Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Was muss man eigentlich tun, um... P18 4/6

27. dubna 2017 v 20:00 |  Lydia
Díl 4

Ze snídaně se nakonec stal prodloužený brunch a drobná událost na začátku stolování byla rychle zapomenuta. Hermiona se mezi ostatními znovu uvolnila a smála se hodně s nimi a jim, když ji postupně detailně informovali, jak se jim dařilo v posledních letech, čím se zabývali, co se s nimi stalo a co plánují dále v životě.
Pouze Snape se poroučel - sotva se nasytil - a nechal ostatní být.



Po několika společně strávených hodinách při brunchi konečně přišel čas jít si zase po svých, a stolování tedy bylo ukončeno.

"Pojď, ukážu ti Manor, Miono," lákala ji Ginny po jídle a zakrátko ji po Luciusově svolení už táhla za sebou na prohlídku neuvěřitelně rozlehlého a pompézního panství a rezidence Malfoyů.
Hermiona sotva vyšla z úžasu.

"A tady, Mionko, je současné a doteď výhradní útočiště Severusovo, se kterým se teď budeš muset dohodnout, když jsi tady také," zakřenila se Ginny, když se po několika hodinách těžce opírala do dveří staré a obrovské knihovny.

"Bože můj," vydechla Hermiona uctivě a naprosto nadšeně, načež pomalu vstoupila do místnosti a rozhlížela se s očima náhle vyvalenýma, rozzářenýma a pusou otevřenou. Jak jen mohla zapomenout, jak vznešené jsou knihovny v kouzelnickém světě oproti těm mudlovským.
"Můžu si sem dát postel?" zeptala se šeptem, když si zázračně uvědomila, v jakém ráji se teď ocitla.

"Zcela jistě, moje milá. Ale jen za předpokladu, že to bude vyhovovat Severusovi, o čemž si právě dovoluji opravdu pochybovat," dusila se smíchem Ginny, která velice dobře rozuměla tomu, co se v její přítelkyni právě odehrává. Ona sama zrovna tak kulila oči, když jí Draco poprvé ukázal usedlost, dům a konečně také vlastní knihovnu. Měla zcela normální vztah ke knihám, a stejně z ní prýštilo nadšení. A co teprve Hermiona, knihomol do morku kosti a budoucí knihovnice?

"Striktně bych to zamítl, Ginevro. Postarejte se o to, abyste tomu zabránila," ozvalo se náhle od krbu zavrčení z jednoho z vysokých, těžkých křesel potažených zeleným brokátem. Hermiona se vylekala. Samozřejmě jí mělo být jasné, že tu byl, ale přesto to nečekala.

"Nebuďte přece takový, Severusi. Trocha společnosti Vám tu udělá dobře," opáčila Ginny pobaveně a Hermiona ji obdivovala, že se ke Snapeovi skutečně chová už skoro důvěrně.

"Vůbec nejsem takový. A společnost? No, když odhlédnu od skutečnosti, že obecně nejsem velkým přítelem společnosti, tak bych to v případě slečny Grangerové snad sem tam přetrpěl. Ale postel mi sem tahat nemusí," odvětil nenuceně a Ginny se královsky bavila.

"Dobře, tak to jsme si vyjasnili. Pojď, Mionko. Postel si necháš v pokoji a do knihovny můžeš sem tam přijít. Víc si přece nemůžeme přát," řekla, zavěsila se do Hermiony, táhla ji s sebou a zavřela za nimi dveře knihovny.

"Myslím, že mě nenávidí," posteskla si Hermiona, když nechaly knihovnu za zády a ušly hodný kousek cesty mlčky.

"Je to Snape, Miono. Co čekáš? Červený koberec? Od něj? Pro jiné lidi? Asi sotva. Takže, pokud chceš toho muže tam uvnitř pro sebe, nejlepší bude, když si honem rychle zase zvykneš na něho a jeho chování. A kromě toho ti přece dovolil, abys knihovnu využívala společně s ním. Co bys ještě chtěla?" chichotala se Ginny a rychle ji líbla na tvář. A právě v tom okamžiku si toho opravdu dobře všimla i Hermiona. Snape měl vždy své vlastní způsoby a právě jich znovu využil, ale přesto jí dovolil, aby se v knihovně zdržovala s ním. Jak jen mohla opomenout jeho kousavost?


