Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Dreamsnape - Himmlische Träume P18 - 3/3

12. srpna 2017 v 20:00 |  Ricky Snape
Jako mnohé dny se profesor Snape i následujícího rána probudil s prvním cvrlikáním ptáčků. Spěšně se oblékl, aby se dostavil tak brzy, jak jen to bude možné, na snídani do Velké síně a ihned odtamtud mohl zase prchnout. Doufal, že zrovna dnes nepotká ani své kolegy, ani jakékoli studenty.

Obzvláště své noční milence nechtěl přijít na oči dříve, než to bude nevyhnutelně nutné, kvůli čemuž si dokonce odepřel svou druhou kávu.

V první dvojhodinovce dnešního čtvrtka se na rozvrhu učitele lektvarů nacházely lektvary třetího ročníku Mrzimoru a Havraspáru. Téma, které bylo třeba probrat před dalším, samozřejmě neohlášeným, testem, byl Blábolivý dryák.

Mistr svého oboru začal u svých jako vždy jen nevalně zainteresovaných studentů krátkým úvodem do účinků lektvaru, a pak jim zadal úkol, aby se zabývali až do konce hodiny samostatnou prací a v učebnici si přečetli, jak uvařit odvar. Následně si pak připraví příslušné přísady a začnou s vařením na postranních stolech.

Zatímco třída bez hlesu pracovala na bezproblémovém lektvaru, rozhodl se mistr lektvarů, že si trochu odpočine, neboť chybějící spánek poslední noci si nyní žádal svou daň. Kouzelník také zkoušel ze své hlavy vytlačit obrazy jisté mladé čarodějky, které se stále znovu zjevovaly před jeho vnitřním zrakem. Obojí jen s malým úspěchem.

Pět minut před koncem hodiny pak vyzval studenty, aby dokončili svůj aktuálně vykonávaný krok a na lektvary zakouzlili stázové kouzlo, aby je mohli dokončit v zítřejší hodině.

Poté, co byly sklizeny veškeré potřeby a očištěny stoly a nástroje, neodpustil si mistr lektvarů, i když už přede dveřmi čekal kurz na O.V.C.E., napařit na další dvouhodinovku studentům domácí úkol stejně zdlouhavý jako nudný: svitek pergamenu na téma ʼSrovnání různých možností použití sekaného, řezaného, mletého, sušeného a práškového kořene Asfodeluʼ.

Sedmáků, přišedších do sklepení ihned po odchodu posledního třeťáka, bylo jen dvanáct, a s tichým šepotem se rozdělili ke třem stolům po čtyřech. Ke slečně Grangerové se přidal i zbytek Zlatého tria. Váleční hrdinové Potter a Weasley se do kurzu zapsali s úmyslem stát se bystrozory, a z toho důvodu potřebovali O.V.C.E. z Lektvarů. Ginevra Weasleyová, která se rovněž zapsala a mohla počítat s daleko lepšími výsledky než její přítel a její bratr, se při volbě místa nerozhodla pro společnost Tria Infernal a raději se posadila ke stolu za mladou slečnou Láskorádovou a dvěma Zmijozely. Čtyřku Nebelvírů místo ní doplnil Colin Creevy, který, stejně jako mistr lektvarů, z poslední bitvy vyvázl víc mrtvý než živý. Až do předvčerejška student však znovu ležel na ošetřovně, aby si vyléčil zranění, které si přivodil během pádu z věžního okna ve společenské místnosti Nebelvírů na téměř o tři metry níže položené zábradlí při pokusu vyfotografovat hipogryfa, letícího okolo. Poslední stůl sdíleli dva průměrně nadaní Havraspáři se dvěma nevýraznými Mrzimory.

Snaže se o to, aby přímo nehleděl na hnědovlasou čarodějku, které se včera v noci zjevil ve snu, naznačil mistr lektvarů třídě, aby si ze skladu přinesli odvar Veritaséra, rozvařeného přesně před jednou měsíční fází, připravili si další pracovní materiály a pokračovali s vařením. Dokončení elixíru vyžadovalo pro studenty vyšších ročníků od tohoto stádia dle zkušeností ještě asi půl hodiny, takže bude možné se následně po zbytek dvojhodinovky ještě věnovat Lektvaru proti depresi.

Zatímco studenti pracovali relativně klidně a obdivuhodně soustředěně, vysoký kouzelník kráčel uličkami sem a tam a bedlivě sledoval dění okolo sebe. Hermiona nepůsobila jinak než obvykle, pokud odhlédneme od občasných kradmých pohledů, které na něj vrhala.

