Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Dreamsnaping Hermione P18 7/7

4. září 2017 v 20:00 |  Ricky Snape
7. Together forever?
Snape nesl Hermionu chodbou až k poslednímu pokoji.

Naproti dveřím do středně velké místnosti stála u okna obrovská postel se dvěma nočními stolky po obou stranách. Nad postelí pokrytou zeleným přehozem visel magický obraz hradu Bradavice - zahalený do aktuálních světelných podmínek. Šatní skříň z dubového dřeva doplňovala zařízení pokoje.


Snape, který dveře do ložnice otevřel i zavřel bez použití hůlky, postavil Hermionu před postelí zase na nohy: "Jsi si jistá, že to opravdu chceš?"

"Jistá," odpověděla Hermiona podle pravdy, byla však zneklidněná tím, co od ní Snape nyní očekává. Chvíli se dívali jeden druhému do očí. Hermiona si potom začala pomalu rozepínat blůzku a nechala ji spadnout z ramen.

"Zbytek milerád převezmu já." - Snape ji obejmul, čímž se k ní velmi přiblížil, rozepnul zip její sukně a přetáhl jí oděv přes boky.

"Tak mě napadá," šeptala Hermiona a dech se jí zintenzivňoval, "když jsme tady naprosto soukromě a ne pracovně, nemohli bychom se také políbit?" - "S největším potěšením," zavrněl Snape v odpověď Hermioně do ucha a přisál se svými rty na její ústa.

Zatímco se oba vášnivě líbali a přitom vzájemně vysvlékali, Hermionina důvěra ve Snapea stále více rostla a počáteční zábrany se rozpouštěly.

Ve Snapeově náruči měla pocit, že společný život s ní bude pro něho něco naprosto zvláštního. Že ona je někdo naprosto zvláštní. Doslova uctivě objevoval její tělo a zanechával za sebou stopu planoucí touhy.

Poté, co ji Snape šikovně dostal do postele, roztáhla Hermiona stehna, aby ho přivítala v sobě.
Jediným pohybem do ní Snape vnikl a Hermiona v témže okamžiku začala křičet.
Sice už něco slyšela o tom, že existují ženy, které dosáhnou vrcholu v momentu, kdy do nich muž vstoupí, avšak jí samotné se to ještě nikdy nestalo.

Ještě než zcela odezněla poslední vlna jejího orgasmu a Hermiona znovu popadla dech, Snape se z ní znovu vytáhl.

Nyní otočil Hermionu na břicho, o kus zvedl její zadek, umístil jí pod boky polštář a znovu do ní vnikl.

Ron na to šel většinou opravdu hrubě, když si Hermionu bral zezadu.
U Snapea se naproti tomu zdálo, že absolutně nikam nespěchá.

Pohyboval se jen pomalu a jeho nepřerušovaný rytmus se postaral o to, že Hermiona se po chvíli v této poloze, do které ji Snape bez optání vmanévroval, mohla uvolnit.

Postupně ztratila pojem o čase.

Jakmile se její vrnění proměnilo ve sténání, vsunul Snape jednu ruku pod svou noční partnerku a začal ji ještě dál stimulovat, zatímco současně zrychloval své tempo a, poháněný vlastním vzrušením, Hermionu neochvějně přibližoval jejímu druhému orgasmu dnešního večera.

Až si byl opravdu jistý, že Hermiona znovu dosáhla vrcholu vášně, dovolil i sám sobě vysvobození a po několika dalších pevných přírazech vyvrcholil hluboko do ní, zatímco Hermiona se pod ním stále ještě zmítala se zrychleným dechem.

Nanejvýš vyčerpaná Hermiona si ještě všimla, jak se z ní Snape zase vysunul, a ani ne o dvě minuty později upadla do bezesného spánku.

˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.˜.

Když se Hermiona probudila další den ráno, stálo už slunce na obloze dost vysoko.
Vůně čerstvě uvařené kávy jí vnikla do nosu.

Vstala, vysprchovala se, oblékla se a šla do kuchyně, kde na ni už čekala připravená snídaně a pán domu - zjevně výborně naladěn.

"Spíš vždycky tak dlouho?" okomentoval Snape její pozdní příchod a přímo se na ni usmíval.

"Když mě nikdo nevzbudí polibkem, tak ano," odpověděla Hermiona stručně.

"To si budu pamatovat a tímto slibuji nápravu," zavázal se Snape a jeho malý úsměv se vysloveně rozšířil, že se Hermiona ptala, kdo je vlastně tento muž.

Během snídaně spolu oba ještě chvíli vtipkovali, avšak Hermiona zase zvážněla. "Severusi?" zeptala se opatrně a pozorovala jeho reakci na skutečnost, že ho bez dovolení oslovila jeho jménem.

