Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Radio "Magic FM" - P12 - 1/4

7. května 2017 v 20:00 |  MsRutherford
Konečně. Konečně se i kouzelnický svět otevřel pro mudlovskou magii: techniku. Hermiona Grangerová, válečná hrdinka a nejlepší kamarádka Chlapce, který vždycky všechno přežil, je spokojená. Jako moderátorka jediného, a tím velmi populárního rádia "Magic FM" vydělává pěkné peníze, její vztah s Ronaldem Weasleyem se začíná více prohlubovat a magický svět je zcela posedlý mudlovskou technikou. Všichni ho mají. Mobil. Kromě slečny Stále-Grangerové. Ta ho totiž ztratila v přelidněném Londýně. Kdo ho najde? Jasně, Severus Snape, osvobozený a nyní volný mistr lektvarů, který dva mobily opravdu nepotřebuje. Co následuje? Sáhodlouhé rozhovory po telefonu, pochybnosti o současných vztazích, pochybnosti o budoucích profesních drahách.


Story: Radio "Magic FM" (schválený překlad)
Autorka originálu: MsRutherford
Autorka fotografie: JaniART
Jazyk originálu: DE, němčina
Rating: P12
Žánr: Romance
Disclaimer: Všechny postavy a svět Harryho Pottera patří JKR. Já z toho nemám nic než potěšení.

Original Story: https://www.fanfiktion.de/s/5533d7b60003672d1484df5c/1/Radio-quot-Magic-FM-quot-

Poznámka autorky: Všechno je to trochu OOC - mimo kánon a charaktery, tedy ne to originální pojetí JKR.
Nápad k tomuto one-shotu pochází z filmu "Peter FM" (ruského filmu, kde jsem dialogům rozuměla jen zpoloviny, ale ději oproti tomu celkem dobře). Jednokapitolovka se ovšem opírá jen o filmový děj.



1. Mobil se osamostatnil
Slečna Grangerová šla dneska pozdě. Velmi pozdě. Už bylo okolo osmé a v londýnských metrech a na silnicích vládl velký ruch. Metro za daných okolností používat nemusela, ale také se nemohla přemístit přímo před budovu nebo do ní. Hermiona tedy procházela 200 metrů od přemisťovacího místa ke vchodu, v tom největším davu.
V londýnských ulicích platí jedno pravidlo. Nikdy nechoď pouze na zelenou. Přecházej vždy, když to jde. Červený panáček je jen jakési doporučení, především pro turisty, kteří se v tom frmolu tolik nevyznají. Mladá, nyní 24letá čarodějka, to však dobře zvládala, alespoň ve většině případů.
Dnes se však proti ní všechno spiklo. Ron byl protivný, protože jeho podnikání (provozoval v Prasinkách obchod s košťaty) nevydělávalo tolik peněz, kolik by rád, Křivonožka si v noci přivedl domů tři korpulentní kočky a v náladě (a hlavně dost hlasitě) s nimi provozoval orgie v obývacím pokoji, přemisťovací místo u kanceláře bylo stále obsazené, takže se vždy nechtěně přemístila zpátky, a ulice byly přeplněné dokonce i na londýnské poměry. Bylo krátce před Velikonoci. A tak se stalo, co se muselo stát (a bylo to poznamenáno už na začátku) - ztratila mobil. Jistě k tomu došlo při srážce s jedním z obchodníků, ale přesně si to neuvědomovala. V každém případě jí dražší přístroj vyklouzl z kapsy u kalhot a skončil na chodníku. Hermiona si toho samozřejmě samým stresem nevšimla. Spěchala dál.

*
Někdo jiný ne. Severus Snape, který se proklínal, že si zrovna tento den vybral k návštěvě centra města, se zastavil přesně před telefonem s lehce rozbitým displejem a zíral na přístroj, který musel být opravdu drahý, tak jako skoro všechny mobilní telefony. On sám vlastnil o něco levnější model. Mistr lektvarů si dřepnul a schoval telefon do kapsy. Snad se jeho vlastník ohlásí nebo zavolá nějaký jeho známý. Pak by tedy mohl mobil zase vrátit. Nepřipadalo v úvahu, aby ho tady nechal jen tak ležet. Nakonec by ho snad ještě někdo ukradl, zbavil se simkarty a používal ho sám.

