Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Donʹt Get Me Wrong P16 - 2.2/4 zbytek

1. října 2017 v 20:20 |  Bleddyn
Hermiona znovu naplnila obě skleničky vínem.
"Pomona ale nad tebou nemá skutečnou moc, nebo ano? Mohl bys ji velmi lehce od svého domu dostat."


"Volím cestu nejmenšího odporu. Stále zkouším zjistit, proč. Možná už na stará kolena měknu."
"Neboli se přibližuješ senilitě," odpověděla Hermiona se šelmovským úsměvem. "Ne, myslím, že za celou tu dobu, cos byl sám, jsi zjistil, kdo skutečně jsi na rozdíl od toho, co ostatní myslí, že bys měl být. A teď, když ty to víš, jsi dost sebejistý na to, abys od nás zjistil i ten zbytek."
"Zajímavá teorie. Nevěděl jsem, že to zkoušíš s psychologií. Už jsi to používala sama na sobě? Víš, kdo jsi?" provokoval ji.
"Vždycky jsem věděla, kdo jsem." Hermiona se lítostivě usmála. "Ta těžká část pro mě byla, naučit se to akceptovat místo toho, abych zkoušela být to, co se ode mě čeká."
"Weasley?" napadlo náhle Severuse. Byl odměněn zářivým úsměvem a ledovým smíchem.
"Abych byla spravedlivá, nemyslím si, že by Ron kdy měl ponětí o tom, co ode mě čeká. V každém případě jsem nevěděla, co od něho čekám já. Stále jsme dobří přátelé, ale i to je dost. Že je to pasé, jsem věděla, když byl kvůli práci tři týdny pryč a všechno, co jsem cítila, byla úleva, že mám dům sama pro sebe."
"To zřejmě není látka pro milostný román."
"Přesně tak. Když se vrátil, zeptal se, jestli mi chyběl, a já jsem řekla: ʹAbych byla brutálně upřímná, ne.ʹ" On se tomu zasmál a řekl, že já jsem mu taky nechyběla. Tak jsme se objali a bylo hotovo. Je to packal."
"A teď čekáš na někoho, kdo zažehne ohňostroj?" zeptal se Severus a odvolával se na rozhovor v hospodě.
Hermiona se na něho pobaveně dívala. "Něco takového, ano."
Severus zvedl s ironickým úsměvem skleničku vína. "Přeji ti hodně úspěchů při hledání."
Hermiona si s ním přiťukla. "A ty to taky nevzdávej, abys našel štěstí."
Napili se a stále se jeden druhému koukali do očí.

Severus trval na tom, že na konci večera Hermionu doprovodí po cestě zpět.
"Dobrou noc, tedy," popřála mu s vřelým úsměvem. "Měl jsem se báječně - děkuji."
"Bylo mi potěšením. A děkuji ti znovu, že jsi ochotná mi pomoci."
Po prvním opilém sbohem po přednášce se omezili na slovní rozloučení. Avšak dnešního večera k němu z nějakého impulzu přistoupila a on rozevřel náruč a sevřel ji ve svém teple. Opětovala objetí a vychutnávala si pocit jeho pevného, štíhlého těla na svém. Pak její mozek opět ovládl její smysly. Odstoupila od něho, maličko s nevolí, a znovu se na sebe usmáli.
"Uvidíme se tedy příští sobotu," řekla Hermiona.
"Těším se na to. Dávej na sebe pozor. Nepracuj příliš moc."
Zmizela s tichým zvukem. Šel k domu, zpátky po cestě. Znal ji dost na to, aby mu k tomu stačilo jemné světlo měsíce.
Prošel vstupními dveřmi a opatrně je za sebou zavřel. Očekával známý pocit úlevy, znovunastolený pocit klidu a míru. Avšak ten nepřišel. Místo toho se cítil, poprvé za tolik let, úplně sám.

