Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Happy Halloween 10/28

2. dubna 2018 v 20:00 |  Vestilia
10.
Náhle a nemilosrdně se dostavil pocit nasycení. Z minuty na minutu dospěla Hermiona k pocitu, že další sousto nevyhnutelně povede k pozvracení. Přeběhl jí mráz po zádech, a položila tedy vidličku na talíř a odsunula ho od sebe. Toho dobrého bylo už příliš.


Omeleta, které se tady říkalo palačinka, uvnitř pyré z jedlých kaštanů a nahoře hustá čokoládová omáčka podobná sirupu. Ne příliš sladká, ale šíleně sytá. Ne, nesní už ani sousto navíc. Nikdy.
Cítila, jak na ní spočívá Snapeův pohled, až na nějaké obecnosti se od jejího vyznání choval stejně tiše jako ona sama. Jakmile k němu vzhlédla, v jeho obličeji se uhnízdil škodolibý výraz a on si ani nedal tu práci, aby ho skryl.
"Nebyla to ta správná volba? Maďaři milují sladké krémové pečivo, dala byste si ještě kousek dortu?"
Zděšená zakroutila hlavou a opravdu se obávala nejhoršího, když Snape signalizoval číšníkovi, že má ještě přání. Ať už ten muž s mistrem lektvarů probíral cokoli, přátelsky na něj kývnul. A alespoň pro tento moment byla Hermiona omilostněna, neboť dezertní talířky odnášel s sebou. Ulehčeně vydechla, což Snape doprovodil pobaveným odfrknutím.
"Doufám, že Vám to aspoň chutnalo."
S plným přesvědčením přikývla.
"Bylo to velmi dobré. Měla jsem spíš nechat odnést kachní omáčku i ten druhý tvarohový knedlík. Ale bylo by to přece škoda."
Přikývl a zase zmlknul. Hermiona si představovala, jak tento večer za pár minut skončí a litovala, že se to udá v tak napjatém naladění. Zběžně ho zkoukla, načež se zeptala: "Nevypadáte tak, že byste tento večer zhodnotil jako povedený."
Nechala toto konstatování viset ve vzduchu, už dál nežvanila, nedodávala k tomu žádné vysvětlení ani dokonce poloviční omluvu, a ačkoli si dal s odpovědí na čas, vydržela i jeho zírání. Nakonec pronesl: "To je jistě otázkou definice."
Povzdechla si.
"A to rozhodně není odpověď na mou otázku."
"Na nic jste se neptala, slečno Grangerová," odpověděl unaveně na její zklamaná slova.
Litoval tohoto večera, přesně to se zdálo být z jeho postoje neuvěřitelně jasné. 'Byl to ten nejhloupější nápad, který jsem kdy měl' řekl tenkrát. To, co snědla, jistě stálo celé jmění. 'Chutnalo Vám to aspoň?' zeptal se. Zase vzdychla. Čím je způsobena ta nespokojenost? V tom, jak zareagovala na jeho kompliment? Ale neměla by to její slova vyrovnávat?
"Dobře, tak tedy přímou otázku. Co z Vašeho pohledu není v pořádku? Co se liší od Vašeho pojetí zdařilého večera?"
Na chvilku se opravdu pobaveně usmál, avšak než mu to mohla oplatit, měl už svou mimiku zase pod kontrolou.
"Pokud pomineme naprosto absurdní představy? Nic. Proto také otázka definice, k níž však zcela jistě neřeknu nic dalšího."
Než se mohla ohradit proti jeho poslední větě, číšník se znovu objevil. K Hermionině bezbřehé úlevě nepřinášel žádný dezert, ale dva malé šálky kávy a skleničky s čirou tekutinou.
"Uklidní Vám to žaludek, tak jako tak. Buď to pomůže při zažívání, nebo se pozvracíte. V obou případech je výsledkem konec naprosto zjevné nevolnosti."
Napřed si o Snapeových slovech pomyslela, že neuvěřitelně přehání, pak si přičichla ke skleničce.
"Co je to?"
Vyprázdnil svou skleničku najednou.
"Ovocná pálenka. Hruškovice, abychom byli přesní. Nepozvracíte se. Ale lze pochybovat o tom, že Vám to bude chutnat."
"Proč bych to tedy měla pít?"
Protočil oči.
"Protože Vám to udělá dobře."