Snape opět vstal a pokračoval v cestě. Čekal ho ještě důležitý rozhovor s potenciálním zákazníkem ohledně každoměsíčního dodávání lektvarů. Nechtěl tam přijít moc pozdě.

2. Od kdy máš sekretáře?
Když se Hermiona konečně dostala do kanceláře, měla všeho dost. Její spolumoderátor Lee Jordan jen krátce vzhlédl od svého magicky upraveného počítače, zakřenil se a znovu se věnoval nejnovějším zprávám dne. Od devíti začnou moderovat. Teď hrála pouze hudba. Všechno od Sudiček až po Take That. Stanici bylo možné naladit na všech magických rádiích a také na těch mudlovských. Tady však bylo nutné si trochou kouzlení vypomoci a použít heslo. Toto heslo se neměnilo po každém vysílání, jako to bylo u Potterovy hlídky, ale pouze jednou za měsíc. Neradno domyslet, co by se stalo, pokud by mudlové náhodou rádiové vysílání objevili.

"Řekni mi, Lee, naznačil Malfoy už něco ohledně toho nového populárně naučného pořadu?" Hermiona Grangerová právě nastartovala svůj počítač a snažila se, aby to znělo tak, že se ptá jen tak mimochodem. To vysílání byl její nápad. Sama byla stále ještě neuvěřitelně lačná po vědění a to, že v Bradavicích nevyučovala Lektvary, Kouzelné formule, Přeměňování nebo cokoli, jistě neznamenalo, že se o to nezajímala a leccos o tom nevěděla. Zcela naopak. Její pojednání o vzájemných účincích kouzelných formulí s určitými lektvary byla v celém království a také v některých částech Evropy vysoce ceněna. Dokončila sedmý ročník, začala se studiem lektvarů a formulí, a pak nevěděla, co a jak dál. Studium už ukončila, ale mistrem se nestala.

Rádio se stalo její kotvou. Krátce před zakončením studia potkala Lee Jordana, který pirátskou stanici Potterovu hlídku nyní zcela legálně provozoval pod jménem "Magic FM". Velký úspěch se však nedostavil. Hermioně to však bylo jedno. Rádio jí nabízelo možnost být denně v kontaktu s hudbou (milovala hudbu), sestavovat vysílání podle svého a i přesto mít relativně dost volného času na čtení, učení, bádání a psaní.
Oba moderátoři a čtyři další spolupracovníci však byli od jistého momentu nuceni vstoupit do finanční závislosti. Z vysílání nezískali dost peněz na to, aby poplatili licence, nájemné, platy a techniku. Na palubu museli přijmout investora - Luciuse Malfoye. Nebyl jejich první volbou, ale měl požadavky, které byly nejpřijatelnější. Chtěl reklamu na svou Malfoy Company každou hodinu, oukej. Chtěl vlastní kancelář v budově, ok. Chtěl zasahovat do výběru hudby, klidně. (Od té doby už ani jednou nezpívala Madonna…) Chtěl procenta ze zisku, samozřejmě. A chtěl být šéfem. To byla podmínka, která Leeovi a Hermioně vyhovovala nejméně, ale museli ji bohužel akceptovat.