"Ano, Hermiono?" zněla Snapeova protiotázka.

"Opravdu si myslíš, že to zvládneme a budeme spolu šťastní? Vždyť ani nejsme do sebe opravdu zamilovaní."

"Ano, myslím, že to zvládneme, Hermiono. A chci ti také prozradit, proč si to myslím: když jsem po svém rehabilitování navštívil svého starého mistra lektvarů, který krátce nato zemřel, dal mi do života ještě nějaké rady a moudrá slova. Jedna z nich zněla: ʼBýt zamilovaný je hormonální porucha. Milovat někoho je rozhodnutí. ʼ O této větě jsem velmi přemýšlel. Příliš dlouho jsem lpěl na své lásce k Lily, ačkoli ona mě, jak víš, nejen odmítla, ale k tomu navíc už dlouho nežije. Mezitím jsem se odmiloval, pokud tomu chceš takto říkat. A pokud se my dva dnes zcela vědomě rozhodneme jeden pro druhého, s jistotou bude také možné, že překonáme všechny těžkosti, které přijdou."

Hermiona na Snapea hleděla zamyšleně: "Vždycky jsem si myslela, že najít partnera a zvyknout si jeden na druhého bude těžší."

"Netvrdil jsem, že to bude lehké," odporoval Snape, "avšak jsem přesvědčen o tom, že by si pár neměl příliš dlouho zvykat na samotu, pokud chce mít děti. Čím déle na sebe rodinný přírůstek nechá čekat, tím obtížnější je pak nové zvykání a rozdělení rolí. - Tak, a teď, když ses posilnila a spořádala můj týdenní příděl müsli, ti to tady ukážu. Jistě se ti to bude líbit. Zdejší flora je vyloženě zajímavá."

Hermiona na souhlas kývla a následovala Snapea ven. Cestou si ještě strčila do pusy poslední dílek pomeranče.


Snape pečlivě magicky zavřel dveře svého domku snů uprostřed zeleně a vzal Hermionu za ruku. Příjemně překvapená tím gestem a tím, že jeho dotyk nebyl oproti gestu šlechetného rytíře Severuse majetnický, ale ochranitelský, se Hermiona nechala Snapem vést předzahrádkou, ve které nádherná třešeň zastiňovala malou studnu se čtyřmi chrličemi ve tvaru draka, jezevce, lva a orla, do budoucnosti, která ležela před ní.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Michelle Michelle | 4. září 2017 v 20:51 | Reagovat

Tak tedy ovšem této kapitole nemám co vyčíst..lechtiva, romantická i akční.. Parádní povídka, díky :-)

2 resthefuture resthefuture | 5. září 2017 v 10:11 | Reagovat

Zajímavé..Čekala jsem asi krapet něco jinýho, tím ovšem ale nechci říct, že je to špatný :) Budu se těšit zase na další věci :)

3 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 5. září 2017 v 12:58 | Reagovat

[1]: [2]: Milé dámy, těšilo mě zprostředkovat Vám další čtenářský a především SS/HG zážitek. Nejsem autorka, tudíž si nemůžu vzít k srdci případné výhrady. ;-) Po prázdninách pokračujeme zase tradičně v neděli ve 20:00. Užívejte si Severuse i dál. :-)  Arda

4 sisi sisi | 8. září 2017 v 18:21 | Reagovat

Poněkud krátká kapitola, ale obsahuje nějaké staré moudro, samozřejmě je přednesl Snape.
Díky moc za překlad, užívám si Severuse,kde to jenom jde, momentlně tedy tady.
Prosím za odpuštění, na začátku stránky chybí v hlavní hlášce malé "i", nebo "í" podle toho,je-li možné si Severuse užívat, nebo ne.  "...už-i-jte si..."
Já jen, rýpu, já vím, je to od toho jak v práci čtu poštu a doma letáky do obchoďáku a složenky a velmi se divím, co všechno se nedočtu. 8-)

5 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 8. září 2017 v 20:23 | Reagovat

[4]: Sisi: Vítej! Ty budeš jistě další hltounka fanfiction ve velkém... :-D Přijde mi, že jsem Tvůj nick už někde viděla. :-D
Díky za upozornění! To je ten problém: neustálá kontrola, čumím do textů, aby mi nic neuteklo a vše bylo tip ťop, na hlavní heslo zírám takřka denně - a stejně chybějící písmenko neodhalím. :-!
Děkuji Ti za obsáhlé komenty a nové nápady - jestli Ty by ses neměla také vrhnout na autorskou dráhu. :-? "Momentlně" si počti a přemýšlej o tom. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.