Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Der Fluch des schwarzen Phoenixʼ - P12 - 9/10

27. srpna 2017 v 20:00 |  Morag McAdams
IX
Severus doprovodil Harryho ke dveřím. Nebyl by si pomyslel, že se chlapec bude chovat tak rozumně. I přes menší výpadky se příliš neztrapnil. Na rozloučenou mu dokonce podal ruku a stiskl ji.


"Děkuji Vám, pane," řekl Harry. "Bez Vaší a Hermioniny pomoci bychom pravděpodobně ještě dlouho tápali v temnotě. Kouzelnický svět Vám znovu vděčí za hodně."
Tolik patosu bylo pro Severuse naprosté mrhání. Bylo sice pěkné slyšet, co si o něm Harry myslel, ale na jeho životě, na jeho ceně se tím neměnilo nic. Chlapec však ještě nebyl se svou malou řečí u konce.
"Možná byste … myslím… doprovázel byste bystrozorský tým při hledání černého fénixe?"
A už tady bylo to, na co Severus čekal celý večer: ten kluk nevěděl, kdy bylo chytřejší mlčet. Potterovi se musí dát pouze dost času a on bude takový, jak je ze zkušenosti známo: prostořeký, nepřemýšlivý a necitlivý.
Severusův obličej se stal maskou zlosti, což výborně ovládal.
"Neodvažujte se na to jen pomyslet, Pottere!" zasyčel. "Kouzelnický svět mi něco dluží, jak jste sám zjistil. Všechno, co chci, je můj klid. Nebudu už hrát zametače společnosti."
Nebyl tak rozhořčený, jak dal tomu klukovi najevo. Ale užíval si to, jak před ním Potter uhýbal.
"Svinskou práci si laskavě udělejte sám, Pottere!" vyjel na něho, než mu před nosem zapráskl dveře.
Neslyšně se o ně zády zevnitř opřel, zatímco Potter ještě okamžik stál, pak se otočil a zmizel z jeho prahu se slyšitelně neelegantním zvukem charakteristickým pro přemisťování. Severus nebyl skutečně rozzlobený, jen zvláštním způsobem zklamaný, že se chlapec minulý rok nepřiučil tolik, jak doufal. Ne že by to Severuse překvapovalo, koneckonců byl Potter syn svého otce. A syn své matky, to bychom také měli respektovat. Lily nebyla nevinnost sama, stejně jako James i on sám.

Postavil šálky a konvici na starý podnos a Hermiona se na něho podívala unavenýma očima.
"Taky už musím," zívla. Severus mlčky přikývl. Na to nemohl nic říct, sama musela vědět, jestli je schopná přemístit se v tomto duševním stavu a při takovém tělesném vyčerpání. Využil čas k tomu, aby umyl šálky v kuchyni a uklidil je. Jedna jeho část doufala, že Hermiona zůstane v jeho domě. Mohla by si číst nebo povídat o odborném článku, který kdysi zmínila. Ale větší část jeho vědomí se rozčilovala nad tím, že tuto možnost vůbec vzal v potaz. Většinu svého dospělého života byl sám a nebyl důvod, proč by teď měl vyžadovat jakoukoli společnost.
Nakonec už nemohl otálet s návratem do obývacího pokoje a prošel chodbou. Jak vstoupil do dveří, nemohl už potlačit úsměv, který se stále znovu probojovával na povrch. Hermiona na jeho gauči sklouzla na stranu a zřejmě tvrdě usnula. Na sedací ploše ležela dost našikmo, nohy měla stále ještě na zemi. Vlasy jí napůl padaly do obličeje a pohybovaly se v rytmu jejího dechu.
"Hermiono?" zeptal se zkusmo a velice tiše Severus. Nechtěl ji skutečně vzbudit, ale vychování mu velelo to alespoň zkusit. To jediné, co vyvolalo jeho oslovení, bylo to, že si přitáhla nohy na sedačku a hlouběji se zabořila do tmavé kůže.
Než se posadil do svého oblíbeného křesla, šel k nenápadně vypadající skříni. Whisky, kterou tam přechovával, byl dávný dárek od Minervy. Severusovi to připadalo, jako by se to stalo v nějakém jiném světě, v jiném životě. Dnes ho bradavická ředitelka sledovala se sevřenými rty. Mrzutost a nedůvěru měla vepsanou v obličeji a jak on, tak ona se vyhýbali jakémukoli vzájemnému kontaktu. Minerva mu neprominula, co udělal Albusovi Brumbálovi a studentům v posledním roce války. Nemohl jí to zazlívat. Ale whisky mu pořád ještě chutnala.
Se sklenicí v ruce se Severus konečně posadil a pozoroval mladou ženu na své sedačce. Obdivoval důvěru, kterou k němu musela chovat, když usnula v jeho přítomnosti. Hermiona Grangerová nebyla naivní. Důkazem bylo, že prožila válku, bojovala v ní a přežila ji téměř bez úhony. Uměla vyhodnotit rizika a zařídit se podle toho. Trpěla ho ve své mysli, úmyslně se mu vydala, ačkoli věděla, jakou škodu může způsobit kouzelník v hlavě někoho jiného. Její rodiče stále žijí v Austrálii - šťastně a bez vzpomínek na svůj život ve Velké Británii nebo na svou dceru.
Avšak více než odvážné setrvání v nebezpečí dojala Severuse její nevědomá důvěra. Nedokázal si představit, že by ta ukázněná mladá žena někdy ztratila kontrolu. Věděla, ve kterém obývacím pokoji se stala naprosto bezbrannou. A on věděl, že ji během spánku bude střežit do krve, v případě potřeby i před sebou samotným.
S touto myšlenkou postavil Severus prázdnou sklenku od whisky vedle sebe na podlahu. Pak zavřel oči i on.

