Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Was muss man eigentlich tun, um... P18 2/6

20. dubna 2017 v 20:00 |  Lydia
Díl 2

"Hermiono!" ozval se zlostný řev a po něm silný kopanec do dveří.
"Hned otevři dveře!" po kopanci následoval požadavek.

"To je Justin!" vyjekla Hermiona v panice a vyskočila s očima široce otevřenýma strachem.


"Kdo je Justin?" zjišťovala Ginny, když znovu kopnul do dveří.

"Můj bývalý," odsekla Hermiona a ustrašeně se rozhlédla. Ginny přišlo, jako kdyby se Hermiona nejraději chtěla někam schovat nebo zahrabat.

"Aha," kývla krátce.
"Ví, že jsi čarodějka?" ptala se pak dál, jako by se nechumelilo.

"Co? Jo, ví to," vyjekla Hermiona zděšeně a byla opravdu vystrašená, když přede dveřmi znovu hlasitě řval její jméno a vyžadoval, aby otevřela dveře.

"Dobře, tak mě to nech vyřídit," ušklíbla se Ginny, rozhodně vytasila hůlku a přistoupila ke dveřím od bytu dřív, než mohla Hermiona něco říct.

Slyšela, jak Ginny otevřela dveře a Justin ohromeně zmlkl, neboť před ním najednou stála jiná žena než ta, kterou vlastně hledal.


"Právě jsem se informovala o tom, že dobře víš, co je Hermiona zač. Už to skoro nedělá. Ale já naproti tomu ano. A já jsem přesně ta stejná jako ona. Takže, chceš tady dál vykřikovat a riskovat, že ti ukážu něco z mých schopností, nebo se teď jednoduše rychle a potichu zase vypaříš a necháš mě v klidu si užívat dámský večírek se svou nejlepší kamarádkou?" zeptala se Ginny ledově, zatímco Hermiona se opírala o zeď, zadržovala dech a poslouchala, co se děje na chodbě.
Nemohla tomu uvěřit, ale o pár vteřin později opravdu slyšela kroky spěchající po schodech dolů. Nikdy nečekala, že by Justin tak rychle vycouval. Na to na ni v posledních týdnech a měsících příliš dotíral.


"To musím vždycky zakřičet?" šklebila se samolibě Ginny, když po své malé, avšak zjevně velmi působivé promluvě zase vstoupila do obývacího pokoje, vzala Hermionu za ruku a táhla ji zpět ke gauči.
"Ale řekni, Mionko, zdá se mi to jenom, nebo mi ten týpek Justin připomíná Snapea jen náhodou? Vysoký, štíhlý, černé vlasy, bledá pleť, tmavé oči," nutila tiše svou přítelkyni vstát a ihned se zarazila. Hermiona opravdu v rozpacích koukala stranou. A Ginny ji znala velmi dobře na to, aby před ní mohla něco předstírat.
"To teď snad není pravda, co? Ještě pořád? Po takové době?" zeptala se vědoucně a položila Hermioně soucitně jednu ruku na koleno.

"Sama si myslím, že je to naprosto hloupé. Ale co jako mám dělat? Je to prostě tak. Já se ho nezbavím. Zatraceně, bylo to jen takové malé poblouznění. Nic jiného. Vždyť ho ani pořádně neznám, tedy jako člověka, jako muže. A přesto ho celá léta nikdo netrumfne. Nebo spíš ten obraz, který jsem si o něm udělala," vzdychla Hermiona vyčerpaně a také hodně zoufale. Věděla, že Ginny jí nic vyčítat nemůže a ani nemusí.

"Tak hloupé to tedy není, Miono. Severus je opravdu skvělý člověk. Je velice složitý, svérázný a často také nesnesitelný. Ale celkově vzato skutečně není divný, když ho člověk blíže pozná," pronesla Ginny potichu a naléhavě se na Hermionu podívala.

"Teď mi prosím nevykládej, že s vámi taky bydlí v sídle," potáhla Hermiona a náhle si připadala naprosto blbá. Jak jen mohla kvůli něčemu tak iracionálnímu jako je bláznění malé školačky chovat tak hluboké pocity vůči tomu velice inteligentním muži - který nebyl ani milý, sympatický, ani obzvlášť pohledný - že se od toho nemohla oprostit a najít štěstí u nějakého jiného muže?