Hermiona se s povzdechem skácela do postele. Hlava ji bolela přemírou myšlení. Nebylo to tím odpoledním intelektuálním výkonem, to ne, to ji bavilo; spíš pokusem zjistit, co se dělo se Severusem. Tedy, ne se Severusem, přesně řečeno. S ní a Severusem. Věděla, co od ní chce. Přátelství. K tomuto tématu se vyjádřil překvapivě výmluvně a ona byla dojatá jeho střízlivým vysvětlením, co pro něj znamená. Ovšem v hospodě také sdělil naprosto jasně, že nemůže zapomenout na skutečnost, že byla jeho bývalou studentkou.
Bohužel začala tušit, že ona velice lehce může pominout fakt, že byl jejím učitelem. Byl prostě tak jiný než onen muž, kterého znala ze školy. Neboť ho tenkrát sotva znala. Hrubé rysy byly stále patrné - inteligence, netolerance, intenzita. Ale tolik toho bylo skryto nebo se nemohlo rozvinout. Jeho milující loajalita, jeho smysl pro humor, jeho schopnost drobných pozorností. A potřeboval společnost, ať to odmítal, jak chtěl. Bolelo ji o tom přemýšlet, kolik toho ze sebe tak dlouho potlačoval.
Každý den, který s ním strávila, jakoby odhaloval o něco více. A čím více toho bylo odhaleno, tím více toho chtěla. V duchu se zasmála těm náznakům. Byla si celkem jistá, že by se jí líbilo i to, kdyby se odhalil i tímto způsobem. Bylo překvapivé, nakolik její názor na osobnost člověka ovlivňoval její mínění o jeho fyzické atraktivitě.

Její hloubání přerušilo lehoučké ťukání na okno. Přišla k němu a pustila sovu pálenou, která zobala do skla. Malé sněhobílé stvoření ladně vlétlo dovnitř a přistálo v hlavách postele. Natáhlo nožku, aby jí umožnilo převzít zprávu. Rozvinula malý kousek pergamenu a se směsicí překvapení a vzrušení poznala Severusovo jisté, hranaté písmo. Ovšem její nálada poklesla, jakmile si přečetla zprávu.


Prýtová těžce nemocná. Ihned se letaxuj do Minerviny pracovny. Severus.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 resthefuture resthefuture | 1. října 2017 v 22:36 | Reagovat

No jo, Pomona je nemocná, kdopak jí asi uzdraví? :-D

2 ninus ninus | 1. října 2017 v 23:03 | Reagovat

Pokial je Severus tiež v škole, musí to byt s Pomonou ozaj vážne... :-( inak, klobúk dole, super poviedka a opäť perfektný preklad, teším sa na další tyzden :-D

3 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 2. října 2017 v 11:49 | Reagovat

[1]: Resthefuture: A kdo by to asi byl jiný, než m.l. SS, né? :-D  Všechny tady na to čekají. Jde jen o to, JAK to proběhne.

4 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 2. října 2017 v 11:50 | Reagovat

[2]: Ninus: Díky za díky, jsem ráda, že se Ti tu dobře čte i přes "cizí řeč". Pomona potřebuje pomoci - a kdo je ten nejfundovanější? No? Kdo se hlásí? Kdo to ví??? :-P

5 Michelle Michelle | 2. října 2017 v 22:30 | Reagovat

Jaj, musím se Pomone omluvit za svá podezření z intrik.. snad to nebude zase tak vážné... budu netrpělivě vyhlížet další díl...

6 sisi sisi | 4. října 2017 v 19:08 | Reagovat

Hm, nastal čas přestat hloubat a pustit se do pořádné práce, záchrana lidského života by měl být dobrý odrazový můstek, ale kdo způsobil onu nemoc zůstává záhadou. ???  [:tired:]  ???  :-P  ;-)  :-)  :-D

7 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 5. října 2017 v 21:15 | Reagovat

[5]: Michelle: záleží na tom, jak se k tomu postaví Severus ;-)

8 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 5. října 2017 v 21:16 | Reagovat

[6]: Sisi: Ták, ať na tom ty dva mozky začnou dělat, to by bylo, aby to nebylo... :D Záhady jakéhokoli typu se postupně osvětlí. :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.