Po dobré třičtvrtěhodince dokončil i poslední student svou práci a uhasil oheň pod kotlíkem. Mistr lektvarů dal znamení k odevzdání vzorků, které po zevrubné analýze zamýšlel přísně oznámkovat.

Burácivý výbuch, který prolomil znovunastolené ticho ve sklepení jen pár chvil po slovech učitele, zasáhl všechny přítomné naprosto bezprostředně.

Na bočním stole, vedle kterého slavné a pověstné Trio ještě před okamžikem pracovalo na svých pravdomluvných sérech, bafnul Blábolivý dryák jednoho třeťáka.

Nejmladší Weasley úlekem upustil lahvičku naplněnou Veritasérem, a ani přispěchavší mistr lektvarů už nemohl zabránit tomu, že se malá lahvička roztříštila o stůl. Bezbarvá tekutina vystříkla do prostoru na ředitele Zmijozelu i tři Nebelvíry.

Aby byla míra neštěstí završena, mohl sice profesor Snape zamezit rozptýlení bílého kouře Blábolivého lektvaru po celém sklepení, avšak on i Trio už výpary vdechli.

Tímto se tedy dal osud do pohybu. Neblahá směska kapek Veritaséra a výparů z Blábolivého dryáku projevila svůj fatální účinek na čtveřici okolo pracovního stolu a zbytek studentů závěrečného ročníku přítomných ve sklepení byl svědkem následujícího rozhovoru:

"Tak jsem opravdu zapomněl zkontrolovat stázová kouzla těch tupců! Asi už opravdu stárnu," promluvil mistr lektvarů spíš jen sám k sobě, avšak dost hlasitě na to, aby mu rozuměli všichni okolostojící.

"Ale to se přece může stát každému, profesore Snape," zazněl zvonivý hlas Hermiony Grangerové, "ostatně, mě Váš věk ani v nejmenším neruší."

"Jak to myslíš, Miono?" namítnul bývalý přítel prostořeké Nebelvírky, ačkoli se ho nikdo neptal. "Při čem by tě tak netopýr mohl rušit? Třeba při učení?"

"Ach, buď zticha, Rone! Já jsem v Bradavicích v každém případě - na rozdíl od Harryho a tebe - zase proto, abych se učila," napomenula Skoro-Vševědka užvaněného žrouta. "A kromě toho bych se mohla taky hodně přiučit od zkušeného a kultivovaného muže jako je profesor Snape, a to nejen v oboru Kouzelné lektvary! Jak říkal už Seneca: ʼnon scholae sed vitae discimusʼ - ʼNeučíme se pro školu, ale pro životʼ."

"Slečno Grangerová," zapojila se do rozhovoru právě zmíněná mužská osoba svým nesrovnatelným sonorním hlasem, "musím Vám bohužel sdělit, že se slovy, která vkládáte do úst tomu filozofovi, nemáte pravdu. Seneca už tenkrát, před téměř dvěma tisíci lety, pranýřoval nešvary tehdejší doby a zjistil, že se neučí pro život, ale pro školu. Napsal: ʼnon vitae sed scholae discimusʼ."

"Tak to vidíš, Rone," pronesla poučená Hermiona vesele, "mohu se toho od profesora Snapea naučit ještě hodně! A to nejen ve dne a ve vyučování, ale také ve spánku. Včera v noci se mi totiž zjevil ve snu."

"Ach, Miono, ty chuděrko," vyjádřil zrzek svůj upřímný soucit, "to musela být totální noční můra!" - "Naprosto ne, Rone," odpověděla hnědovlasá čarodějka netečně, "experimentovali jsme spolu a dosáhli při tom nanejvýš uspokojujících výsledků."

Legilimentik, na své poměry neuvěřitelně zamlklý, přece jen musel uznat, že se země ve sklepení zřejmě neotevře, aby ho pozřela, a nevěřícně se zeptal: "Takže Váš sen byl příjemného ražení a já jsem se choval kultivovaně?" - Hermioně lehce zrudly tváře, ale i přesto přikývla. Přitom se z její vlnité záplavy vlasů, sepnutých do copu, uvolnil jeden pramen a pohybem sem a tam uvolnil onu omamnou vůni, kterou jemný nos mistra lektvarů poznal už minulou noc.

"Věděla jste, že vhodnost rakytníku pro výrobu kouzelných lektvarů a tinktur je známá už od pozdního středověku, slečno Grangerová?" blábolil mistr lektvarů už naprosto bez zábran. "A věděla jste dále, že bílá," zde se krátce odmlčel, aby ukázal na drobný obláček dýmu, který stále ještě setrvával nad vybouchlým kotlíkem, " je také odstínem šedé? Jaká je Vaše oblíbená barva?"