Malfoy nebyl v minulost zrovna férový, ale válka změnila i jeho. Nebrojil už proti mudlorozeným, většinou už neprovozoval ilegální obchody a finančně podporoval dětské domovy kouzelníků. Nyní byl i ředitelem "Magic FM" a měl lví podíl na razantním úspěchu vysílání v posledním půlroce. Byl pravý Zmijozel, ale co se obchodů týkalo, připomínal spíš lišku. Cíleným marketingem, častou a dotěrnou reklamou a smlouvami s velkými firmami (směny reklamy za peníze nebo zboží) dosáhl toho, že i samo ministerstvo poslouchalo "Magic FM". Na chodbách a ve vstupní hale byly umístěny reproduktory a zřejmě neexistoval zaměstnanec, který by na svém pracovišti neměl rádio. Šuškalo se i o tom, že sama ředitelka McGonagallová osobně má onen přístroj ve své pracovně.
Ministerstvo nařídilo poplatek za rozhlas a "Magic FM" obdržel 85 % z celkové částky. Zbývajících 15 % si ponechalo ministerstvo.

A protože byl Lucius Malfoy šéfem rádiové stanice, mohl samozřejmě mluvit nejen do výběru hudby, ale také do sestavování programu. Hermiona mu tedy musela přiblížit svůj návrh. To se však ukázalo být komplikovanější, než si myslela. Její první pokus podnikla na pravidelné týdenní schůzi. Zeptala se, co si myslí o vědeckém vysílání. On to odmítl. Lucius nebyl hloupý, to vůbec ne. Ale o "vědu" se zajímal jen málo a způsob, jakým se ho Hermiona zeptala (bez dalšího vysvětlení), ho absolutně neoslovil. Myslel, že to bude nudné. Jako každý typický nápad od Vševědky.
Hermiona tedy začala s dalším pokusem. Minulý pátek (dnes bylo pondělí) mu předala koncept naplánovaný do nejmenšího detailu. Zamýšlela druh naučného pořadu, ano, ale pro všechny posluchače, mladé i starší. Chtěla zvát hosty do studia, lidi se znalostmi k tématům, která by mohla zajímat všechny. Myslela na vynálezce, mistry lektvarů, botaniky nebo bradavické učitele. Lidé, kteří by mohli vyprávět o své práci a při tom poskytnout posluchačům tipy pro běžný den. A doufala, že se Malfoy pro toto vysílání rozhodne.

"Ne, zatím ještě nevyšel ze své kanceláře," odpověděl Lee.
Oba ještě dopsali své moderační karty, podívali se znovu na nejdůležitější víkendové události a nechali dohrát poslední hudbu. Pak už začaly první zprávy dne. A téměř celý kouzelnický svět v Británii je poslouchal.

*
Ronald Weasley ne. Ovšemže by měl možnost zapojit ve svém obchodu rádio, ale nechtěl. Velice ho štvalo především to, že Hermiona v poslední době vydělávala daleko více než on. Jeho obchody šly dobře, bezpochyby, především díky bradavickým studentům, kteří pravidelně potřebovali produkty pro péči o košťata, ale pro Rona to nebylo dost dobré. Podle jeho mínění přinášel peníze domů muž, nikoli žena. V jeho vztahu s Hermionou se to během posledního půl roku pomalu změnilo. Díky Malfoyovi vydělávalo vysílání daleko více peněz, takže i Lee Jordan a jeho spolumoderátorka dostávali tučné platy se vzrůstající tendencí.

Bylo právě kolem poledne a Ron chtěl zjistit, jestli platí domluvený společný oběd s Hermionou. Často mu to chvilku předtím odřekla, když bylo v kanceláři příliš mnoho práce, když musela bádat nebo se setkat s dalšími lidmi. Proto svému snoubenci k Vánocům darovala mobil. Takto mohla setkání jednoduše odříct, nebo on se mohl ozvat jí. A to se chystal právě udělat.

Vytáhl svůj mobil z kapsy uvnitř hábitu a stiskl tlačítko zrychlené volby pro Hermionin mobil. V technice se nijak zvlášť nevyznal, tak to nastavila za něho.
Telefon vytočil číslo a ozvalo se vyzvánění.

"Dobrý den?" ozval se hluboký hlas na druhém konci. Ronald se podíval na displej. Opravdu tam bylo "Miona mobil". Zvláštní.

