Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Prosinec 2017

Symbiose 10 P16

30. prosince 2017 v 20:00 Vestilia
10. Vhledy
Od Ronova dramatického příchodu uběhly tři dny, a Hermiona ani on se prozatím o kontakt nepokusili.
Mladá žena doufala v porozumění, on s jistotou čekal na omluvu. Možná dokonce zaslouženou, ale Hermiona se přesto nemohla přinutit k tomu, aby ji vyslovila.

Küsse unterm.... P12

30. prosince 2017 v 19:26 Morag McAdams
Příspěvek k projektu "Co tu k sakru čteme?"
Úkol: Smíchej protagonisty jednoho fandomu s minimálně jednou (špatnou) fanfiction ze stejného fandomu a vyčkej, co se stane dál.
Hermiona po válce zjistí, že ji život baví pouze s přídavkem určité dávky adrenalinu. Harry s Ronem si myslí, že to, že nastoupila do učení ke Snapeovi, je jen jeden díl jejího podivuhodného chování. Opravdu zvláštní to však je, když najdou Hermionin deník.

Story: Küsse unterm... Was zur Hölle lesen wir hier? - Polibky pod … - Co tu k sakru čteme? (autorka s překladem souhlasí)
Autorka originálu: Morag McAdams
Autorka fotografie: JaniART
Jazyk originálu: DE, němčina
Rating: P12
Žánr: Humor, Přátelství
Pairing: SSHG (naznačeno)
Disclaimer: Všechny postavy a svět Harryho Pottera patří JKR. Já z toho nemám nic než potěšení.
Original Story: http://www.fanfiktion.de/s/54f372dd0001b437208ad2ba/1/Kuesse-unterm-Was-zur-Hoelle-lesen-wir-hier-

______________________________________________________________________

Prolog

"Co tu děláte?", zapištěl hlas příliš blízko jejího ucha.
Hermiona sklonila hlavu a dělala, jako by tam nebyla. Krev jí šuměla v uších, puls se zvýšil. Špičky prstů se chvěly pod náporem adrenalinu v jejím těle a hlava se skvěle uvolnila.
"Hej, Vy!" Tentokrát ještě hlasitěji, a Hermiona zvedla pohled. "Přestaňte do těch stránek píchat tím klackem! Neslýchané! Poškodíte tu cennou knihu!"
Hned, věděla Hermiona, nastane čas k útěku. Šikovně schovala hůlku zpátky do rukávu a pod sedadlem si nachystala nohy. Za chvilku si bude muset pospíšit.
"Budu si na Vás stěžovat!" Žena s pronikavým hlasem se zdvihla ze svého místa v čítárně a téměř běžela směrem k výdejně knih. Hermiona slyšela, že domlouvá knihovnici, a jednala. Bleskurychle vyskočila, očima pevně fixovala východ a plynulými kroky opustila místnost. Adrenalin v ní kypěl, burácel ve smyslových nervech, zdvihal je a nechal je užívat si volný pád. Rychlý pohyb během chůze, a už mohla do kabelky stopit malou poznámkovou knížečku toho strašného hlasu.
"To je ona!" vřískal někdo. "Za ní!"
Těžké dveře vstupní místnosti se však zavřely. Hermiona zvrátila hlavu dozadu a divoce se rozesmála. Pak se roztočila a se sotva slyšitelným "plop" zmizela v čase a prostoru.
_______________________________________________________________________________