"Zelená," odpověděla Nebelvírka, aniž by o tom jakkoli přemýšlela, "miluji smaragdovou zeleň Vaší koleje, pokud to chcete vědět úplně přesně, profesore." A aby svým slovům dodala na výrazu, založila odvážná Nebelvírka, zjevně málo lpící na stavovské ješitnosti, paže na hrudníku a umlčela své spolužáky, kteří už už začínali podrážděně až rozzuřeně mumlat, naprosto nesouhlasným pohledem, který by i sám bývalý Smrtijed sotva zvládnul lépe.

Hluboce zasažen vyznáním a pedagogickými schopnostmi své nové nejoblíbenější studentky skousl učitel lektvarů několikrát zamyšleně spodní ret a chvilku si ukazováčkem natáčel jeden ze svých černých pramenů, než doznal: "To se hodí, slečno Grangerová. Neboť já miluji hnědé vlasy!"

"A odkdy?" vložil se nyní do rozhovoru mladý zachránce světa osobně. "Myslel jsem, že milujete zrzavé vlasy!"

"Myslel jste špatně, Pottere," udusil mistr lektvarů další možnou námitku nejmladšího nositele Merlinova Řádu první třídy hrubě v zárodku, "od včerejška miluji hnědé, bohatě vlnité vlasy!"

"Cítím k Vám náklonnost, profesore Snape," oznámila s úsměvem majitelka právě popsané hřívy.

"Ano? Opravdu?" zeptal se bývalý Smrtijed dojatě. "Vyjdete si se mnou o víkendu? Znám jednu pěknou francouzskou restauraci s vybraným vinným lístkem, vysloveně romantickou."

Úsměv mladé čarodějky se proměnil na záři podobnou slunci.

"Romantickou s vinným lístkem?" zaječel do toho nejmladší mužský pihovatý potomek Weasleyů a zkazil celou náladu. "Miono, copak ty to nechápeš? Nejprv tě chce opít a pak s tebou dělat kdoví co! Jak romantické může být místo, kde k jídlu nabízejí šneky?"

"Dost romantické na nabídku k sňatku, Weasley," odpověděl mistr lektvarů k překvapení všech přítomných včetně sebe.

"Ale ty si přece máš brát mě, Miono," zvolal Weasley nevěřícně, "určitě ty naše rozdíly nějak zdoláme!"

"Pozdě, Weasley," kontroval černovlasý kouzelník, "svou šanci jste měl a naprosto jste to zbabral! Vážně si stále myslíte, že slečna Grangerová by ráda měla sběrný pojem jako příjmení a chtěla rodit jedno zrzaté dítě za druhým? Kdo by to chtěl?"

Než mohl odpovědět dotázaný, chopila se znovu slova doteď nejtišší část Tria: "Pokud by si moje matka místo mého otce vzala tenkrát Vás, riskoval byste tím zrzavé děti sám. Kde zůstává logika ve Vaší argumentaci, profesore? Kromě toho, já bych velmi rád přivedl na svět s Ginny tucet zrzatých dětí a taky bych se stal ministrem kouzel tak, jak mi to profesorka Trelawneyová předpověděla v páťáku!"

Výkřik zděšení, který hned nato zazněl sklepením, měl svůj původ u nejzadnějšího ze tří plně obsazených stolů, jehož se pevně držela plánovaná matka dětí zachránce světa a samozvaného budoucího ministra kouzel.

"Slečno Láskorádová, ovívejte Vaši přítelkyni, aby měla dostatek čerstvého vzduchu," nařídil mistr lektvarů, aniž by na chvilku odvrátil zrak od mladého muže s vybledlou jizvou ve tvaru blesku na čele, "bude ještě potřebovat dech, až se bude věnovat péči a výchově dvanácti Potterů juniorů. Myslel jsem si, že se chcete stát bystrozorem, Pottere?"

"Myslel jste špatně, Snape," okomentoval Voldemortův přemožitel suše poslední poznámku bývalého dvojitého špiona, "ale pokud budete s Hermionou šťastný, je mi Váš románek vhod. Zasloužíte si v životě taky trochu štěstí. A nepochybuji o tom, že učiníte Hermionu šťastnou minimálně se všemi knihami, které vlastníte."

"O čem to tady všichni vlastně mluvíte?" rozohnil se nakonec bratr budoucí paní Potterové, stále ještě viditelně v šoku. A hrudním tónem přesvědčení pokračoval: "Miona patří ke mně. Nikdy se nedá dohromady s falešným Hadem!"

