těším, že tě uvidím, rozmazlím, promluvím si s tebou, zasměji se a zbavím tě rozčilení.
Taktéž posílám srdečné pozdravy, tvá zrelaxovaná Hermiona

S úšklebkem přivázala sýčkovi na nožku svůj malý důkaz o tom, že stále žije, což bude pro Ginny velkolepé, a pustila ho zase kuchyňským oknem na svobodu.
Byla si jistá, že se Ginny bude rovněž bavit jejími lehce nadsazenými slovy stejně, jako ona sama nad jejím dopisem. Tak to však teď s ní bylo od té doby, kdy chodila s Draco Malfoyem a bydlela s ním na usedlosti jeho otce. Impozantní okolí, ve kterém se každý den pohybovala, už na ni jistě mělo nějaký vliv. Nebo si z toho ve svých dopisech pro Hermionu dělala legraci.
Bylo jedno, jak to ve skutečnosti bylo. Hermiona se v každém případě bavila.


Hodiny ukazovaly 20:47 a Ginny s Hermionou se spolu pohodlně usadily na Hermionině malém gauči v obývacím pokoji při svitu svíček a láhvi dobrého červeného vína.
Ginny k Hermioně dorazila kolem páté odpolední, a pak se ještě rozhodly vyřídit nějaké nákupy. Doma si udělaly pizzu s veškerými hříšnými ingrediencemi, které je napadly.
Následně se nasytily a spokojeně se přesunuly do Hermionina obývacího pokoje, mluvily a hihňaly se a obstaraly si všechno, co bylo třeba, aby se po celý zbytek večera cítily naprosto v pohodě. A tak teď spolu seděly, tlachaly, smály se, neustále popíjely víno a jejich vyprávění nebralo konce. Bude to ještě velmi dlouhý večer.

Hermiona se po vyhrané válce proti Voldemortovi a po svém zakončení studia v Bradavicích stáhla do mudlovského světa. A to ani nebylo její skutečně úmyslné a konečné rozhodnutí. Jednoduše to tak vyplynulo. Dokonce se rozhodla studiem knihovnictví pro povolání, se kterým by obstála jak v kouzelnickém, tak i v mudlovském světě. Nestalo se to asi jen z čiré vášně pro knihy, vědění a psané slovo, nýbrž trochu i proto, aby měla dveře každým směrem stále otevřené, i když to také udělala jen podvědomě.
Ať už to bylo jakkoli, studium mudlovské univerzity jí neumožňovalo setkávat se se svými starými přáteli z kouzelnického světa. Samozřejmě že s nimi částečně udržovala kontakt, ale životy všech šly v dalších letech dál, každý se vydal vlastní cestou, která na jedné straně vyžadovala čas a na druhé straně jim nabídla nové známé a někdy dokonce nové přátele.

Právě teď Hermiona znovu hluboce litovala toho, že se v poslední době v kouzelnickém světě objevovala tak zřídka. Nebylo to úmyslné nebo ze zlé vůle. I toto prostě vyplynulo během posledních pěti let. Nebylo jí vůbec jasné, jak moc jí chyběla Ginny a také všichni ostatní. Ale nyní, když tu spolu seděly, si stále více uvědomovala, že už nikdy takovou kamarádku nenajde. Také už nikdy v životě nebude napsaný takový příběh jako ten, který spojoval ji a Ginny. A tak se také nikdy nebude cítit tolik vázaná k nějakému člověku jako k té překrásné rusovlasé čarodějce, která tu právě seděla s ní.

"A co ty a Draco?" zeptala se Hermiona po krátké chvíli, kdy ukončily poslední téma a pak už jen upíjely víno a koukaly do plamenů svíček.
"Musím přiznat, že jsi mě tím tehdy fakt šokovala, když jsi mi řekla, že chodíš s ním a už ne s Harrym," doplnila tiše, ale upřímně.
Bylo to tak. Před třemi lety sotva mohla a chtěla uvěřit, když jí Ginny oznámila, že s Harrym to ukončila a dala se dohromady s Dracem Malfoyem. Od té doby však uběhla zase taková spousta času, a tak si i na tuto skutečnost mezitím zvykla. V posledních letech se staly ještě další věci a hodně se toho změnilo.

