Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Dreamsnape - Himmlische Träume P18 - 2/3

10. srpna 2017 v 20:00 |  Ricky Snape
Jeho dramatický nástup byl odměněn obrovským úlekem, skoro tak, jak to tušil. Bohužel to byl pouze kocour, který okamžitě zděšeně vyskočil a pod nohama kouzelníka uprchl z ohroženého prostředí.

Na majitelku zvířete učinil Černý muž ke svému zklamání zřetelně menší dojem, než si předsevzal, neboť kromě doširoka otevřených očí, které se na něj podrážděně dívaly, nevykazovala čarodějka žádnou reakci, která by stála za zmínku. Místo toho se pomalu zvedla ze své pozice vleže a hned nato mu řekla: "Vyhnal jste Křivonožku, profesore Snape! To byl přece úmysl, nebo ne?"

"Přeceňujete můj zájem o Vašeho domácího mazlíčka, Grangerová. Protože jsou všechna místa v ostatních kupé obsazena, bohužel jsem nucen Vám po zbytek jízdy dělat společnost. Dovolíte?", odpověděl dotázaný a vstoupil do kupé, aniž by čekal odpověď mladé čarodějky na svou rétorickou otázku. Ze sedadla opuštěné lavice odstranil mávnutím hůlky zrzavohnědé zvířecí chlupy, odložil plášť a s hlasitým povzdechem se usadil na očištěném místě: "Ostatně, překvapujete mne a současně jsem z Vás zklamaný, Grangerová. ʼTo byl přece úmysl, nebo ne?ʼ není gramaticky správná tázací věta. Mám se domnívat, že četba zde rozprostřených triviálních románů Vám zatemnila mozek natolik, že už nejste schopna komunikovat v celých větách?"

Jak mohl s potěšením zjistit, vyvolalo jeho poučení decentní zrudnutí studentčina obličeje, načež začala pokradmu sbírat knihy a srovnávat je do tašky, aniž by jakkoli reagovala na jeho provokaci. Trilogie, kterou Hermiona četla před tím, než se objevil narušitel jejího klidu, skončila úplně nahoře na hromadě knih a znovu tak vzbudila pozornost kouzelníka.

"O čem vlastně pojednává toto dílo století?" slyšel se opovržlivě ptát, a ještě dříve, než mohla slečna Skoro-Všechnoumím verbálně či jakkoli jinak zareagovat, přivolal si mistr lektvarů trilogii pomocí ʼAccioʼ a náhodně ji otevřel na jedné z předních stránek. S tímtéž přednesem, kterým před patnácti lety pravidelně předčítal Beedlyho Bajky svému kmotřenci Dracovi, toho času zmutovaného do podoby fretky, začal číst:

"Jsem vosk v jeho rukou. Rozpouští moje vlasy a zřetelně hlasitě vydechuje, jakmile se mi vlasy rozlévají po ramenou. ʼMiluji hnědé vlasyʼ, mumlá, vjíždí do nich svýma rukama a hladí mě po hlavě. Jeho polibek je žádostivý, jeho jazyk a rty škádlí ty moje. Svým jazykem ochutnávám jeho. Objímá mě pažemi a tiskne mě ke svému tělu. Jednou rukou setrvává v mých vlasech, druhou cestuje dolů po mých zádech k mému pasu a zadečku. Jak se ke mně tiskne, cítím jeho erekci."

Pouze díky dlouholetému tréningu dvojitého špiona byl schopen skrýt své překvapení navenek. Bradavická vrchní šprtka četla ve svém volném čase erotické povídky! Kdo by si to byl pomyslel.

Zatímco přistižená Hermiona maličko rozpačitě sklopila zrak, poznal mistr lektvarů, stále ještě toužící po své osobní pomstě, jak čarodějku vytočit. Bylo by přece k smíchu, kdyby se ta malá holka ani při tématu sexu nenechala strhnout alespoň k nějakému nepromyšlenému výroku!