"Ano, bydlí. Zase to byl Lucius. Vzal ho k sobě, když byl propuštěn ze Svatého Munga. Přišel na Manor, než jsem se tam nastěhovala. Mezitím skončil s vyučováním. Velmi dobře se zdravotně zotavil a je mnohem klidnější a uvolněnější. Už z něho však příliš mnoho nezůstalo, působí spíš jako stín sebe sama. Ale celkově mu život na Malfoy Manor velmi prospívá," kývla Ginny.
"A tobě bude prospívat taky, Miono. Tento byt je pro tebe příliš malý a ošuntělý. A kromě toho tě s klidným svědomím nemůžu nechat samotnou s tím chlapem. Pojď se mnou na Manor. Pomož mi s těmi mými šesti muži. A především si dopřej něco z luxusu, kterého Manor nabízí dostatek a ochraň se tady před tím idiotem. Vím, že by tě Lucius také měl rád ve svém sídle. Předtím vyloženě špicoval uši, když jsem vyprávěla, kde strávím tento víkend. I Harry, Ron a Neville budou mít radost. A když se mohl Harry spřátelit s Dracem, můžeš ty taky. A pokud on se s tebou nebude moct spřátelit, tak je jasné, který Malfoy dlouho nebude mít sex. A pro Severuse to taky bude dobré. Jistě ho to potěší, když se taky nastěhuješ na Manor," dorážela na ni Ginny a tvrdošíjně prosila.

"Copak je Lucius něco jako velký sponzor? A kromě toho, jak jsi přišla na to, že se z toho bude Snape těšit?" vypadlo z Hermiony. Zaprvé se jí opravdu dotkla slova ohledně jejího malého bytu. Určitě to nebylo to nejlepší, ale obstarala si ho sama. Zadruhé jí změna v názorech Malfoyů náhle nebyla už tak příjemná a nakonec se Snape po všechna ta léta nikdy nejevil tak, že by se teď měl těšit z její přítomnosti.

"Řekněme to tak. Je to způsob, jak Lucius napravuje své tehdejší chyby. A Severus? Skutečně o tobě mluví jen v dobrém, když na tebe u nás přijde řeč. Dokonce se ptá, kde jsi zůstala a proč nevyužíváš své schopnosti a neuplatňuješ je v kouzelnickém světě. A už vůbec není takový, jak jsme ho poznali. Je mnohem klidnější a jemnější. Prosím, Miono, nezůstávej tady. Nechci, abys tu byla, když by ses mohla mít přece mnohem líp," žadonila Ginny dál.

"A jak, Gin? Nezvládnu to. Sotva můžu sama zorganizovat přestěhování. A jak se mám kromě toho dostat na univerzitu? Vždyť chci přece ještě zakončit studium," vymlouvala se Hermiona. Bylo to všechno tak náhlé. A taky, opravdu chtěla žít se Snapem pod jednou střechou? S mužem, který ji pronásledoval natolik, že si své partnery podvědomě vybírala podle jeho vzoru?

"Hermiono Grangerová, jestli nechceš, tak to řekni narovinu. Ale nedělej ze sebe hloupou, to ti nikdo neuvěří. Na své straně máš šest kouzelníků a jednu čarodějku. A k tomu jsi sama čarodějka - jedna z nejlepších, pokud jsi na to zapomněla. Teď mi prosím vysvětli, v čem je tvůj problém se stěhováním. Všechno se zabalí, zmenší a vezme krbem. Konec. A univerzita? Jednoduše si necháš byt, každé ráno se sem odletaxuješ a odtud pak normálně odejdeš jako vždycky. Nebo byt vypovíš a ráno se vždycky přemístíš blízko univerzity nebo ke knihovně a je to v cajku. Kromě toho brzy se studiem skončíš, a pak to budeš mít na sídle lepší než tady, pokud se jedná o klid a prostor pro učení. Navíc se v sídle nemusíš o nic starat. Domácnost a spol. se tě totiž netýkají, takže se můžeš plně soustředit na svou práci," sypala ze sebe rozčileně Ginny. A ještě dřív, než se Hermiona mohla nadechnout, si už dřepla před krb a volala Luciuse, jehož obličej se jen o maličko později zjevil v plamenech.
Konečně ji Ginny dostala svým posledním argumentem a přesvědčila ji, že Manor ve smyslu jejího studia byl opravdu tou nejlepší volbou.

"Ginny, milovaná. Je s tebou všechno v pořádku?" zeptal se Lucius téměř otcovsky, sotva se navázalo spojení a Hermiona sotva mohla uvěřit tomu, co právě slyší z úst Luciuse Malfoye.

"Luciusi, ráda bych, aby se Hermiona také přestěhovala k nám na Manor. Má za zadkem svého expřítele. Je to drzý a odporný chlap, který ji dokonce ohrožuje. Dokážu si představit, že by mohl mít i násilnické sklony. Můžeš sem prosím hned ráno poslat Harryho, Rona, Draca a Nevilla, aby jí pomohli při balení a vyzvedli nás?" prosila ho tiše Ginny.