"To mi říká ta pravá. Bylas to ty nebo já, kdo mě naprosto šokoval svým doznáním poslední rok v Bradavicích, že ses zabouchla zrovna do Snapea?" rozesmála se zvučně Ginny. Hermiona naklonila hlavu a výmluvně se na ni usmála.

"Ale to není odpověď na mou otázku, holčičko," zasmála se tiše a žduchla Ginny trochu víc do boku. Stále ještě pro ni bylo zvláštní mluvit o svých pocitech vůči Snapeovi.

"Já vím. Takže, co ti mám říct? Dobré to je. Mezi námi je to dokonce ještě lepší od té doby, co bydlím na Malfoy Manor. Lucius je ke mně také vysloveně milý a přátelský a já si to s oběma opravdu užívám," začala Ginny s vyprávěním.

"Jak se vlastně vyrovnal se smrtí Narcissy?" chtěla vědět Hermiona. Vzpomněla si, že překrásná manželka Luciuse Malfoye podlehla před dvěma roky těžké nemoci.

"Hm, myslím, že to zpracoval líp než Draco a já. Nerozuměj mi prosím špatně. Ani vteřinu nepochybuji o tom, že na Narcisse velmi lpěl a skutečně ji miloval. Ale myslím, že chápe daleko lépe než jeho syn a já, že život jde dál i po těch nejtvrdších ranách osudu. Ve svém životě už musel zvládnout různé ztráty. Pro Draca je to první zkušenost tohoto typu. Narcissa mu chybí mnohem víc než Luciusovi. Teda aspoň myslím. Možná je to ale tak, že Lucius to přede mnou nedává tolik najevo jako Draco," kývla Ginny ponořená v myšlenkách.

"A jak se s tím vyrovnal a vyrovnává Harry, že chodíš s Dracem a už ne s ním?" odvedla Hermiona rychle řeč jinam, neboť cítila, že tady už není co dalšího říci a že Ginny také nic dalšího říkat nechtěla, aby večer nedostal zádumčivý ráz.

"No, na začátku samozřejmě řádil jako blázen, když si všiml, že jsem ho s Dracem podvedla. Kdo by tomu nerozuměl? A kromě toho ho znáš stejně dobře jako já. Opravdu to nebylo ode mě férové," pokračovala Ginny rozpačitě. Hermiona na ni souhlasně kývla a hodila po ní lehce káravý pohled.
"Ale postupně zjistil, že to ze značné části byla taky jeho vina, že jsem se stýkala s Dracem a nakonec s ním Harryho podvedla. Víš, on se tak vrhl do přípravy na bystrozora, až to pěkné nebylo. Sotva byl se mnou. Nikdy na mě neměl čas. A když někdy měl a trávil ho se mnou, tak se mnou stejně nebyl úplně. V myšlenkách byl vždycky u svých úkolů a u svého studia. To se mi nelíbilo. Stále znovu jsem s ním o tom mluvila a zkoušela ho přivést k rozumu. Ale bohužel to nevyšlo. Měla jsem přítele, který tu pro mě nebyl, který se o mě nestaral, se kterým jsem nemohla nic podniknout ani opravdu mluvit. Za těchto podmínek to prostě muselo přijít, že se obrátím na jiného muže, který se o mě skutečně bude zajímat. Že to byl zrovna Draco Malfoy, překvapilo i mě samotnou, ale oukej, naučila jsem se s tím celkem dobře žít.
Když se pak Harry zase trochu uklidnil a zvládl prvotní šok, že je teď zase sólo, zkoušel znovu kontaktovat mě, a tím i Draca. Byl toho názoru, že na Dracovi musí něco být, když jsem se pro něho nadchla. To měl samozřejmě pravdu. A tak se ti dva stále více poznávali - tedy opravdu poznávali - a Harry to pak skutečně viděl a rozuměl tomu, že se jak Draco, tak i Lucius poučili ze svých chyb a stali se z nich naprosto jiní lidé. A když mu Lucius před půl rokem nabídl, aby se nastěhoval na Manor, přijal to. Tedy, myslím, že je s tím velmi dobře srovnaný a taky už nežárlí," zakončila Ginny a Hermiona jen zírala.
V žádném případě nečekala, že uslyší něco takového.