"Co že jsi udělala?" Ronův hlas přeskakoval, když jí stále dokola kladl tuto otázku jako vyděšenou mantru.
"Nevzrušuj se, Ronalde. Tak hrozné to přece nebylo."
"Přesně, Rone," namítl Harry a křenil se. Tři přátelé seděli v kuchyni v Harryho domě na Grimmauldově náměstí, který skoro dva roky obývala Hermiona. Stará budova už se jí po hrůzách poslední bitvy nezdála tak strašidelná. S Kráturovou pomocí ze základu renovovali několik místností a nově je zařídili, takže bylo možné procházet z kuchyně do knihovny, jídelny, do jejího pokoje a tří dalších hostinských pokojů, aniž by kdo narazil na připomínku na ponuré časy starobylého a vznešeného domu rodiny Blacků.
Hermiona vrhla na Harryho vděčný pohled, ale on lhostejně mluvil dál: "Fakt, chlape, co už je návštěva mudlovské knihovny spojená s rizikem, že bude odhalená jako čarodějka, proti jejímu učení na mistra lektvarů - u Snapea?"
Ron se začal dusit zázvorovou placičkou.
"Člověče, Harry, musíš mi to pořád dokola připomínat?" supěl.
Hermiona setřela vlhké drobky ze stolu a všem jim dolila čaj. Kluci nikdy nepochopí, co dělala. Po válce, Snapeově rekonvalescenci a společenské rehabilitaci byla její žádost o učednictví u něho jen logický následek mnoha úvah. Za prvé tu byla zvědavost, jestli je Snape lepší učitel na mistrovské úrovni, jestli ji vůbec bude akceptovat, jestli třeba nebude mírnější. Pak tu bylo přání ho uznat jako mistra svého oboru, jako člena kouzelnické společnosti, jako člověka. A do třetice Hermiona věděla, že by nikde lepší učednictví absolvovat nemohla. Odmítla nabídku pracovat na ministerstvu, protože nechtěla mrhat svou silou a inteligencí v kanceláři pro jakési magické tvory. Chtěla povolání, které na ni bude klást praktické a duševní nároky a které ji přivede do kontaktu s lidmi. Učňovství a práce ve Snapeově malé lékárně bylo pro ni přesně to pravé.
Harry a Ron si mysleli, že volba jejího učňovského místa souvisí s její touhou po adrenalinu.
Hermiona pak začala uklízet stůl. Byla unavená, a stejně měla ještě dost práce.