"Už zase mě překvapujete, Grangerová," oznámil jí pak, a vytáhl levé obočí. "A mrháte časem. Proč o něčem číst, když to můžete sama zažít?" Tady se teatrálně odmlčel, aby pozoroval její reakci, která spočívala pouze v tom, že na něho mladá čarodějka koukala lehce iritovaně, "nebo je Weasley na líbání hloupý a není schopen svou pusou dělat uspokojivější věci než to, že do sebe cpe nehorázné množství jídla?"

K jeho novému překvapení Hermiona zdráhavě přikývla. Neřekla ovšem stále ještě nic, načež mistr lektvarů byl nucen přilít ještě trochu více oleje do ohně.

"Potom doufám," pokračoval se samolibým úšklebkem, "že alespoň ti ostatní chuligáni z Vašeho ročníku jsou lepší milenci. Pokud, jak předpokládám, by tomu takto nemělo být, Vám mohu pouze poradit, abyste se odevzdala rukám zralého, zkušeného muže místo toho, abyste se vydala napospas bouřlivým údům kdejakého prchlivce. A protože jsem právě náhodou tady a tváří v tvář skutečnosti, že před námi leží ještě několik hodin jízdy vlakem, bych výjimečně prohlásil sám sebe za připraveného vzít tuto věc do svých rukou!"

Nyní konečně mladá Nebelvírka zdvihla hlavu a zahleděla se na něho s výrazem, který byl něco mezi pobaveným a zpola šíleným. Verbální reakce, kterou si mistr lektvarů u ní tolik přál za svou nestydatost vyvolat, stále ještě nepřicházela. Ani nevypadala, že bude tasit hůlku a hodlá svého samozvaného průvodce začarovat až do příštího tisíciletí. Cítil se znovu nucen si ještě jednou přisadit: "Nevykládejte mi teď prosím, že jste ještě panna. Já bych totiž ani ve snu nepomyslel na to, že bych vzal nevinnost studentce!"

Oslovená Hermiona sebou mocně škubla a mistr lektvarů na ní viděl, že její sebekontrola už má na kahánku. Napjatě očekával její reakci.

Hermiona se narovnala, vzdorně vystrčila bradu a podívala se svýma hnědýma očima pevně do jeho očí barvy havranní černi, načež promluvila: "Za prvé jsem velmi dobře způsobilá komunikace v celých a gramaticky správných větách a za druhé už nejsem panna. Za třetí máte se svým předpokladem co do kvality mých stejně starých spolužáků v posteli pravdu a za čtvrté Vaši nabídku přijímám!"

To v žádném případě nebyla odpověď, se kterou by mistr lektvarů počítal.

A zatímco jeho mozkové závity pracovaly na plné obrátky, hledajíce příslušnou odpověď, mluvila nejchytřejší čarodějka století už dál: "Víte co, profesore Snape, celá tato scenérie tady je naprosto surreální, než aby to byla pravda! Bradavickým expresem nejezdíváte, ale vždycky se přemisťujete přímo k branám školy. Vždyť Bradavice leží jen pár kroků od Tkalcovské ulice. Kromě toho byste se nikdy nevystavoval pohledu studentů ani o vteřinu déle než je bezpodmínečně nutné, nebo byste si nikdy ke mně dobrovolně nesedal do kupé bez jakékoli postranní myšlenky. Podle mě je vyloučené, aby na sebe někdo jiný vzal pomocí Mnoholičného lektvaru Vaši podobu. Rohy dvourožců už několik měsíců neseženete nikde v zemi. Takže, co jsem udělal? Vystavil jste mě jakési zrádné formě heterosugesce?"

Slečna Nejchytřejší opravdu během krátké chvilky prohlédla muže, který Temného pána celá léta úspěšně vodil za nos, vysloveně ho převezla a zmařila jeho skvělý plán! Jaká blamáž!

"Tedy, jako často máte zase pravdu, slečno Grangerová. Všechno to je jen sen," přiznal nedobrovolnou porážku, snaže se zachovat si tvář, a vážně přemýšlel o tom, že by studentce vymazal paměť.

