Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Jagd ist eröffnet - P18 - 4/4

25. června 2017 v 20:00 |  Balariel
Snape ji donesl přímo do svého bytu a nohou za nimi zapráskl dveře.
Opatrně ji nechal sklouznout ze svého ramene a zahleděl se do jejích očí, hluboce a pronikavě.
Neposedné vlasy jí opatrně odhrnul z obličeje.
"Hermiono."


Její hruď se neklidně zvedala a klesala, když nosem zajel do jejích vlasů a zhluboka se nadechl.
Svými ústy a zuby se vydal na pouť po jejím hrdle. Hermiona zasténala a zvrátila hlavu dozadu.
"Řekl bych, že mi ještě dlužíš pořádný tanec, Hermiono. Předtím ses trošku bránila."
"Z oprávněného důvodu, můj milý."
Hermiona setřásla jeho hábit, který ji stále ještě zahaloval, a rychle si natáhla šaty tak, jak opravdu patřily. Snape si neodpustil úšklebek.
"Klidně jsi to tak mohla nechat."
Hermiona si odfrkla. "Jedná se o můj názor."
Provokativně přejela jazykem po jeho ušním lalůčku.
Zamručel, znovu ji chytil v pase a zaujal taneční postavení. Jedno mávnutí hůlky stačilo, aby se rozezněla jemná hudba.
Dychtivě sjel rukou na Hermionin zadeček a ona na něj pobaveně koukala.
"Uniklo mi něco, Severusi?"
Projelo jím krásné zamrazení. "Řekni to znovu."
"Co?"
"Moje jméno."
"Severusi."
"To je příjemné."
"Stejně jako toto?"
Hermiona pohnula zadečkem, na němž stále ležela Snapeova ruka.
"Ne, lepší."
Pomalu tančili v těsném objetí a Hermiona s důvěrou položila hlavu na jeho hruď.
"Proč jsi změnil svůj názor, Severusi? Proč najednou tvrdíš, že chceš svůj čas trávit se mnou? Posledně ses mě chtěl jen zbavit."
"Byl jsem idiot, Hermiono. Celou dobu jsem si myslel, že stojíš jen o něco jednorázového. Teprve až jsem viděl tvou zraněnou reakci, bylo mi jasné, že jsem se mýlil. A upřímně, Hermiono, stala se z tebe opravdu fantastická žena. Pěkná a inteligentní. A navíc mně nakloněná. To se často nestává."
Hermiona se na jeho hrudi tiše smála.
"A celé to naše hašteření vzniklo jen sexuální přitažlivostí, jak se tak zpětně dívám. Minimálně z mé strany. Už při zkoušce bych tě nejraději políbil. Když jsi přede mnou tak pěkně tiše stála, zasažená Petrificem, sotva jsem se ovládl."
"Je ti doufám jasné, že jsem jen zřídka zticha?"
"Já už tě umlčím."
Velice něžně se dotkl jejích rtů svými a s radostí zaregistroval, že je rozevřela. Znovu začal prozkoumávat vnitřek jejích úst a rukama jí zajel na boky.
Ani Hermiona nezůstala nečinná a začala mu rozepínat košili. Snape se překvapeně odtáhl.
"Co děláš?"
"Myslíš tu otázku vážně, Severusi? Už jednou jsme spolu spali. Ale tentokrát bych to chtěla mít ve shodě s pravidly."
"Ve shodě s pravidly?"
Jedno jeho obočí se pobaveně vydalo vzhůru.
"Ano, Severusi. Chci tě vidět a cítit. Posledně to sice bylo opravdu skvělé, než jsi to zprasil, ale teď to chci udělat normálně. A nepřerušuj mě."
Se soustředěnou tváří zkoušela rozepnout jeho knoflíky, což u Snapea znovu vyvolalo pobavení. Rozhodl se, že ji vysvobodí, a sám rázně začal s rozepínáním.
Hermiona mu posvátně stáhla košili z ramen a vyslala své ruce na průzkum. Cítila tvrdé pletence svalů, které u něj ani netušila. Četné jizvy na jeho těle ji zdáse nerušily. Znovu mu začala jemně kousat do krku a své tělo tiskla stále blíž.
Z hrdla mu uniklo zasténání a maličko se vzdálil. Chtěl si to užít a nechat si dostatek času.
Bleskurychle chytil Hermionu okolo ramen a pod koleny, aby ji mohl přenést do ložnice.

