Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Dreamsnaping Hermione P18 3/7

31. srpna 2017 v 20:00 |  Ricky Snape
3. When the night comes…
Slunce stálo vysoko nad bradavickými pozemky a zalilo celou scenérii zářivým světlem.


Hermiona seděla na židli podobné trůnu, která se nacházela vysoko na slavnostně nazdobené tribuně na okraji obrovského stadionu. Po její pravici seděl Albus Brumbál, s korunou osázenou diamanty na hlavě, a blahosklonně se usmíval, při tom majestátně mával srocenému lidu, který se na ostatních tribunách vesele hemžil. Minerva McGonagallová zaujala místo po druhém boku starého kouzelníka. Zatímco Hermionin bývalý ředitel oblékl jeden ze svých obvyklých šeříkových hábitů, byla ředitelka její koleje i ona sama zahalena do pastelově zbarvených rouch středověkého střihu. Stará čarodějka měla na hlavě špičatý klobouk ve stejné barvě, zatímco Hermioninu hlavu zdobil panenský věneček.

Zazněly fanfáry.

Lee Jordan, oblečený jako minesengr z mudlovské obrázkové knihy, nakráčel do středu arény, což vlastně stadion při bližším prozkoumání byl, zesílil svůj hlas pomocí kouzla Sonorus a promluvil: "Lide skotský, dnes jsme se tu shromáždili, abychom pro půvabnou princeznu Hermionu vybrali muže, který ji pojme za manželku. Ti nejodvážnější rytíři z celé země se brzy postaví těm největším drakům britských ostrovů v boji na život a na smrt. Vítězi patří ruka jediné dcery našeho ctěného královského páru Albuse a Minervy Skotských. Nechť hry započnou."

Rytíř Remus, zvaný ʼLupidʼ, se jako první pokusil bojovat o Hermioninu přízeň. Bohužel však, jak všichni velmi rychle viděli, monstróznímu stříbřitě-modrému švédskému krátkoocasému beznadějně podlehl. A tak se stalo, že se zvířeti už po třech minutách podařilo proměnit šlechtice i jeho brnění pomocí jednoho jediného plamene, který mu vyšlehl z nozder, na hromádku popela.

Také impozantní velšský zelený, se kterým měl co do činění rytíř Sirius, nepotřeboval o mnoho déle k tomu, aby kouzelníka z dalekého Londinia během krátké chvíle usmažil, načež zazněl jeho vítězný řev.

Rytíř James byl první, kterému se podařilo svést s jemu přiděleným čínským ohniváčem se šarlatově červenými šupinami něco jako souboj. Hrdinný rek sám pak ještě rozhořčeně kladl odpor, když postupně ztratil přilbici a brýle mu byly servány z nosu. Obětí ohnivé koule, která dělala jménu draka všechnu čest, se rytíř James stal teprve ve chvíli, kdy se rozpustil jeho patron dvanácterák.

Jako další odvážný kandidát na manželství nastoupil s vlajícím černým pláštěm rytíř Severus, jehož stříbrné brnění se skvělo ve sluneční záři. Ocitl se na místě, které opustí buď jako mrtvý nebo jako ženich skotské královské dcery. Proti němu, na druhém konci arény, už dřepěl a vyčkával obzvláště hrozivý exemplář maďarského trnoocasého.

Zatímco na sebe ještěr se žlutě jiskřivýma očima a hrdý rytíř navzájem hleděli, vkrádal se Hermioně do duše pocit, že při tomto souboji bude kouzelník tím, kdo přežije.

Souboj začal a oba soupeři si prudce vyměňovali rány.

Jak drak útočně bil do země svým ocasem s trny, zvířil tím tolik prachu, že už nemohl přesně určit polohu svého soka; rytíř Severus si pomocí kouzla Accio zavolal koště, na které ihned nasedl, a prudce vyrazil na rozezlené zvíře.

Rytíř Severus udělal několik riskantních manévrů, aby se vždy znovu šikovně vyhnul plamenům, které byly určeny jemu. Nakonec se pustil střemhlav dolů přímo ve chvíli, kdy drak zasyčel a otevřel hubu, a přímo do chřtánu mu vylil obsah nějaké lahvičky.

Trnoocasý začal vrávorat.

Zvíře se omráčeně vleklo ještě pár kroků, avšak o několik vteřin později hlučně upadlo na bok a zůstalo bez hnutí ležet.

Rytíř Severus pak přistál těsně u svého protivníka, pospíchal k němu, vytasil meč - který Hermiona poznala jako meč Godrika z Nebelvíru - a bez váhání ho zabodl drakovi přímo do srdce.

Lid jásal.
Zaburácel potlesk.
Král Albus nadšeně tleskal.
Královna Minerva sotva mohla uvěřit štěstí své dcery.
Hermiona uznale přikývla vítězi, jak se od ní čekalo.
Lidé se pak celkem rychle rozprchli a mršina draka byla odstraněna.
Hermiona následovala s náležitým odstupem rodiče k hradu.

Přišedše tam, přispěchala k Hermioně mladá čarodějka v oděvu služky - Hermiona v ní poznala Natalii McDonald z koleje Nebelvíra - která se měla k tomu, aby Hermionin panenský věneček vyměnila za diadém Roweny z Havraspáru a magicky nařasila volány jejích šatů.

Takto upravenou odvedl král Albus svou dceru do středu Velké síně, kde na ni čekal její ženich.