"Haló?" zeptal se neznámý muž znovu. Ron zavěsil. Byl zmatený. Co dělal cizí muž na mobilu jeho snoubenky? Ztratila ho? Nepravděpodobné. Telefon byl její chloubou, opatrovala ho jako všechno. Jeho Hermiona nic neztrácí. Proč tedy zvedl telefon jakýsi muž? Vždyť si číslo neměnila. To by mu určitě řekla.

Pak tu byla ještě jedna možnost. A z té se Weasleymu udělalo nevolno. Žárlivost mu stoupala do hlavy a vnitřnosti se mu zauzlovaly. Měla přítele, o kterém nic nevěděl. Lee měl jiné zabarvení hlasu a Harry také. To musí být někdo cizí. Ronald se rozzlobil.

*
Hermiona čekala. Seděla na lavičce u Temže a hleděla na vodu. Ron měl zpoždění - jako vždy. Dnes si nechala polední pauzu volnou, aby si s ním mohla znovu promluvit. Ráno měl zase špatnou náladu, nechtěl, aby pracovala. Radši má prý pomalu začít přemýšlet o dětech. Vždyť on je ten muž s obchodem. Ona že pracovat nepotřebuje. Ona je žena. Kromě toho prý, když zůstane Hermiona doma, bude vydělávat víc. Pak už by si o ni totiž nedělal starosti, měl by se líp, nebo by ji dokonce mohl zaměstnat sám. Na zkrácený úvazek. Pak by měla pořád čas na děti.
Hermiona to však nechtěla. Chtěla být moderní a samostatnou ženou, se samostatným snoubencem a později eventuálně s jedním až třemi dětmi. Ron chtěl víc.
A o kom se příslovečně člověk zmíní, ten stojí v síni. V tomto případě rovněž. Ronald Weasley vyšel zpoza rohu a pohupoval při tom sáčkem se sendvičemi. Dnešním obědem.

"Ahoj, miláčku," pozdravil ji letmým, ale stejně velmi mokrým polibkem do koutku úst. Do rukou jí strčil sendvič a posadil se vedle ní. Do očí se jí nepodíval.
Nebyla z jeho chování nadšená, ale radši se nejprve v klidu najedí. Promluvit si mohou i pak. A tak se také stalo.

"Od kdy máš sekretáře?" zeptal se Ron, než Hermiona mohla pronést jediné slovo. Zněl naštvaně.

"Co tím myslíš?" Hermiona byla zmatená. Ron přece věděl, kdo v její kanceláři pracuje, a také to, že žádného sekretáře neměla. Na co taky?

"Nedělej ze mě blba, Miono! Když jsem ti volal, zvedl to chlápek. Kdo to byl?!?" Teď vstal a zhora na ni zíral. Žárlivost byla něco opravdu zlého. Zatnul pěsti.

"Co? Tys mi…" chtěla se podívat na mobil, sáhla do kapsy u kalhot. "Och ne! Taková… Můžeš mi na chvilku půjčit ten svůj? Pokud se ohlásí ten, kdo má můj mobil, pak ho nemohl ukrást, ale pouze najít." Hermiona chňapla po Ronově telefonu a vytočila číslo. Snad se ten muž ohlásí…

3. První rozhovory s neznámým známým
Severus byl spokojený. Rozhovor se zákazníkem proběhl k jeho naprosté spokojenosti a ruch v londýnských ulicích maličko polevil. Hovor uskutečněný nalezeným telefonem však byl více než zvláštní. Krátce před polednem zvonil mobil s rozbitým sklem. Na displeji se objevilo slovo "Miláček". Ale na druhém konci ten miláček jen dýchal. Severus ani nemohl říct, jestli byl "Miláček" rodu ženského nebo mužského. Severus byl trochu zmatený, doufal však, že se "Miláček" ohlásí znovu. A tak se také stalo.