Lhal, vůbec jí to neudělalo dobře. Měla plný žaludek a přesto pocit, že jí alkohol ihned stoupnul do hlavy. Zřejmě šlo o tu poslední kapku, díky které sud naplněný třemi sklenkami vína přetekl. Snape ji opil. Přemítala, jestli to udělal úmyslně - zatímco Snape si vypil kávu, a pak se omluvil.
Vrátil se v doprovodu muže, který jim při příchodu odebral kabáty, a nyní je přinášel. Bylo tedy více než zjevné, že chtěl vyrazit nazpět.
Chladný, čerstvý vzduch na ulici … Obelhal ji, o tom není sebemenších pochyb.
"Prosím, teď se přemisťovat nebudeme!"
Z náhlého pocitu nevolnosti při myšlence na točivé pohyby zpanikařila. Zastavila se a opřela se o domovní zeď.
"Tak se jistě hodí, že jsem Vám chtěl ještě něco ukázat. Myslíte, že si bez toho domu poradíte, nebo byste si ho raději chtěla vzít s sebou?"
Sprostý byl, neboť nyní se zcela nepokrytě bavil. Zůstala tak, jak byla, což vedlo k tomu, že ji chytil za paži a táhl s sebou. Jen chvilku nato znovu šla do něj zavěšená, tentokrát ovšem byly jejich role obrácené. Jemně její pohyby korigoval.
"To jste udělal úmyslně?" zeptala se, sledujíc vlastní myšlenkový tok. Zase si odfrknul.
"Samozřejmě. Otupit Vaše smysly byl hlavní cíl tohoto večera. Doufám, že se působení alkoholu nezesílí natolik, abyste mi snad ještě opravdu neodpověděla na otázku, která mě dnes pálí naprosto nejvíc. Tak to dělají špatní lidé."
Mluvil s takovým sarkasmem, že jeho slovům porozuměla jako negaci.
Bez rozmyslu se optala: "Jaká je to otázka?" avšak on neodpověděl, ale jen ji vedl po širokém chodníku. Náhle se otevřela propast mezi domy a odkryla pohled na silnici s čilým dopravním ruchem a na řeku, ležící za ní.
"Dunaj, slečno Grangerová."
Počkali si, až semafor ukáže zelenou, aby mohli přejít přes ulici. Pohled, který se jim nyní nabízel, byl opravdu pěkný. Ve vodě se zrcadlilo osvětlené město, na druhém břehu se krajina maličko zdvihala, tyčily se tam dva hrady, majestátní, velká stavba a více vlevo pak další, která působila podstatně plošeji a méně reprezentativně.
Snape sledoval její pohled a vysvětloval: "Citadela byla původně čistě vojenskou stavbou. Vlastní palác vidíte tam," přičemž ukázal šikmo napravo.
Přikývla, unešená tím krásným panoramatem. Vedl ji s sebou a šli podél pobřeží. Něco jí vykládal o různých mostech a o historii tohoto města, avšak ona nezaznamenala z jeho slov téměř nic. Neodpověděl jí.
"Jakou otázku máte na jazyku?" dorážela znovu.
"Slečno Grangerová, proč jen musíte být tak zvědavá?"
Ano, proč? Vždyť to ani sama nevěděla. Do těch myšlenek jí zasáhl slovy: "Jsou to punčocháče? Nebo máte na sobě punčochy?"
Rozesmála se, nepochopivši zprvu správně smysl jeho otázky. Avšak pak jí mozek znovu zapnul. Smích ustal tak náhle, jak začal.
"Šokující, že ano?" zašeptal, když se ihned zastavila. "To je to, co mě mučí. Otázka, co by viděl šťastný chlap, který by Vás mohl vysvléknout z těchto šatů."
Rozpačitě zrudla, a Snape se zhluboka nadechnul.
"Těmato očima Vás vidím. A tímto doznáním by tento večer měl opravdu skončit. Všechno další by bylo jen trapné."
Na to nedokázala říct nic.
U jednoho z mostů sestoupili po úzkých schůdcích dolů a skryti před zraky okolních lidí a řidičů se přemístili zpět do Bradavic. Na cestě k hradu jí řekl pouze pár slov.
"Neměla byste být tak překvapená. Víte to už od Halloweenu. Byla to moje motivace k tomu, abych s Vámi trávil večery. Jen ta představa, co bych od Vás mohl očekávat, kdybych byl někým jiným."
Otázku po její motivaci vyslovovat nemusel. Ať už byla řečena nebo ne, stála mezi nimi zcela jednoznačně.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sisi sisi | 3. dubna 2018 v 15:51 | Reagovat