Hermina se vesele kradla dolů ze schodů a do místnosti za lékárnou a náhle zastavila. Je tu vánoční stromeček s LEDkami a dárky, a jmelí viselo ze stropu, a Severus. Líbal někoho. Hermina byla tak naštvaná, vzala lektvar z jednoho pracovního stolu a hodila lahvičku na zeť. Oba se ohlídli. "Severusi, ty zatracený nepotýre!" Ječela Hermina. "Jak jsi mě mohl podvést s… s…" Hermina se ohlédla a poškrábala se ve vlasech a znovu pozorovala tu scénu. Byl to Santa Claus. "Nech mě to vysvětlit," řekl Severus. "Chtěl jsem jen sklenici vody a pak jsem našel Santu Clause tady pod jmelím." "Ho! Ho! Ho!" Santa Klaus říká: "Tak mně samozřejmě musel políbit. A jak políbit." "Nojo," řekla Hermina a usmívala se. "Když byl pod jmelím." "Ho! Ho! Ho!" Řřekl Santa Claus. "Proč mně nemůžeš dát pusu? Pak se ti splní přání." Hermina šla pod jmelím a políbila Santu!! Líbal naprosto perfektně, jako jemný a ocelový diamant byl jeho jazyk v její puse. Náhle si Hermina všimla, že to byl Draco který se přestrojil.! "Vidíš?" Řekl Severus potěšeně a Hermina viděla jen ty dva muže, které milovala. Pak si dali trojku.
"Co to k sakru je?", zeptal se Harry nahlas do prázdné místnosti a odhodil malý deníček na kuchyňský stůl. Oběma rukama si přejel přes oči, jako by zkoušel smýt ty strašné obrázky. Ron a Hermiona se uchýlili do svých pokojů a on viděl barevnou knížečku, jak kouká z Hermioniny kabelky, a nemohl odolat. Teď toho litoval, že špicloval v jejím deníku. Měl však hloupý pocit, že si musí se svojí přítelkyní o tomto nevhodném vztahu, který zachytila písemně, promluvit.
Po večeři se chopil své šance. Krátura nutně musel uklidit sám a Hermiona se uvolněně opřela o židli. Ron, se kterým už o tom mluvil, napjatě čekal.
"Miono, musíme si promluvit," zvedl Harry knížku do výšky. "Co je mezi tebou a Snapem a Dracem?"
Hermionin pohled sklouzl z knihy přes Harryho k Ronovi, který vypadal lehce pobledle.
"Co?"
"Harry našel tvůj deník, Miono."
"Můj deník?" začínala pomalu chápat. Sáhla po barevné knížce v kroužkové vazbě, kterou Harry stále ještě držel na její obžalobu.
"Vy si myslíte, že je to můj deník?" zeptala se nevěřícně. "Ať už jste si tam přečetli cokoli, opravdu si myslíte, že něco tak osobního bych tu nechala jen tak povalovat? Věřte mi, kluci, kdybyste našli můj deník a četli ho, nebyli byste už schopní o tom cokoli vykládat." Užívala si ty zděšené pohledy, a začala pak listovat v knížečce, než našla odstavec, o kterém předpokládala, že ho Harry myslel.
"Hermina se vesele kradla dolů ze schodů a do místnosti za lékárnou a náhle zastavila," předčítala. "Už tady je první chyba. Kdyby to byl můj deník, sotva bych o sobě psala ve třetí osobě. A kdyby snad, napsala bych své jméno správně: Hermi-O-na!" Uštěpačně se na kluky podívala, a následně znovu věnovala svou pozornost textu.
"Vánoční stromeček. Severus někoho líbá. Hermina je naštvaná. Zatracený nepotýr. Podvádět. Draco jako Santa Claus. Pak si dali trojku," přelétla odstavec.
Ron na ni nevěřícně zíral. "Ok, není to tvůj deník, to je odporné! Proč o tobě někdo píše povídky?"
"Fakticky, Ronalde, copak ty vůbec nic nevíš?" Hermiona se snažila neznít příliš rozčileně, ačkoli Ronova nevědomost jí jako vždy vůbec nevyhovovala. Byl ignorantem a zůstane jím i dál, ale nehledě na to ho měla stejně ráda.
"O nás existuje příběh. Harry, ty, já, Brumbál, Snape, jednoduše všichni. Je to sedm knih s celkem sto devadesáti devíti kapitolami. Mudlovská autorka, Joanne Kathleen Rowlingová, se nějak dověděla o obou válkách a napsala o tom příběh. V mudlovském světě je to bestseller, a dokonce zfilmovaný!"
Uviděla šokované obličeje svých přátel a protočila oči.
"Vážně, lidi, jak to, že to nevíte?"
Harry si odkašlal a měl tolik slušnosti, aby vypadal v rozpacích. "A příběhy v této knížce jsou od té Jane?"
"Joanne, Harry. A ne, zcela jistě ne. Rowlingová sice měla opravdu velikou fantazii, když nás popisovala během docházky do Bradavic, ale tak strašné nápady nikdy neměla."
"Tak co to pak je?" zeptal se Harry dál. Ron vypadal, že šokem naprosto ztuhl.
"Měla bych nápad," odpověděla Hermiona a listovala o pár stránek zpět. "Tady," řekla. "Ať už to napsal kdokoli, vyzkoušel na této stránce různé formulace. Neustále se tu objevuje slovo ´fanfiction´ a to, že tato osoba na nás nemá žádná práva, protože všechno vymyslela Rowlingová."
"Já nejsem vymyšlený!" protestoval Harry, ale Hermiona ho umlčela pohybem ruky.
"Ty tomu nerozumíš, Harry? Fanfiction! To napsal fanoušek těch knih. Možná si o tom původním příběhu myslel, že je moc nudný, a chtěl trochu víc akce."
"Akce," opakoval Harry udiveně.
"Nojo, to víš. Akce. Obzvlášť dobře to však v žádném případě nezvládla." Hermiona si vzpomněla na ženu s pronikavým hlasem, které sešitek vzala, a otřásla se.
"Ta slátanina se hemží spoustou pravopisných chyb, je příliš krátká na to, aby vyvolala nějakou náladu, příliš nerealistická a neohrabaná. Měla bych být uražená, že jste si mysleli, že mám tak špatný styl!"
"Já jsem si nemyslel vůbec nic!" ozval se konečně Ron. "Četl to jen Harry. Aspoň že mě v téhle povídce nezmínila."
Harry zčervenal a Ron ho sledoval podezřívavě.
"Co je, člověče?" zeptal se vystrašeně a také zvědavě, ale Harry zakroutil hlavou. Za nic na světě by se nenechal přinutit to říct. S hrůzou si vzpomněl na to, co v knížce objevil jen před pár hodinami.