"Myslíš, že by jí opravdu něco udělal? Merline, Ginny, slečna Grangerová musí samozřejmě hned pryč. Přijdeme zítra ráno. Asi v deset jsme tam. Nebo bychom měli přijít už teď?" uvažoval a působil opravdu otřeseně.
"Teď. Teď to bude lepší. Je to jistější, když sem přijdete tak rychle, jak jen to bude možné," řekl pak rozhodně a ihned zase zmizel z plamenů.

"Ginny!" vyjekla Hermiona.
"Nejsem v žádném případě připravená se přestěhovat!" pokračovala a divoce se rozhlížela okolo sebe.

"To už ti moc nepomůže," zašklebila se Ginny a náhle se ozval zvonek u dveří jako na poplach.
"Já už jdu," halekala Ginny.

"Kde je?" slyšela o chvilku později Harryho hlas a chlapec ji brzy pevně sevřel v náručí a přitiskl k sobě. Následovali ho Ron a Neville, kteří se netěšili o nic méně, že ji konečně znovu vidí.
Koutkem oka spatřila také Snapea, který se v jejím bytě rozhlížel trochu zaraženě, a nakonec s temným a rozhodným pohledem zůstal stát u dveří, čímž ji ještě více znervózňoval.

"Všechno to přišlo tak náhle," naříkala Hermiona trochu bezradně a začala opřekot balit věci, jen co se znovu uvolnila z Harryho druhého objetí.

"Nehroť to, Miono. To se zvládne. Máme čas," řekl Neville uvolněně, usadil se na gauči, klidně si vzal její skleničku vína a upil velký doušek. Po velké bitvě se zřejmě změnil ze všech nejvíc.

"Draco a Lucius se omlouvají. Připravují pro Vás několik místností, slečno Grangerová," zaslechla pak náhle Snapeův temný, plný hlas. Snape právě vstoupil do místnosti a příznačně naléhavě se na ni díval.

"Profesore Snape," kývla na něho nejistě a v duchu se proklínala, že jí zrovna nenapadalo nic lepšího.

"Slečno Grangerová," odpověděl tiše a jeho koutky zacukaly malým úsměvem, který však rychle schoval tím, že se před ní neznatelně uklonil.

Hermiona sotva věděla, co se s ní děje. Byla také okouzlena tím, jak vypadal dobře, zrelaxovaně a skutečně svěže. Přibral, aniž by ztloustnul. Jeho vlasy už nebyly umaštěné, mezitím porostly k ramenům a on je nosil svázané v zátylku, což ještě více zdůrazňovalo jeho markantní rysy v obličeji. Čas mu evidentně prospěl. Zřejmě patřil k tomu typu mužů, kteří byli s věkem stále atraktivnější. A opravdu měl v obličeji barvu. Ne příliš, ale na jeho poměry vypadal téměř jako v rozpuku života. Také působil odpočatě a uvolněně. To, co viděla, se jí velice líbilo.


"Oukej, kluci, posaďte se. Nechte mě kramovat, dokud neřeknu, že můžete všechno zmenšit. Pak můžeme vyrazit," vzdychla odevzdaně a společně s Ginny se pustily do ne zcela dobrovolné činnosti, aby se konečně přestala zabývat svým bývalým profesorem, který jí jaksepatří popletl hlavu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 grepik03 grepik03 | 7. května 2017 v 14:34 | Reagovat

Severus bydlí pod jednou střechou se svojí nemesis Nevillem...a k tomu Harry a Ron..To je tak ujetý, ale zabavny, takže pokracuju na další kapitolu :-D
p.s. Ginny je vazne dablice  (trochu přemýšlím nad tim, jestli je v manoru nedopuje nějakýma halucinogenima bylinama :)))))

2 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 7. května 2017 v 19:54 | Reagovat

[1]: Musíme to prostřídat i s něčím lehčím. Máš dojem, že je tam Ginny nějak ovlivňuje? To bych se o Severuse trochu bála... :-(

3 Gabux Gabux | Web | 11. května 2017 v 16:23 | Reagovat

Tohle je super seskupení. Fakt že jo :DDD

4 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 11. května 2017 v 19:14 | Reagovat

Autorka má bujnou fantazii :-D

5 Michelle Michelle | 2. července 2017 v 23:23 | Reagovat

Tak to je úplné sci fi :-D

6 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 3. července 2017 v 20:10 | Reagovat

[5]: Michelle: změna musí být, ať to není pořád tak vážné. 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.