"Jenom sen, jo? Předpokládám tedy správně, že nebudeme potřebovat antikoncepci?" blábolila mladá čarodějka zatím naprosto netečně dál. "Ale když jsme u toho - ráda bych věděla, jestli kouzelníci opravdu v plášti vždycky nosí lahvičku Lektvaru proti početí jako mudlovští muži údajně kondom v kapse u kalhot."

A zatímco kouzelník, zřejmě zdaleka ne všemi mastmi mazaný, začal znovu hledat ve svých přetížených závitech odpověď na otázku mladé čarodějky, vzpomněl si znovu na slova Albuse Brumbála o vyjevení skutečné přirozenosti člověka ve snu. Bylo opravdu možné, že by Vševědka mohla mít zájem o uspokojení jiným způsobem než polykáním knih nebo sbíráním jedniček? A nebyli ti rádoby Casanovové v jejím ročníku vůbec doteď schopní jí ho dopřát? Byly její dosavadní zkušenosti natolik nudné, že si teď dobrovolně hřeje hada na prsou a k rozšíření svých intimních zkušeností si vybírá zrovna bradavického arci-Zmijozela? Vedle skutečnosti, že to velmi lichotilo jeho mužskému egu, by nebyl pravým Zmijozelem, kdyby si takovou šanci nechal ujít! Mozek mistra lektvarů zřejmě aspoň z části začal pracovat a Snape sám se zase zpola dal do kupy.

A než se nadál, předklonil se trochu k mladé čarodějce a promluvil na ni svým nejsametovějším hlasem: "Nuže, slečno Grangerová, Lektvar proti početí s sebou ani nenosím, ani ho nebudeme potřebovat. Co bych však rád věděl, je to, kterým diletantům vděčíte za své dosavadní zkušenosti?"

Hermiona mu odpověděla, aniž by hnula brvou: "Jednou jsem se vyspala s Harrym, v Deanově lese, po tom, co jsme celé týdny hledali viteály křížem krážem po celé zemi a o vlásek jsme unikli Voldemortovým pochopům. Když pak usnul, vymazala jsem mu paměť. Myslela jsem, že by měl své poprvé stejně radši prožít s Ginny. A pak, po Velké bitvě, jsem se cítila být velmi přitahována Ronem. Ale to víte. Párkrát jsme to spolu dělali. Vždycky schovaní minimálně pod jednou přikrývkou a v misionářské poloze. Kromě toho se nechtěl moc líbat. Přišlo mi to celé tak nějak bez fantazie a ráda bych trochu experimentovala, pokud rozumíte tomu, co myslím."

"Nedostatku radosti experimentovat se u mě jako u mistra lektvarů v žádném případě bát nemusíte," vyjasnil ihned Zmijozel v nejlepších letech.

Mladá Nebelvírka nyní dělala všechnu čest pověsti své koleje a dovolila se zeptat: "A s kým jste nabyl své první zkušenosti, profesore? S Harryho mámou?"

Ještě před několika měsíci by po téhle otázce vypěnil. Lily přece byla po dlouhá léta něco jako jeho osobní světice, o které se nikdo v jeho přítomnosti nemohl ani v náznaku vyjádřit negativně. Domnívat se, a také to nahlas vyslovit, že by Lily před vstupem do manželství dopustila, aby se jí kdokoli nemravně dotýkal, hraničila přímo s blasfémií! Ovšem mnohé se od smrti Temného pána změnilo a Severus Snape mezitím zjistil, že mu překvapivě vlastně vůbec nevadí, že celý svět nyní díky Harrymu Superhrdinovi Potterovi věděl o tom, že kdysi miloval Lily Evansovou a nejlepší roky svého života věnoval ochraně jejího syna, toho zelenáče. V tomto momentu zjistil s ještě větším překvapením, že už nepociťoval přání umravnit tu drzou čarodějku před sebou. A nejen pro to, že bývalý špion měl šanci dostat ten krásně tvarovaný zadeček mladé čarodějky do rukou za daleko zajímavějších okolností.