"Tak to jsem z toho paf. Harry bydlí s vámi v sídle? A nemá s vámi problém?" zeptala se Hermiona nevěřícně a polkla velký doušek vína.

"Ano, žije u nás a nemá s námi problém. Spíš si myslím, že se poslední dobou zase dost snaží o Cho," zamrkala spiklenecky Ginny a Hermiona s porozuměním kývla.
"A větší problém než Harry má s Dracem zřejmě Ron. Ještě pořád ho osočuje, když se potkají u jídla. Totální paradox. Žije pod střechou otce, ale jeho syna pořád prudí. Moc to nesedí, ale u Rona přece ještě nikdy všechno nesedělo," chichotala se Ginny a Hermiona na ni koukala vyjeveně.

"Co? Ron taky bydlí v Malfoy Manor? Co ještě přijde?" ptala se Hermiona.

"Ano, taky s námi žije v sídle. Ten přebytek testosteronu, ve kterém teď tak trpím, se přece musí nějak naskládat," smála se Ginny. Bylo jí moc dobře.
"Jako hráč famfrpálu nepotřebuje vlastní byt. Stejně tam skoro není. Takže nájemné by pro něho byly vyhozené peníze. Takže Lucius mu nabídl pár místností. A Ron by nebyl Ron, kdyby je nepřijal.
Nevilla to k nám ostatně dovedlo z podobného důvodu. Studuje Bylinkářství a studium je pro něho celkem náročné. Je to opravdu tvrdá práce a musí se tolik učit a pracovat, aby to zvládl. Proto u toho nezvládne žádné další zaměstnání, aby mohl studium dokončit tak dobře, jak to jen půjde. Ale bez zaměstnání si nemůže dovolit platit nájemné. Takže zase zapracoval Lucius, když jsem se o tom doslechla a prosila ho, aby se mohl nastěhovat i Neville. Jak jsem už řekla, otočil se o stoosmdesát stupňů," zpravovala ji Ginny dál.

"To vidím," kývla Hermiona v naprostém úžasu, neboť takové novinky musela napřed strávit. Nikdy v životě by nečekala, že někdy uslyší takové zprávy z Malfoy Manor. Když se to teď vzalo kolem a kolem, ze sídla Malfoyů se stala taková ubytovna pro Nebelvíry. Kdo by si to kdy pomyslel?
Nedostala se však k tomu, aby se příliš dlouho podivovala nad touto Malfoyovskou změnou postojů, neboť někdo právě prudce zabušil na dveře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 grepik03 grepik03 | 7. května 2017 v 14:21 | Reagovat

Skvělý začátek :-D Ginny je dablice - z Manoru zvládla udělat ubytovnu pro Nebelviry :-D  :-D

2 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 7. května 2017 v 19:52 | Reagovat

[1]: Cheche, přesně. A Lucius se ani nebrání, co? 8-)

3 Gabux Gabux | Web | 11. května 2017 v 16:15 | Reagovat

Nelíbí se mi Ginny s Dracem, ale jinak se mi moc líbí ubytovna pro Nebelvíry :D

4 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 11. května 2017 v 19:12 | Reagovat

[3]: Ginny/Draco je poněkud zvláštní pairing. Ani já si nedokážu představit story, ve které by se ti dva dali nějak rozumně dohromady.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.