Vzbudilo ho ťukání sovy na okno. Zvedl se se zdřevěnělými údy, otevřel sově kuchyňské okno a zastrčil dva svrčky za Denního věštce do malého koženého sáčku na noze ptáka. Noviny pohodil na stůl. Pak šel do koupelny. Teprve až se vysprchoval a vyřídil zbytek ranní toalety, ho napadlo, že něco chybělo. Hermiona ne, neboť tu viděl ještě spát v obývacím pokoji na sedačce. Byla to nepřítomnost únavy a napětí, která toto ráno činila nezvyklé. Opatrně pohyboval hlavou sem a tam. Trochu ho bolelo za krkem, jak spal vsedě v křesle, ale jinak se cítil bez starostí. Zkoumavě se zahleděl do zrcadla. I jeho vrásky se zdály být méně hluboké, než byl zvyklý. Cítil se tak uvolněný a odpočatý, jako nikdy předtím. Severus se rozhodl o tom přemýšlet až později. Teď se musí postarat o snídani. Hermiona se jistě bude muset přemístit na směnu ke Svatému Mungovi. Doufal, že atmosféra mezi nimi bude stejně uvolněná jako večer. Pokud jí bude trapné, že usnula na jeho gauči, unikne k pošklebkům a výsměchu. Dožene ho k tomu jeho hrdost, aby si nemusel přiznat, že jí byla jeho přítomnost nepříjemná. Také o tom však bude přemýšlet, až nastane čas.
Odraz v zrcadle ho vyhnal mávnutím ruky z koupelny. Aspoň že nemluvil.

Hermiona seděla s rozcuchanými vlasy a ospalýma očima u kuchyňského stolu. Rozbalila Denního věštce, avšak ještě ho neotevřela. Když vstoupil Severus do kuchyně, zvedla oči.
"Je mi líto, že jsem prostě usnula," řekla nesměle. Severus pokrčil rameny a doufal, že už nic dalšího neřekne.
Jeho přání se splnilo. Teprve když jí podal šálek čaje s velkým množstvím mléka a malým množstvím cukru a ona vypila několik doušků, ukázala na noviny a předčítala:

"Mysteriózní vraždy vysvětleny! Mír a klid v zemi!
Jak bylo minulou noc oznámeno centrálou bystrozorů z Ministerstva kouzel, sérii mysteriózních vražd je možné vysvětlit. Podlehlo jí devět obětí. Jednalo se o Smrtijeda Marcuse Mortimera a řádné občany Breenu Bellovou, Nicka Burkeho, Maline Mayweatherovou, Heriberta Shuttla, Petera Bernsteina, Jonah Jonesovou, Timothyho Shamsheda a Melissu Manshotovou. Vraždy vyvolaly v magické společnosti Velké Británie strach a děs. Nyní mohou všichni klidně provozovat své obchody a pracovat. Znovu vládne mír a bezpečí. Slavný Harry Potter, bystrozor a Chlapec, který přežil, řekl pro Denního věštce:
,Jsme šťastní, že jsme byli schopni chytit pachatele a zneškodnit ho. Kletba je zrušena a v této souvislosti už se nedočkáme dalších vražd. Podařilo se nám to pouze s pomocí dvou nezávislých zprostředkovatelů mimo bystrozorskou skupinu. Tito si přejí zachovat anonymitu, vyjadřujeme jim tedy tímto velký dík. Kouzelnický svět vám vděčí za svou bezpečnost.´"

Hermiona položila noviny a s očekáváním na něho pohlédla.
V Severusově hlavě zapadly všechny informace na své místo.
Nepotřeboval žádný článek v novinách, aby věděl, že bystrozorové byli ve svém lovu úspěšní. Tuto noc nesnil o Fawkesovi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 resthefuture resthefuture | 27. srpna 2017 v 21:47 | Reagovat

Super, myslela jsem si, že už v týhle kapitola bude nějakej náznak, no...techtle mechtle :-D. Ale vypadá to tak, že na to si budu muset počkat opravdu až do samého konce 8-).
Nevadí, počkám si ráda :)

2 Michelle Michelle | 27. srpna 2017 v 21:55 | Reagovat

Paráda, to tedy byla rychlost polapeni fenixe i uveřejnění článku..
Severus má naprostou pravdu, má nárok na klid a konečně i na štěstí? ;-)
Tal snad se dočkáme v epilogu, díky za překlad :-)

3 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 27. srpna 2017 v 22:07 | Reagovat

[1]: Resthefuture: Tak techtle mechtle? Mno, jak jsem předeslala, náznaky se dějí...

[2]: Michelle: Kouzelníci jsou rychlí, že? Info o noční akci naleznete v ranním vydání Denního věštce. ;-)

Holky, jestli chcete náznaky nebo dokonce konkrétnosti, něco si na Vás nachystám. Mimo tradiční rozpis, aby bylo jasno. :-D

4 resthefuture resthefuture | 27. srpna 2017 v 22:24 | Reagovat

[3]: Jenom do nás, rozpis nerozpis :-D .

5 ardazlyry ardazlyry | E-mail | Web | 28. srpna 2017 v 7:33 | Reagovat

[4]: Resthefuture: naše nenasytná Restka... ;-) No tak jo, oslavíme začátek září a něco nachystáme. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.