Proto svou reakci omezil na přísné, typickým zvednutím obočí doprovázené: "Ale prosím Vás!"

"Oč přesně mě chcete poprosit?" zeptala se Hermiona, zatímco se k němu rovněž naklonila, znovu se mu zadívala hluboko do očí a v těch svých neměla ani výsměch, ani strach.

Mistr lektvarů ucítil svým sice přerostlým, avšak o to více citlivým nosem náznak vůně rakytníku z jejích vlasů. Nebyl daleko od toho, aby si přiznal, že možnost strávit nějaký čas s mladou, štíhnou ženou v náručí, aniž by za to musel platit, se mu naprosto líbila. "Držte konečně na pár minut pusu," vmetl jí nezvykle jemným hlasem, "všechno ostatní se už určitě poddá."

Oba stále ještě seděli naproti sobě a on začal rozepínat knoflíčky, prakticky umístěné na přední straně šatů. Rušivý kus oděvu jí stáhnul z ramen, zbavil mladou čarodějku i její sněhobílé podprsenky, načež na chvilku zastavil, aby si vychutnal pohled na její perfektně tvarovaná ňadra.

"Soudíc podle Vašeho pohledu se Vám líbí, co vidíte," poznamenala drze Hermiona, která bývalého špiona znovu prokoukla.

Vzrůstající těsno, které mistr lektvarů pociťoval ve svých kalhotách, byl pro něj dostatečný signál k tomu, aby začal s vlastní milostnou předehrou. A místo toho, aby mladé Nebelvírce odpověděl, jen stroze přikývl a beze slova k ní vztáhl ruku, podobně jako to dělá pán, když vyzývá dámu k tanci.

Hermiona vložila svou malou ručku do jeho a nechala se posadit na jeho klín, kde seděla obkročmo s jednou nohou vlevo a jednou vpravo od jeho stehen, a jejich nosy byly od sebe vzdáleny jen na několik centimetrů.

Nespustil z ní oči ani na vteřinu a ihned začal prozkoumávat její štíhlé tělo svýma šikovnýma rukama, což Hermioně ihned vyčarovalo husí kůži a naprosto zneklidnilo rytmus dechu. Pokaždé, když zahrnul do předehry její pěkný dekolt a lehoučce pohladil jednu bradavku mladé čarodějky nebo pomalu prsty kroužil okolo té druhé, byl odměněn blaženým povzdechem z jejích úst.

Věnoval se jí takto ještě několik minut, a pak si přitáhl mladou ženu na svém klíně ještě těsněji k sobě a zapečetil ihned její ústa žádostivým polibkem, který Hermiona po počátečním váhání stejně vášnivě opětovala.

Takto povzbuzena našla ruka mistra lektvarů vrchní lem jejích kalhotek a vklouzla do nich prsty. Projela podél záhybu zadečku dolů, dvěma prsty rozdělila její stydké pysky a dalším prstem bez dalšího čekání, nebo aniž by kouzelník věnoval pozornost jejímu překvapenému zajíknutí, vnikla do centra její ženskosti.

Hermioně trvalo několik okamžiků, než si na svého intimního návštěvníka zvykla, a následně se začala požitkářsky svíjet pod umnými pohyby mistra lektvarů, tiše přitom sténajíc. A zkušený kouzelník zosnoval plán dopřát té malé experimentátorce její první vrchol dnešního večera pouze ruční prací; věren motu svého starého mudlovského učitele z autoškoly: ʼSe ženou se zachází jako se spojkou - udělá se to pomalu! ʼ

Avšak jakmile začal obměňovat hru svých prstů, vyzvala Hermiona jazyk mistra lektvarů na bouřlivý duel.