Hermiona ho pevně objala okolo krku a mnoha malými polibky pokryla jeho spánek a tvář.
Opatrně ji postavil před postel. Znovu schoval obličej na jejím krku a začal sát, aby ji označil jakou svou.
Rukama zabloudil na její záda a rozepínal zip, což mu Hermiona ulehčila tím, že prohnula záda.
Látka tiše zašustila, sklouzla po jejím těle a u nohou jí vytvořila modré jezero. Pod šaty podprsenka nepatřila, takže před ním stála už jen v kalhotkách, punčochách a podpatcích.
Vědoma si své téměř kompletní nahoty sklopila Hermiona maličko zahanbeně oči.
Snape ji jemně chytil za bradu a zvedl jí obličej. "Jsi překrásná, Hermiono."
Hermiona se na něho vděčně usmála a znovu ho začala líbat.
Lehce ji tlačil nazpět, až s překvapeným výkřikem spadla dozadu na postel. Snape si se samolibým úsměvem klekl a vyzul jí boty, přičemž jí svými dlouhými prsty hladil okolo kotníků. Hermiona se protáhla na hedvábném prostěradle a Snape se pomalu přemístil nad ni.
Začal se věnovat Hermioniným ňadrům. Jemně dráždil její bradavku a požitkářsky přes ni přejížděl jazykem.
Hermiona se se syčením nadechla a ruce zabořila do jeho dlouhých vlasů, aby ho k sobě přitiskla ještě blíž. Snape teď vzal do úst druhou bradavku a jemně do ní kousal.

Hermiona zasténala a podařilo se jí od sebe Snapea odtlačit a otočit ho, že na něm nyní seděla, dýchajíc ztěžka, ale s úsměvem.
Rozepnula jeho kalhoty a pomalu mu je přetáhla přes boky. Objevily se boxerky, samozřejmě černé, a skrývaly jednoznačné vzrušení.
S lesklýma očima Snape pozoroval, jak mu Hermiona postupně svlékla i boxerky. Jeho vzrušení na ni doslova vyskočilo a ona ho vzala, maličko nešikovně, do své drobné ruky. Snape objal její ruku, aby jí ukázal, jak se mu to líbí, a Hermiona začala rukou pomalu pohybovat nahoru a dolů. Objevila se první kapka slasti, a aniž by o tom dlouho přemýšlela, sevřela rty okolo jeho špičky.
"Hermiono."
Jeho hlas zněl přímo z hrdla a boky mu začaly nekontrolovaně škubat.
"Měla bys přestat, jinak to skončí dřív, než to pořádně začne."
Nečekal a rychle se převalil na ni. Opatrně stáhl punčochy a věnoval při tom Hermioniným nohám znovu zvláštní pozornost. Cítila nové a nové proudy energie plynoucí od kotníků do podbřišku. Snape se nad ní znovu sklonil a jazykem jí přejížděl po bříšku. Dlouhými prsty vklouzl za lem kalhotek a pomalu je stáhl přes stehna dolů. Pak ji začal jazykem rozmazlovat také v rozkroku. Vzal si na pomoc i prsty a cítil, jak se pod ním její tělo chvěje.
"Severusi, já už nemůžu."
"To nevadí. Máme čas celou noc."
Naposledy sevřel rty okolo jejího poštěváčku a sál. Hermiona se sténáním dosáhla svého prvního orgasmu. Ještě předtím, než odezněl, do ní Snape jedním pohybem vnikl a vyvrcholení prodloužil.
Nehty se zaryla do jeho ramen, zatímco on zrychloval tempo. Znovu se k ní sklonil a žádostivě ji políbil.
"Patříš ke mně."
A s těmito slovy vyvrcholil s takovou vehemencí, která s sebou stáhla i Hermionu. Leželi na sobě a chvěli se, a pak ji Snape otočil a přitáhl blíž.
Hermiona zasněně obtahovala jeho svaly na hrudi.
"To bylo skvělé, Severusi."
"Nebylo to jen skvělé. Bylo to fantastické, Hermiono. Jsi si vědomá toho, že už tě nikdy nenechám odejít?"
"Tak to je dobře. Miluji tě, Severusi."
Snape cítil, jak ho převálcovala vlna čirého štěstí. Milovala ho. Jeho, starého mrzouta. Až donedávna by si nepomyslel, že ta tři slova mají takový magický účinek. Avšak mýlil se. Jako v mnoha věcech, které se udály v poslední době.
Hermiona ospale zavřela oči a zhluboka nadechovala jeho vůni. Snape přes ně přehodil přikrývku a rovněž zavřel oči. Při tom dával pozor, aby Hermionu stále držel.