V ložnici bylo zima. Úplněk svítil oknem dovnitř, když se Harry probudil. přitáhl si deku pevněji okolo ramen. Před jeho postelí stál jeho nejlepší přítel a hleděl na něho. Černovlasý kluk cítil, jak mu srce tluče rychleji. "Hej Rone." Řekl. Nemohl odtrhnout zrak ot nahé svalnaté hrudi a to ho nenechalo chladným. "E, Harry, moje oči jsou tady nahoře", zašeptal zrzek chraptivě. Pak si klekl na Harryho postel a -
Na tomto místě se Harry zdráhal číst dál.
Cítil se zvláštně obnažený, vtažený nějakou naprostou cizinkou do světa její fantazie. Dala mu tajemství a nechala ho prožívat pocity, které nebyly jeho vlastní, a to jen proto, že ji to bavilo. Stal se otrokem její představivosti a nemohl se bránit.
Hermiona práskla knížkou na stůl a Harryho vytrhla z myšlenek. Ještě jednou si přečetla tu "Fanfiction" a koukala na ostatní se svraštěným obočím.
"Teda jako fakt!" nadávala. Její hněv se vrátil plnou silou. "Dávat dohromady mě a Draca je už tak zcestné, ale taky ještě se Snapem? To je zvrácené! Je to můj šéf! Nebudu k němu nic cítit a dokonce ani vnímat, že je sexy! Co má ta osoba za zvláštní nápady? Myslím - Snape? Nikdy!"
Rozzuřeným mávnutím hůlky nechala knížku zmizet a odkráčela z pokoje.
Ron se s konečnou platností vzpamatoval a zašklebil se na Harryho.
"Všiml sis, jak byla nakrklá?"
"Popírala to nějak nápadně často," souhlasil Harry, vděčný za to, že může vzpomínku na tu úchylnou povídku odsunout stranou. Poslední roky čekal, že se něco takového stane. Hermiona a Snape. Když o tom přemýšlel tak dlouho, už ho to příliš nerušilo. Jen doufal, že její city byly opětovány. Hermiona si zasloužila lásku - a milostný život.
Zamyšleně dodal: "Jestlipak už to ona sama ví?"
_______________________________________________________________________________

Epilog

Následující ráno odemkla Hermiona dveře malé lékárny v nejzazším koutku Příčné ulice. V sousední místnosti si oblékla pracovní oděv, na kterém její mistr trval: kaftan s krátkými rukávy s kapsou na hůlku. Trošku vypadala jako zdravotní sestra z nějakého amerického televizního seriálu, ale pevná látka a obsažená ochranná kouzla jí často prokázaly dobrou službu. Mávnutím hůlky nabarvila Hermiona kaftan do syté holubí modři a odolala pokušení dodat vzorek. Jeden z jejích módních prohřešků vedl zhruba před rokem k první velké rozepři. Pak očaroval Snape průchod do prodejní místnosti tak, aby se při vstupu tam zbarvilo jejich pracovní oblečení automaticky nabílo, a jí nabídl jako skoro-omluvu za svá tvrdá slova, aby mu říkala jménem.
Když si na tu situaci vzpomněla, na obličeji se jí objevil úšklebek. Hádka snížila napětí mezi nimi tak, jako bouřka pročistí vzduch. Od té doby v laborce panovala téměř přátelská atmosféra, kterou si velice užívala.
"Dobré ráno, Hermiono," pozdravil Snape a vzhlédl od kotlíku. Podíval se do jejích zářících očí a klid, který z ní vyzařoval, ho donutil vzdychnout.
"Co jsi provedla tentokrát?"
Hermiona se rozesmála, užaslá z toho, že si její šéf vždy všiml, že podnikla jeden ze svých výletů. Po válce si vypěstovala něco na způsob závislosti na nebezpečných situacích. Potřebovala adrenalin, který rozvibrovával její tělo, aby se cítila živá.
"Nic špatného," dušovala se, zatímco procházela objednávky na aktuální den. "Jen malý výlet do mudlovské knihovny."
"Jen když tě zase nebudu na kauci vyzvedávat z vězení," opáčil Severus s předstíraným zoufalstvím a začal se zase věnovat lektvaru proti bolesti hlavy ve svém kotlíku.
Hermiona si vjela prsty do vlasů, aby je dodatečně zapletla do copu. Koutkem oka sledovala svého nadřízeného. Jeho štíhlé ruce vedly měchačku přesnými pohyby a mohla by se na něho dívat celé hodiny, když celé jeho držení těla vyjadřovalo nadšení pro lektvary. Jeho přátelství bylo to nejcennější, co měla. V jeho přítomnosti se cítila živá a mladá, aniž by se při tom musela vydávat v nebezpečí.
Nedostávalo se jí vzduchu, když jí to došlo. Skoro upustila těžký kotlík, který chtěla právě vytáhnout z regálu.
"Zdá se," mumlala, jakmile nad sebou opět získala kontrolu, "že ne všechny nápady té samozvané autorky jsou tak zcestné."

Küsse unterm....

28. prosince 2017 v 20:00 Co nás čeká?
Máme tu další jednorázovku/jednokapitolovku či one-shot, jak kdo chce Mrkající s tematikou "fanfiction o fanfiction", cheche.
Hlídejte blog a před Silvestrem si přečtěte povídku Polibky pod … - Co tu k sakru čteme? od naší stále oblíbené autorky Morag McAdams.
Užijte si Severuse Líbající
Arda z Lyry

Weihnachtswrestling P16 5/5

23. prosince 2017 v 20:00 Morag McAdams
5.
Následujícího rána Severus otevřel oči a znovu je zavřel, když byl konfrontován s hlavou Minervy v zelených plamenech svého krbu.
"Severusi!" sjela ho a zněla při tom, jako by se ho už delší dobu pokoušela vzbudit. "Za půl hodiny tě očekávám v mojí pracovně!"
Zavrčel v odpověď a oči otevřel až tehdy, když už to zelené mihotání neviděl. Bolela ho záda, protože usnul v křesle, a měl kocovinu.