"Dobrý den?" ohlásil se Severus znovu.
"Dobrý den, pane!" promluvil zvučný hlas, jednoznačně ženský. Pak tedy jistě našel mobil jejího přítele, pomyslel si Snape.
"Já jsem tak šťastná, že jste našel můj telefon. Musela jsem ho ztratit dnes ráno v tom londýnském ruchu. Můj přítel mě na to upozornil až teď. Oh, Merline, já jsem tak ráda," brebentila dál. Severus byl lehce rozčilený. Neměl příliš rád brebentící lidi a brebentící ženské teprve ne. Ale nebyl by to on, kdyby si nevšiml onoho "Merline".
"Merline?" zeptal se stručně. Byla to snad čarodějka?
"Ach.. ano. Takový slovní obrat." Zdálo se, že se v myšlenkách kárá. Smlouva o utajení a tak dál.
"Kdy budete mít čas, abych Vám předal Váš telefon, slečno?" zeptal se pak, aby přerušil trapné ticho.
"Co takhle zítra v osm v Hyde Parku, Speaker´s Corner?" odpověděla. Souhlasil a také jí to sdělil. Pak se rozloučili a Severus zastrčil cizí telefon do kapsy. Sakra. Teprve teď ho napadlo, že přece vůbec nevěděl, jak ta dáma vypadá ani jak se jmenuje. Nemůže přece oslovovat každou ženu, která bude stát blízko Speaker´s Corner nebo půjde okolo, jestli je to ta, se kterou včera mluvil ohledně ztraceného telefonu.

Vzal tedy telefon znovu z kapsy svého saka a v adresáři hledal "Miláčka". Objevil tam také více než nezvyklá jména jako "Neville" nebo "Aberforth", která mu připomínala jeho působení v Bradavicích a tu největší chybu jeho života. Podivné. Jakmile však dorazil k "Miláčkovi", stisknul tlačítko hovoru. Vytočilo se číslo a probíhalo spojení.

"Hmm?" zeptal se znuděný mužský hlas. Zřejmě miláček oné dámy. Severus naprosto nemohl strpět, když se lidé do telefonu hlásili takto nezdvořile. On sám se vždy ohlásil "Snape. Dobrý den?" V případě mobilu ženy vynechal své jméno.

"Dobrý den, pane. To jsem ještě já, nálezce telefonu. Mohl bych znovu mluvit s Vaší přítelkyní?" Severus zněl naprosto mile a zdvořile. Už nepotřeboval hrát zlého Smrtijeda a Zmijozela.

"Je to moje snoubenka, pokud můžu prosit. Dejte od ní ruce pryč!" vypěnil ten týpek. Snape byl maličko zaražený. Chtěl s tou ženou jen mluvit, ne se na ni lepit. To tomu týpkovi taky řekl a stejně tak i to, že přece vůbec neví, jak se ta dáma jmenuje nebo jak vypadá, aby ji poznal při předávce.

"Mluvit s ní nemůžete, ale Miona pořád nosí zelenou bundu a béžovou čepici. Má vlnité vlasy, hnědé a dlouhé," odpověděl muž a hned to položil. Prima. Severus jen doufal, že si ta dáma neobleče něco jiného. To by bylo opravdu nevýhodné.

*
Když Hermiona večer po náročném dni v kanceláři dorazila domů, byla oblečená stejně. Její dům se nacházel v Prasinkách, hned za Ronovým obchodem.
Její snoubenec ležel roztažený na gauči a zřejmě spal. Ponožky pohodil na koberci. Kalhoty také. Kdyby se o prádlo na zemi nestarala Hermiona, vypadal by obývací pokoj brzy jako sbírka textilu pro potřebné. Už jí to nějaký čas šlo na nervy. Vždyť byl kouzelník - tak proč se o to nepostará sám?

"Co je dneska k jídlu?" zeptal se muž na gauči lehce ospalým hlasem a hodil očko po Hermioně. Ta stála na prahu, v čepici, bundě a v botách. Naštvalo ji to. Nebetyčně. Ale i přesto ho měla ráda. Znali se přece celou věčnost. A on byl vždycky takový. Kvůli tomu se rozčilovat nepotřebovala.