Hermiona se probudila a ihned byla polapena pohledem temných černých očí. Snape si začal hrát s jejími divokými kudrnami, které je oba přikryly.
Usmála se a narovnala se.
"Kolik je hodin, Severusi?"
"Krátce před osmou."
"Co? Tak to je skoro už snídaně."
Jako na povel zakručelo Hermioně v břiše, což Snapea rozesmálo.
"Dobrá, tak bychom měli vyrazit. Ale navrhnul bych jít nejdříve do sprchy. Oba vypadáme trochu… neuspořádaně."
Hermiona mu to potvrdila polibkem na tvář. Pak spěšně vyskočila a běžela do jeho koupelny. Snape zasténal a následoval ji.

Hermiona se šťastně usmála, když zjistila, jak za ní Snape vstoupil do sprchy. Jeho silné paže si ji přitáhly k hrudi.
"Severusi, nemáme moc času."
"No a?"
Mydlili se a Snapeovy ruce stále neúmyslně klouzaly níž a níž. Rychle Hermionu přitiskl bříškem ke stěně a zezadu do ní vnikl.
Tvrdě přirážel a Hermiona po krátké době dosáhla vrcholu. Její kontrakce pomohly k orgasmu i jemu.
"Severusi, kvůli tobě jsme ztratili ještě více času."
"Byl však dobře investovaný."
Vystoupili ze sprchy a kouzlem se osušili. Snape šel ke skříni a donesl si čisté oblečení.
"Ehm, Severusi?"
"Ano?"
"Včera jsem opravdu nebyla připravená na takový výlet. Nevzala jsem si žádné nové oblečení."
Snape pobaveně vyhrabal jedny kalhoty a košili a podal jí je.
"To si mám opravdu obléct? Pak přece každý pozná…"
"Po našem odchodu to stejně už každý ví, moje milá. Klidně si to obleč."
Hermiona rozmrzele vklouzla do jeho kalhot. Byly jí příliš dlouhé a Snape je zkrátil pomocí kouzla.
"Stejně bych ty kalhoty pak rád měl v původním stavu."
"Samozřejmě."
Chňapla po košili, ale nedala mu možnost zakročit a sama ji proměnila v přiléhavou blůzku. Následně uzpůsobila jeho kalhoty svým požadavkům, takže už na ní nevisely jako pytel.
"Pojďme."
Zapletl své dlouhé prsty s jejími a společně opustili sklepení.

Před Velkou síní zůstali stát.
"Já nevím, jestli můžu, Severusi."
Její ruka v té jeho sebou nervózně trhla.
"Jistěže můžeš, Hermiono. Jsi Nebelvírka a snad mi teď nechceš vykládat, že máš strach."
Hermiona honem zakroutila hlavou.
"Prosím tebe, skočila jsi přes zábradlí, abych tě nechytil. Pak tedy můžeš taky projít Velkou síní se zdviženou hlavou."
Nechal ji ještě jednou se zhluboka nadechnout, a pak otevřel dveře.
Napůl ji musel táhnout za sebou. Přítomní studenti ohromeně zírali na tu dvojici a nastalo nepřirozené ticho. Jen bývalí sedmáci a učitelé se vědoucně usmívali.
Ozvalo se zapískání a Hermiona měla pocit, že přišlo z Harryho a Ronova směru.
Hermiona okamžitě zrudla a sklopila hlavu. Snape se nedal zmást a táhl Hermionu dál k jejímu místu u nebelvírského stolu.
"Počkej na mě. Vyzvednu si tě, až oba dosnídáme."
Naposledy ji políbil do vlasů a šel dál ke svému místu.
Stále ještě rudá jako rak si Hermiona začala nabírat něco k snídani na svůj talíř a rychle to hltala.
Studenti se zřejmě vzpamatovali, neboť se už zase ozýval smích, řečnění a výskání.
Harry a Ron jí poklepali po rameni.
"To jsi tedy udělala terno, co?"
Hermiona zdvihla hlavu a maličko se ušklíbla. "Vždyť to byl taky hon, kluci. A já jsem vyhrála."



Dlouho, po několik let, si Snape nadával za toto rozhodnutí, nakonec se však rozpomenul na svou lásku.
Znovu pohlédl do Hermioniných hnědých očí, které na něho překvapeně zíraly.
"Hermiono Jean Grangerová, splň mi tu největší čest, kterou si dokážu představit, a staň se mou ženou."
Nejistě poklekl, vytáhl malou krabičku a otevřel ji.
Hermiona spatřila jednoduchý stříbrný prstýnek ozdobený jediným diamantem. Přemožená svými pocity přitiskla ruku na ústa a do jejích očí vstoupily slzy.
"No tak něco řekni."
Snapeův hlas bylo jen zavrčení, kterým hodlal zakrýt svou nejistotu. To, že Hermiona nereagovala, bral jako špatné znamení. Jakmile si všimla jeho zachmuřeného pohledu, vypukla v hlasitý smích. Snape sebou ublíženě trhnul. Copak jí přišla jeho nabídka tak směšná?
"Ano, Severusi. Samozřejmě. Ano, ano a ještě jednou ano."
Šťastně a celá uslzelá od radosti se mu vrhla okolo krku.
Vděčně políbila každé místečko na jeho obličeji, na které dosáhla.
Snape chytil její malou ručku a s širokým úsměvem jí zásnubní prsten navlékl na prst.
Pak vstal a těsně ji k sobě přivinul. Žádostivě tiskl svá ústa na její.