Symbiose 9 P16

23. prosince 2017 v 20:00 Vestilia
9. Pomoc

I když Hermiona Harryho a Ginny často navštěvovala v kompletně renovovaném domu na Grimmauldově náměstí 12, vždycky tak nějak očekávala, že obraz paní Blackové jí bude notně nadávat, jakmile jen vstoupí do chodby. Avšak obraz na zdi už dlouho nevisel.

Weihnachtswrestling P16 4/5

22. prosince 2017 v 20:00 Morag McAdams
4.
Nejprve se chtěl vracet do hotelového pokoje. Tam buď Hermionu seřve nebo ji obejme a už ji nikdy nepustí. Proč se ho nedržela pevně? Byl odkázaný na spolupráci s ní, a bylo jasné, že našel něco, co je dovede dál. Řekla, že mu věří. Proč nezůstala zavěšená do jeho paže? Mohla to být pouze její nebelvírská hrdost, která jí zakázala připojit se k němu poté, co se zničilo jejich přátelství. Severus vzdychl a prvotní instinkt potlačil.

Krásné Vánoce / Schöne Weihnachten

22. prosince 2017 v 10:21 Arda z Lyry
Allen Autorinnen, die es mir gestattet haben, sich mit ihren Texten zu befassen und dadurch viel Freude unseren tschechischen Leserinnen und HG/SS-Pairing-Fans :-) zu bereiten, wünsche ich frohe Weihnachten und viele glückliche Augenblicke im neuen Jahr 2018.

Ihre Arda aus dem Lyra-Sternbild <3

Všem čtenářkám překladů ff ze světa Harryho Pottera a speciálně fanynkám pairingu Hermiona/Severus přeji krásné Vánoce a mnoho šťastných chvil v novém roce 2018.

Vaše
Arda z Lyry <3

Weihnachtswrestling P16 3/5

21. prosince 2017 v 20:00 Morag McAdams
3.
"Táák, ti Wrestlingové…"
"Věncoši, Severusi. Fakt to už není legrační." V očích měla i přes svá slova úsměv. Klidný začátek dne se snídaní do postele se nekonal, protože Grangerová - Hermiona - si vzpomněla na důvod jejich přítomnosti. Seděli v jídelně a užívali si výhled na přehradu, ležící přesně pod hradem, v němž byl jejich hotel. Severus se cítil skoro jako doma v Bradavicích, ačkoli se zřetelně větším komfortem jako teplými koberci, teplými tělesy a teplým tělem sdílejícím jeho postel od včerejšího večera. Ospalý úsměv, který mu věnovala zpola schovaná za svůj čajový šálek, probudil vzpomínky na minulou noc.

Weihnachtswrestling P16 2/5

20. prosince 2017 v 20:00 Morag McAdams
2.
"Samozřejmě že ne," bručel, avšak Grangerová už byla tak daleko, že ho nezaslechla. Udělal to, co ve stresových situacích vždycky a zraňujícími slovy si obstaral čas potřebný k orientaci. Severus se ptal, proč v tomto případě pociťoval tolik lítosti. Bolelo ho to skoro fyzicky, když viděl smutek v očích Grangerové poté, co na ni vyjel.
"Grangerová, počkej!"

Weihnachtswrestling P16 1/5

19. prosince 2017 v 20:00 Morag McAdams
Zmizení jednoho z magických druhů, kterého mnozí znají jen z pohádek, se postará o neklid a deprese kouzelníků. Severus Snape, vyslán osobně ministrem kouzel, aby tu hádanku vyřešil, na vlastní kůži zažije svůj vánoční zázrak.

Story: Weihnachtswrestling (autorka s překladem souhlasí) - Vánoční wrestling
Autorka originálu: Morag McAddams
Autorka fotografie: JaniART
Jazyk originálu: DE, němčina
Rating: P16
Žánr: Drama/Romance
Disclaimer: Všechny postavy a svět Harryho Pottera patří JKR. Já z toho nemám nic než potěšení.

Original Story: https://www.fanfiktion.de/s/584414950001b4373965735a/1/Weihnachtswrestling