Snape to bere hákem. Najednou  se chce Hermioně dostat do punčoch? Na krásném modrém Dunaji? už mi nikdo nevyvrátí, že je v hloubi duše romantik. :-D
Děkuji za překlad.

2 resthefuture resthefuture | 3. dubna 2018 v 16:31 | Reagovat

Nevim jak Hermiona a Severs, ale já při své návštěvě v Budapešti neměla pocit, že ovocná pálenka je něco, co by vám mělo udělat dobře :-D. Každopádně otázka punčocháčů a punčoch je vtipná. Teda alespoň pro mě, protože já jsem jeden z těch lidí, kteří tyhle pojmy nerozlišují 8-) . Díky za kapitolu :)

3 martik martik | 3. dubna 2018 v 20:24 | Reagovat

Já nechápu, čemu se Hermiona furt diví. Vždyť těch náznaků i přímých narážek už bylo tolik, že je úplně jasné, že jednou z věcí, které Snape chce, je najít cestu do jejích kalhotek. A je mu jedno, jestli přes punčochy nebo punčocháče. Jen nevím, jestli by ji nemělo spíš znepokojovat, že zná rozdíl mezi těmito dvěma kousky dámského šatníku :-D
Díky

4 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 3. dubna 2018 v 21:42 | Reagovat

[1]: Sisi: Ale vždyť to říká pořád, že ji chce. Teď se jen vyjádřil naprosto jasně. :-D

[2]: Resthefuture: Mám za to, že se tím myslí rozdíl punčochy (každá zvlášť na noze) a punčocháče/punčochové kalhoty, tj. spojené nohavice, když to tak napíšu. Takže asi hloubal nad tím, jestli by ji z toho musel vysvlékat nebo by to nebylo třeba. 8-O  :-x  :D

[3]: Martik: Ou jés. Severus je sečtělý, rozdíl zná. 8-O
Díky za díky, dámy, teď si dáme pauzu... Ehm, Vy si dáte pauzu u jiného dílka a já si pohnu s překládáním. Je to těžké, jde mi to pomalu. Sorry jako. :-?

5 margareta margareta | 4. dubna 2018 v 21:08 | Reagovat

To bylo od něho trochu sprosté. Celý večer odměňuje její snahu o normální konverzaci úšklebky a sarkasmem, aby jí pak sdělil, že mu jde hlavně o sex? To ji jako chtěl navnadit jídlem a pitím, aby byla povolná? Takže by měla být vlastně poctěná, že se obtěžoval osobně a neobjednal si její služby s přiloženým šekem se zálohou po sově?
Pevně věřím, že to tak nemyslel, protože jinak by to vážně bylo na facku!
Dík! Těším se na pokračování! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.