"Co, Weasley," vyslovil Snape obviněný z neupřímnosti se stejným přesvědčením, "ta pěkná Lvice mi bude patřit komplet celá! Jaký život můžete nabídnout vy lvové svým ženám? Vykračujete si a sem tam trochu zařvete, většinu času však líně poklimbáváte a čekáte, až se lvice vrátí z lovu a naservírují vám žrádlo. V přeneseném smyslu slova se maličko vyčerpáte při famfrpálu a jinak čekáte, než budete mít domácí úkoly předložené k opsání." Od stolu Mrzimorů a Havraspárů zazněl potlesk, ke kterému se pak přidali i Zmijozelové.

"Slyšela jsi to, Miono?" shrnul brankář nebelvírského famfrpálového mužstva celé své rozhořčení do jediných slov, která ho napadla. "No tak, řekni na to konečně taky něco!"

Jako na povel se otočilo devět hlav směrem k mladé čarodějce a s napětím čekalo na její reakci: "Ach, Rone, už před pár týdny jsem ti dala kopačky, to jsi na to zase zapomněl? Uznej to konečně, my se k sobě nehodíme. Měl bys jít za Levandulí a zase se s ní usmířit. A já se velmi ráda proměním v opravdového knihomola a budu se třepotat životem po boku profesora Snapea."

Hermiona se po těchto jasných slovech otočila od svého bývalého přítele a svůj pohled a slovo upřela na vysokého kouzelníka na druhé straně stolu: "Jen tak mimochodem - romantiku tady na místě považuji pro jistou otázku naprosto dostačující, vždyť se přece nacházíme na pravém hradě."

Bývalý Smrtijed, kterého nezlomil ani Temný pán, klesl nato před mladou mudlorozenou na koleno: "Drahá slečno Grangerová, prokázala byste mi prosím tu čest a vešla se mnou do stavu manželského?" - "Ano," zněla jednoduchá odpověď Nebelvírky na složitou otázku Zmijozela, kterého za tu znovu dokázanou odvahu odměnila něžným polibkem.

˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.


A tak vešel 25. únor 1999 do Dějin Bradavic jako den, kdy se Severus Snape zasnoubil s Hermionou Grangerovou, poprosil Harryho Pottera, aby mu šel za svědka, a Ronaldu Weasleymu udělil 30 kojeních bodů za výrobu obzvláště podařeného Veritaséra.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michelle Michelle | 12. srpna 2017 v 23:38 | Reagovat

Tedy, tento díl se naprosto vymkl mému očekávání, ale neměl jedinou chybičku :-D  :-D  :-D Parádní kombinace veritasera a blaboliveho lekvaru.. s ideálním obsazením herců :-D

2 resthefuture resthefuture | 13. srpna 2017 v 0:24 | Reagovat

Haha, naprosto super originalni vyusteni situace :-D. Tohle je presne ten typ povidek, ktery cloveku vykouzli ten jemny usmev na tvari.
Dekuju za venovani a budu se tesit na dalsi skvosty :)

3 ardazlyry ardazlyry | E-mail | Web | 13. srpna 2017 v 8:11 | Reagovat

[1]: Michelle: překvapení? Je pěkné, když s námi autorka zatočí jinak, než jsme čekaly. :-D

[2]: Resthefuture: Jsem ráda, že tě to pobavilo. ;-)

4 ninus ninus | 14. srpna 2017 v 17:51 | Reagovat

Tak takýto záver som nečakala :-D  úchvatne spracovanie a opäť skvelý preklad ;-)

5 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 14. srpna 2017 v 20:18 | Reagovat

[4]: Ninus: Á, další, co to nečekala! Na to je tu krásný smajlík: O_O Podle reakcí mistra lektvarů to nečekal ani on sám. :-D

6 Jacomo Jacomo | Pondělí v 13:55 | Reagovat

Ehm, jak snadno se člověk splete. První část se tvářila jako klišoidní zápletka "Jak ty dva dát dohromady", druhá se oděla nebo spíš odstrojila do podoby lechtivé erotiky, takže jsem zákonitě očekávala rozpačité ukoktané sbližování či pokusy obou stran na vše zapomenout a rozplynout se v melancholii a bác ho - doslova! :-)
Jak prosté - blábolivý dryák a veritasérum se ukázaly být tou nejlepší směsí pro vytvoření dokonalé atmosféry!
Tleskám překladu a gratuluju k výběru. Úžasně jsem se bavila, jdu to doporučit dál :-D

7 ardazlyry ardazlyry | E-mail | Pondělí v 20:22 | Reagovat

[6]: Jacomo: Vítej, skvělá sovičko Jacomo! :-) Těší mě Tvé potěšení. Děkuji za chválu, vyřídím autorce, ať se taky pokochá. 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.