Postavila tašku v předsíni, vysvlékla si čepici, bundu pověsila na věšák vedle svého hábitu. Napřed si zašla do koupelny umýt ruce. A pak do kuchyně. Dneska budou špagety. A Ron zase prokáže své chybějící slušné chování při stolování. Zase bod, který ji rušil. Ale jak už bylo řečeno, věděla přece, do čeho se pouští, když se spolu dali dohromady.

Stalo se to krátce po bitvě o Bradavice. Polibek v Tajemné komnatě byl příležitostí pro vyjasňující rozhovor a další polibky. Během povídání vyšlo najevo, že k sobě oba něco cítí. A tak spolu začali chodit. Loni se jí zeptal, jestli by si s ním dokázala představit manželství. A ona svolila. Od té doby byli zasnoubení. Ron sice pořád mluvil o svatbě, ale termín zatím ještě nestanovili.

Hermiona o tom také právě ani nechtěla přemýšlet. V jejich vztahu toho bylo příliš mnoho na vyjasňování. Nechtěla být nyní těhotná, tedy minimálně ne na povel. Mělo by se to prostě stát, ne se to plánovat. Kromě toho chtěla pracovat. Právě teď, když Malfoy posvětil její nový nápad. Nechtěla se proměnit v druhou Molly.

Když byly těstoviny uvařené, zavolala svého snoubence. Ten v pohodě naklusal do kuchyně. Beze slůvka díků si nabral na talíř horu jídla a převrátil na to omáčku. Hermiona mu popřála "Dobrou chuť" a začala také sama jíst, ovšem daleko způsobněji.

Po jídle umyla nádobí pomocí magie, a pak zmizela ve sklepě. Tam se nacházela její laborka na výrobu lektvarů a také na experimenty. V malé vedlejší místnosti stál počítač, na kterém sepisovala svá pojednání nebo vyhledávala informace na netu. Domácí telefon byl rovněž umístěn v této říši. Ron ho nepoužíval a ona volala jen příležitostně.
Večer strávila u svého kotlíku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 grepik03 grepik03 | 8. května 2017 v 0:33 | Reagovat

Děkuji za překlad další povídky ♡
Vypadá to velmi zajimavě. Ron je tu popsaný jako trouba, nicméně mi připomíná spoustu a spoustu mudlovskych mužů :-D
A opet Lucius - muj oblíbenec, na co sáhne, to se v zlato proměni :)
Samozrejme se tesim na Severuse a jeho reakci na "neznámou " majitelku mobilu. ...

2 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 8. května 2017 v 20:12 | Reagovat

[1]: Á, naše detailní pozorovatelka zůstává věrná i dlouho do noci, aby přečetla každé slůvko a také komentář zanechala. Děkuji velice! :-)
Ron opět převzal "troubovskou" úlohu z toho jediného důvodu - aby se Hermionka ocitla po boku našeho SS přece, ne? 8-)
Lucius je tady zobrazen jako ryzí obchodník, vnutí monopolní kouzelnické rádio i na ministerstvo. :-D A ještě z toho vytřese lví podíl na rozhlasových poplatcích.

3 Gabux Gabux | Web | 9. května 2017 v 22:58 | Reagovat

Tohle vypadá jako slibný začátek pěkného příběhu! Už se těším :)
A Ron bude očividně zase za blba :D

4 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 10. května 2017 v 19:46 | Reagovat

[3]: Nojo, Ron. Odmalička je mu jasné, že ženská patří k plotně. Kde má najednou vzít nějaký nový názor? 8-O

5 Michelle Michelle | 7. července 2017 v 0:31 | Reagovat

Chudák Ron, vždycky se musí najít způsob, jak se ho zbavit.. :-D Miona je velmi uvěřitelná, těším se na Severuse :)

6 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 8. července 2017 v 22:02 | Reagovat

[5]: Michelle: To je dobrý obrat, to se mi líbí. Asi to od Tebe převezmu. "Musí se najít způsob, jak se ho zbavit." :D

7 zuzule zuzule | 20. července 2017 v 7:03 | Reagovat

No jo... copak Ron :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.