Rytíř Severus ihned majetnicky uchopil Hermioninu ruku. Odložil své brnění a celkově vypadal zase jako onen muž, kterého Hermiona znala ze školy: oděný celý v černém, dlouhé vlasy, křivé a žluté zuby.

Než mohl oddávající - nikdo jiný než ministr kouzel Kingsley Pastorek osobně - začít s oddavkami, vrazil do sálu Ronald Weasley. Udělal pár kotrmelců, ve svém žlutě proužkovaném růžovém overalu se narovnal a zvolal: "Znám důvod, proč tento muž a tato žena nemohou vejít do stavu manželského!" Místo aby ho král Albus poslouchal, vyčaroval z hloubky svého hábitu pár citronových dropsů a hodil je dvornímu šaškovi přímo pod nohy. Takto "zneškodněn" sesbíral Ronald sladkosti rychle ze země, nacpal si je do pusy a byl umlčen naprosto elegantním způsobem.

"Rytíři Severusi ze šlechtického rodu Snapeů, vladaři na hradě Stirling Castle a přilehlých pozemcích," začal konečně oddávající, "ptám se Tě, chceš si vzít zde přítomnou princeznu Hermionu za svou choť? Starat se o ni, chránit ji před nevypočitatelností života a ukazovat jí správnou cestu ctnosti? Nyní a navždy?"

"Ano, chci."

Spokojen s touto odpovědí obdařil Hermionin nejvyšší nadřízený dlouhým, přísným pohledem, a aniž by jí položil podobnou otázku, nerušeně pokračoval dál: "Tímto Vás prohlašuji za muže a ženu!"

Sprška stříbrných hvězdiček vytryskla z hůlky oddávajícího a snášela se k zemi okolo sezdaného páru.

Blažené šuškání naplnilo sál.

Rytíř Severus vypínal hruď pýchou.
Král Albus se vlídně usmíval.
Královna Minerva ronila slzy dojetí.
Hermionu zachvátila lehká nevolnost.

Slavnostní hodování - lilkový nákyp v dýňovém krému na troše citronového sorbetu - netrvalo obzvláště dlouho a během hovoru u stolu se nikdo Hermiony neptal na její názor. O to vyděšeněji sebou pak trhla, když ji náhle oslovil její novopečený manžel:

"Zřejmě, nejmilejší choti, je na čase opustit slavnost. Zakrátko vyrazíme, abychom přijeli do mého hradu ještě před západem slunce. Rozlučte se se svými rodiči. Očekávám Vás u kočáru."

Nato byla Hermiona odvedena do sousedního separé, kde Minerva prolila další tucty slzí. Král Albus se omezil na to, aby Hermionu na rozloučenou upamatoval na její královské a manželské povinnosti a povzbudivě na ni pomrkával.

Chvilku po tom, co královský pár malou místnost opustil, otevřely se dveře znovu. Lenka Láskorádová - podle oděvu zřejmě jedna z vyšších dvorních dam - vstoupila s hůlkou v jedné ruce a zvláštním železným předmětem se dvěma koženými řemeny v té druhé: "Budu Vám nápomocna při nasazení pásu cudnosti, princezno."

Jak si Lenka všimla Hermionina podrážděného pohledu, dodala s vysvětlením: "Váš choť si přeje, abyste ho měla na sobě během cesty, aby v každém případě byla zaručena Vaše nevinnost. Cesta na Stirling Castle vede Zapovězeným hvozdem, ve kterém řádí Temný pán a jeho družina!"

Než se Hermiona vzpamatovala, hodila Lenka předmět do vzduchu, třikrát mávla hůlkou a připevnila Hermioně na tělo velice nepohodlný pás cudnosti, který ještě ke všemu vydával při každém kroku skřípavé zvuky.

Lenka vedla Hermionu sklepením Bradavic, tajnou chodbou, která ústila u jednoho z bočních vchodů do hradu. Tam už u magického královského kočáru, před nímž se vzpínali čtyři skvostní hipogryfové, čekal rytíř Severus.


Galantně pomohl Hermioně do kočáru a zaujal místo naproti ní, načež se vozidlo jakoby kouzlem vydalo na cestu večerním stmíváním.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 resthefuture resthefuture | 31. srpna 2017 v 20:53 | Reagovat

Haha, Severus jako cernovlasy princ Krason a pas cudnosti :-D. Opeavdu autorcina studna fantazie je bezedna. Hadam, ze tohle vsechno se Hermione zda (podle nazvu povidky), ale rada se necham prekvapit 8-) .

2 Michelle Michelle | 31. srpna 2017 v 23:19 | Reagovat

Hehe, taky předpokládám, že je to sen.. zvlášť kvůli obsazení.. a nebo se scéna odehrává po letech v říši mrtvých, cokoliv je možné.. nechám se překvapit :-?  8-)  :-D
Tak zítra rozhodně zase vyhlizim :)

3 ardazlyry ardazlyry | E-mail | Web | 1. září 2017 v 6:42 | Reagovat

[1]:. [2]: Jojo, holky, vyhlížejte, a dozvíte se víc. Autorka si tady umí s námi pohrát, přišlo mi to jako to pravé vzrůšo na konec léta. :-)

4 sisi sisi | 8. září 2017 v 17:33 | Reagovat

Ach, tak jsem se dočkala pohádky a vysněného rytíře, dokonce i prudérní ochrana cudnosti slouží k dobrému. ( "... účel světí prostředky." Matchiavelli) Díky za překlad a všechny rytíře v aréně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.