"Copak budete podnikat dnes večer?" zeptal se Lucius o pár hodin později svého syna při večeři. Harry a Ron se rozloučili a odešli do Doupěte, aby strávili večer s Ronovými rodiči. Když teď byl Ron i Ginny z domu, nedařilo se paní Weasleyové příliš dobře. Hodně si stěžovala, že se cítí podivně prázdná a neužitečná. Tohoto pocitu ji mohli zbavit pouze tak, když ji navštívili a umožnili jí co nejvíce mateřského pečování. Ron a Harry si to užívali a vždy to rádi absolvovali.
Neville naproti tomu měl dnes večer dostaveníčko s Lenkou Láskorádovou. Už celé měsíce za ní pálil a zkoušel všechno, aby pro sebe získal tu malou dámu, která se starala o Jinotaj. A bylo mu ctí ji večer doprovodit na koncert. Že s ní byl svému cíli mnohem blíže, než vůbec tušil, věděla jen Ginny, která si s Lenkou také velmi dobře rozuměla a často se s ním setkávala. Neville v minulých letech prodělal spoustu pozitivních změn, avšak v některých oblastech byl stále ještě sám sebou. Stejnětak ve své nejistotě vůči děvčatům.

"Holky si chtějí dnes večer vyrazit samy, táto. Ginny říká, že tento víkend byl naplánovaný jako holčičí víkend, a na tom nemění nic ani fakt, že Hermiona teď už bydlí tady. Takže my tři chlapi budeme zřejmě sami hlídat dům. Dobře, Severus bude hlídat knihovnu a my zbytek domu," odpověděl Draco.

"Hm, ale to je škoda, vy dvě," obrátil se Lucius na Ginny a Hermionu.
"Ne jen pro mého syna. Také já jsem se dnes večer těšil na vaši přítomnost zde," doplnil a pohlédl na Hermionu hlubokým a mnohomluvným pohledem, který jí trochu vadil. Snape, který vedle ní mlčky seděl a jedl, se také zdál být v jednoznačně horší náladě než před informací, že děvčata večer opustí dům. Hermiona si toho nevšimla, protože se soustředila na Luciuse, sedícího po jejím druhém boku. Naopak Draco seděl s Ginny naproti těm třem a velice dobře si všiml změny nálady a pohledů na opačné straně stolu. Tiše si povzdechl a něco tušil.

"To se ale nedá nic dělat, Luciusi. To je můj víkend s Mionou. A my chceme dneska jít do mudlovského klubu. Do kubánského baru. Bude tam živá hudba a dáme si koktejly," zářila Ginny a Hermiona souhlasně přikývla.

"To zní dobře. Měly byste snad zájem o naši společnost? Rád bych se přidal a Draco zcela jistě také. Jak je to s tebou, Severusi?" ptal se Lucius a Ginny se dusila smíchem.

"Luciusi, ty a kubánská hudba? To není ono, to není tvoje parketa. Nebudeme tam příliš dlouho, slibujeme. Pak budeme mít ještě čas na společnou skleničku vína," chlácholila ho Ginny, než mohl Snape něco odpovědět a Draco se k ní naklonil.

"To bych i já rád uvítal," zašeptal jí, načež ji něžně políbil. Na Hermionu to hluboce zapůsobilo. I když se to stále zdálo tak neskutečné, že zrovna Draco a Ginny jsou spolu. Ano, oba se k sobě opravdu výborně hodili a ji skoro mrzelo, že to kdy zpochybňovala.


Nakonec se vypravily opravdu samy. Lucius je sice vyprovázel s těžkým srdcem a Draco své přítelkyni znovu připomínal, že má pamatovat na svůj slib nebýt moc dlouho pryč, ale zvládly odejít z domu bez obou Malfoyů. Nešlo však neprojít okolo Snapea, který mumlal něco o "příliš vyzývavém oblečení pro slušné mladé dámy". Jen na sebe tázavě mrkly, společně se přemístily před malý bar a našly si v něm pěkné místečko.
Mezitím si objednaly už třetí koktejl. Šly na to však pomalu a slušně. Sáhodlouze se bavily o všem možném a nemožném a začaly koktejlem bez alkoholu a slanými banánovými chipsy.
Až druhý drink obsahoval nějaký alkohol. Ten právě dopily a na stole jim přistál třetí. Teď se vydaly na malý improvizovaný taneční parket a kroužily svými boky do rytmu, který tento večer hrála kubánská kapela live.

Toto si vybrala Hermiona. Náhodou se setkala s kubánskou hudbou a postupně ji začala naprosto zbožňovat. Ti většinou už postarší hudebníci, kteří se dnešní večer starali v malém baru o zábavu, svému řemeslu velice dobře rozuměli. Byla doslova v nebi.