Takto rozptýlený a stále se snažící o postup naplánované milostné hry nezaregistroval v pravý čas, jak Nebelvírka začala šmátrat po jeho kalhotách, a její rychlé prsty potřebovaly sotva víc než dvě vteřiny k tomu, aby rozepnuly pásek, knoflík i zip. Okolnost, že jako tradiční kouzelník nepreferoval boxerky ani podobné moderní pánské spodní prádlo a nosil výhradně bavlněné trenýrky s rozepínáním vepředu, umožnila jeho mužné chloubě, aby se v okamžení plně předvedla.

A než mistr lektvarů pochopil, co se děje, odsunula ta mladá divoká kočka své kalhotky trošku stranou, umístila svou vlhkou pochvu nad jeho pevně ztopořenou milostnou dýku a ponořila ji do sebe.

Pocit, že Hermionu zcela vyplňuje spolu s pohledem na její ňadra třesoucí se vášní, umocnil nutkání se v ní pohybovat takřka hmatatelně. Kouzelník už byl sotva pánem svých smyslů, když si mladou čarodějku ještě těsněji přitiskl k sobě a přirážel do ní zespodu.

Už s jeho prvním přírazem se její sténání proměnilo v pronikavý výkřik a Hermiona se pevně přimknula k ramenům svého milence, hledajíc oporu.

Vlny jejího vrcholu ji vysloveně převálcovaly a strhly s sebou také mistra lektvarů, vzrušeného na nejvyšší míru.

A než Hermiona, která plány mistra lektvarů znovu zmařila, mohla opět popadnout dech nebo dojít rozumu, stáhnul se legilimentik pryč z těla a současně i z ducha divoké Nebelvírky.

Zatímco na jejím rozpáleném, spícím obličeji dlel spokojený úsměv, pociťoval kouzelník lehce zpocené čelo a zřetelnou vlhkost jednoznačné příčiny ve svých kalhotách.

Jako v tranzu zamířil hůlkou na svůj mokrý rozkrok: "Tergeo Spermia."

Pak ještě chvíli zamyšleně pozoroval tu mladou ženu a v krátkém návalu sentimentality, pro mistra lektvarů jinak naprosto cizím, zvažoval, že ji odnese do věže. Absurdní myšlenku však zavrhl stejně rychle, jako ho napadla.
Místo toho zrušil kouzlo, které před necelou hodinou umístil na knihovnu, a opustil místo činu se ztuhlýma nohama, jda směrem do sklepení vstříc studené sprše.

Ledová voda sice očistila jeho rozpálené tělo a zchladila ho zpět na běžnou provozní teplotu, která se dle zvěstí pohybovala blízko bodu mrazu, avšak jeho myšlenky mohla zklidnit pouze částečně. Ačkoli byly bývalému dvojitému špionovi pocity jako výčitky svědomí již dlouhou dobu cizí, některé z jeho mozkových buněk mu nedopřály klidu a stále znovu se ho dotazovaly, zdalipak se svou podezřelou aktivitou přece jen nezašel trochu daleko.

˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michelle Michelle | 10. srpna 2017 v 23:03 | Reagovat

Teda Hermiona ho parádně převezla :-D  8-) škoda, že si ji neodnesl do věže... :-| tak teď jsem opravdu zvědavá na další kapitolu :-)

2 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 11. srpna 2017 v 19:44 | Reagovat

[1]: Michelle: Říkám si, co by dělal v nebelvírské věži? Co takhle k sobě do sklepení? Vyčkej závěru, zítra se to rozsekne a pevně věřím, že oko kojící matky zaslzí dojetím. :-P

3 resthefuture resthefuture | 11. srpna 2017 v 22:50 | Reagovat

No bezva, Hermiona se teda nezda :-D. Hrozne me pobavilo to prirovnani zeny ke spojce :D.
Tesim se na dalsi kapitolu, urcite to bude super :-? .

4 ardazlyry ardazlyry | E-mail | Web | 13. srpna 2017 v 8:06 | Reagovat

[3]: Resthefuture: v originále je ten vtípek ještě maličko zábavnější, ale ne vždy se to podaří přeložit se stejným účinkem. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.