Prudce dýchali, když se od sebe odtrhli, a Snape si nemohl odpustit, aby jí do ucha nezašeptal.
"Tak, slečno Grangerová. Ještě jednou mi řekněte, že jsem tento hon nevyhrál. Držím Vás v náručí a budeme se brát. Už mi nikdy neuniknete."
Hermiona ho umlčela dalším polibkem.
"Profesor si je nějak jistý svým vítězstvím. Ale já si vzpomínám na situaci, kdy na mě drahý profesor Snape řval a řekl mi, že přede mnou nikdy nepoklekne. Podle mého názoru jsem tedy vyhrála já, můj milý."
Snape se rozhořčeně zastavil. Na to už nepomyslel. Ale pak se začal zase šťastně usmívat.
"Jsi čarodějkou a taky jí zůstaneš, Hermiono. Ale jsi jen a pouze moje čarodějka. Takže ti velkodušně mohu ponechat víru, že jsi vyhrála."
Hermiona ho se smíchem objala okolo krku.
"Jak myslíš, Severusi. Ale teď, stejně jako tenkrát, jsem vyhrála. A můžeš si tvrdit, co chceš."
Než jí mohl odmlouvat, položila mu prst na rty.
"Ne, Severusi. Ticho. Myslím, že bychom měli čas využít lépe. Tato příležitost je pro mě velmi lákavá."
Hbitě se pustila do rozepínání knoflíků a Snape ji pobaveně pozoroval.
Opravdu byla čarodějka. Jeho čarodějka. Tak šťastný jako v tomto okamžiku byl naposledy tehdy, když mu Hermiona řekla, že ho miluje. Opravdu měla v úmyslu s ním strávit zbytek života.
Narovnal se a znovu si Hermionu přehodil přes rameno, aby mohli dojít do ložnice.
"Severusi Snape. Byla jsem toho názoru, že už posledně jsem se jasně vyjádřila k tomu, když mě takhle nosíš."
"Tenkrát mi ten výsledek přišel opravdu velmi příjemný, milovaná. To je třeba zopakovat."
Hermiona se smála a nechala se unést do ložnice. Snape ji odhodil na postel a sklonil se nad ní s vřelým pohledem.
"Miluji tě, Hermiono."

"Já tebe taky, Severusi. I když jsi, s prominutím, arogantní hajzl."
S úsměškem sledovala Snapea, jak se s elegancí šelmy přibližuje a rukama přejíždí po jejím těle.
"Slečno Grangerová, Váš tón se mi pramálo líbí. Nemluvě o Vašem výroku. Dle mého soudu je trest naprosto na místě."

Třel se podbřiškem o Hermionu, která mu stáhla hlavu k sobě, aby ho mohla znovu políbit. Ani jeden z nich neplánoval odejít.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ninus ninus | 25. června 2017 v 21:16 | Reagovat

to bolo geniálne ;-)  další parádny preklad, vďaka Arda :-)  teším sa na ďalšie Tvoje práce ;-)

2 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 25. června 2017 v 21:58 | Reagovat

[1]: Ninus: Nojo, slibovaná romantika, což? Díky za díky. Pokračujeme zase v neděli kriminááálkou. ;-)

3 Michelle Michelle | 7. července 2017 v 8:04 | Reagovat

Já bych ho asi zavraždila :-D Díky za povídku :)

4 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 8. července 2017 v 22:07 | Reagovat

[3]: Michelle: Chtěla jsem se zeptat "Za co?", ale asi by se Ti špatně vybíralo z těch všech situací, které způsobil... ;-)

5 Gabux Gabux | Web | Pondělí v 22:21 | Reagovat

Já toho chlapa žeru, ale v téhle povídce bych ho asi zabila. :-D

6 ardazlyry ardazlyry | E-mail | Dnes v 14:21 | Reagovat

[5]: Gabux: Co se Voldemortovi ani Nagini nepovedlo, Gabux (by asi) dokončila. :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.