Protančily už tři skladby a právě si užívaly čtvrtou, když tu Hermiona cítila, že ji někdo pozoruje. Intuitivně pohlédla zpátky k jejich stolu a uviděla Luciuse a Draca sedící u jejich sklenic. Její kardigan, který měla na sobě a během tance ho odložila na stůl, mužům prozradil, kde seděly.
Draco jednoznačně sledoval Ginny. Ale pozornost Luciuse patřila pouze jí, Hermioně. Výhradně.
Hermioně to sice lichotilo, že je schopná oslovit takového zkušeného muže natolik, že na ni hleděl tak jako teď Lucius. Ale bohužel nebyl tím zkušeným mužem, jehož obdiv a toužebné pohledy by si přála. Jen se na něho přátelsky usmála, mrkla na něj a dál se věnovala hudbě. Jeho intenzivní pohled na ní sice stále spočíval, ale ona se rozhodla se jen poddat hudbě a už o tom dál nepřemýšlet. Už tak dost přemýšlela o Snapeovi, nepotřebovala ještě dalšího muže, s nímž by si lámala hlavu. Přinejmenším ne teď.

"Severusi, věděl jsi, že tvá bývalá studentka umí tancovat jako mladá bohyně?" zeptal se bezprostředně Lucius svého přítele dalšího rána u snídaně, zatímco Hermiona vedle něj upíjela černý čaj. Severus vedle ní jen krátce zamračeně vzhlédl od croissantu, který si právě mazal medem.

"Ne, to jsem nevěděl," zahučel odměřeně.

"Tak ti to říkám. Hermiono, včera jsem byl opravdu velmi nadšen. Musíš mě to neprodleně naučit. Nechoval jsem se právě galantně, když se mi konečně podařilo tě přemluvit, aby sis se mnou zatančila. A pověz nám také, kde ses to tak dobře naučila. Jak to, že máš tak skvělý cit pro pohyb?" Lucius ji upřímně obdivoval a Hermiona zadržovala smích.
Měl pravdu. Potřeboval hodnou chvíli, aby ji přiměl k tanci. A ihned se jí potvrdilo, proč ho tak dlouho odmítala jako tanečního partnera. V klasických tancích sice mohl být dobrým a galantním partnerem, ale kubánské rytmy absolutně neměl v krvi. Jejich společný tanec se stal naprosto neohrabanou záležitostí. Po tomto zážitku rychle večer v baru ukončila, protože se bála být - ve smyslu kubánské hudby - s naprosto nepohyblivým Luciusem Malfoyem.

Jakmile byli zpět v prostorách Malfoy Manor a pili víno, byl jako vstřícný hostitel zase zcela ve svém živlu. Takto působil na Hermionu podstatně příjemněji, než jako nemotorný tanečník v baru.

"Já nevím, jestli tě to můžu naučit, Luciusi. Cit pro pohyb a rytmus člověk buď má, nebo ne. Jen je třeba ho probudit. Ráda to však můžu zkusit. Kdo probudil ten můj? Když jsem začala studovat, bydlela jsem na ubytovně spolu s několika zahraničními studenty. Jeden Kubánec bydlel v pokoji naproti tomu mému. Celý den poslouchal tu svou hudbu, odtud jsem ji poznala a pozděj se naučila ji milovat. Jednou jsme si šli oba zároveň uvařit čaj a potkali jsme se na chodbě. Nechal otevřené dveře a hudba zněla z jeho pokoje. Na chodbě mě vyzval k tanci a naučil mě všechno, co je třeba o tanci na kubánskou hudbu vědět. Ne že bych ovládala všechny taneční kroky, ale naučil mě tu lehkost, se kterou se přistupuje k jejich hudbě, rytmům a také k pohybu," vyprávěla Hermiona a nadšeně zářila při těch vzpomínkách.

Hermioně unikl další pohled, který se dal označit za naprosto žhnoucí a žárlivý. Snape na ni tento pohled upřel, když se během řeči obrátila k Luciusovi. Draco a také Ginny si toho však dobře všimli. Ani jeden z nich sice nemohl stanovit, jestli byl Snape žárlivý na to, že se s ní Lucius právě tak nenuceně bavil a tykal jí, nebo jestli ho žralo, že se jí během tance přiblížil nějaký Kubánec a kdovíco ještě s ní dělal. Avšak to, že mu něco nesedělo a přineslo nevrlost, prakticky s rozběhem vyskočilo z jeho obličeje.

Ginny a Draco si jen vyměnili významné pohledy, chytili se za ruce pod stolem a v Dracovi se rozhostil soucit s těmi třemi, kteří seděli naproti.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 grepik03 grepik03 | 7. května 2017 v 22:59 | Reagovat

Luciuse je mi opravdu lito a to chudák zkoušel i kubánský tanec :)
Díky za další kapitolu ♡

2 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 8. května 2017 v 19:55 | Reagovat

Překonával se - a stejně to nevyšlo. Autorka ho v tom opravdu dost vymáchala.

3 Gabux Gabux | Web | 11. května 2017 v 16:38 | Reagovat

Mně je teď líto všech třech, jestli mám být upřímná :D

4 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 11. května 2017 v 19:17 | Reagovat

Každý má svůj problém. Držme jim palce, ať to zmáknou. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.