Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Live-Dating 3

12. dubna 2018 v 20:00 |  Odo der Held
"Co Vás ve skutečnosti přimělo k tomu, abyste si se mnou vyšel, profesore?" zeptala se Hermiona s upřímnou zvědavostí.
"Těch důvodů bylo víc."
"Řekněte je."


"Jednak nerad jím sám. Také jsem chtěl vidět ten film, ale ne sám. Za třetí musím sem tam z Bradavic pryč. Nechtěl bych, aby se staly náplní mého života. A za čtvrté jste přece pro mě velmi zábavná, slečno Grangerová."
"Ale stále jsem Vaše studentka!"
"No a? Jste plnoletá a o svém životě si můžete rozhodovat sama. Nejste ve skutečnosti mojí chráněnkyní, i když to ještě platí pod střechou Bradavic, dokud nezískáte závěrečné vysvědčení."
"Mohla bych pro Vás být příliš mladá a nezajímavá pro rozhovor, pane."
"Ale nejste."
Hermiona se tiše zasmála.
"Někdy je s Vámi opravdu legrace, pane."
"Kdy?"
"Když to nechcete."
"Dokážu být legrační, i když to chci: Jde zajíc k očnímu lékaři," začal naprosto suše.
Hermiona se v dobré náladě rozesmála. "Stop stop stop. Vykládat vtipy, to se k Vám nehodí."
"A co ano?"
"Spíš… no… rétoricky inteligentní anekdoty."
"Rétoricky inteligentní anekdoty, slečno Grangerová? Ne. Jsem spíše muž disponující suchým humorem."
"S tím můžu taky žít."
"Albus jednou říkal, že je třeba mě nejprve poznat, aby člověk porozuměl mému humoru."
"Pak je tedy dobře, že jsme už společně strávili tolik let pod jednou střechou a obstojně se známe."
"Přesně tak. Já Vás vůbec neznám, slečno Grangerová. U mnohých z mých studentů jsem to pociťoval jako nedostatek."
"Mám se Vám představit? Můj životopis?"
"Ano, souhlasím. Představte se."
Představování bylo však ihned přerušeno, protože došli k restauraci.
Posadili se a objednali nápoje. A poté, co si vybrali jídlo, Snape znovu připomněl jejich rozhovor.
"Chtěla jste se mi představit, slečno Grangerová."
"To ano. Ano. Takže. Jmenuji se Hermiona Jean Grangerová. Jméno Jean bylo křestní jméno mé babičky z matčiny strany. Narodila jsem se 19. září 1979, je mi tedy 19 let, narodila jsem se v Manchestru, vyrostla jsem však v Leedsu. Až do mých 12. narozenin jsem netušila, že jsem (teď zašeptala) čarodějka. (Pak zase mluvila hlasitěji) Teprve až se u mých rodičů objevil profesor Kratiknot, rodičům i mně to došlo. Nemám žádné sourozence a nikdy jsem neměla žádná domácí zvířata. Moji rodiče vždycky říkali, že by se o ně nakonec museli starat sami a neměli na to čas. Moji rodiče měli i tak pro mě málo času, ale přesto jsem dostala mnoho lásky. Když jsem se ovšem prvně setkala s Křivonožkou, byla to láska na první pohled. Tenkrát jsem byla v Bradavicích opravdu osamělá a s Křivonožkou jsme si byli duševně blízcí. Co byste ještě rád věděl?"
Snape ji pozorně poslouchal. "Co ráda děláte ve volném čase? A neuvádějte teď prosím jen 'čtení'!!"
Hermiona se rozesmála. "Ne. Ráda se dívám na filmy, ráda hraji Scrabble, protože je to aspoň trochu inteligentní hra, a hodlám si udělat mudlovský řidičák."
"Opravdu!"
Hermiona přikývla. "Ano. Jsem přihlášena do autoškoly v Exborough."
"V té díře za Prasinkami?"
"Přesně tak."
"Ale můžete se přemisťovat," namítl Snape.
"To není totéž. Prostě chci umět jezdit autem jako moji rodiče a všichni normální mudlové. Můj otec má porsche a já bych s ním ráda směla jezdit. V životě kouzelníků nic srovnatelného není. Nebo znáte nějaké kouzlo, které může vyrobit opojení z rychlé jízdy?"
Snape se usmál. "Ne. Ale pokud nějaké najdu, povím Vám o něm jako první."
"Slibujete?"
"Slibuji."
Donesli jim večeři.
Během jídla toho příliš nenamluvili a jen sem tam se na sebe Hermiona se Snapem usmáli.
Pak náhle řekl: "Zdejší kuchař dělát ty nejlepší špagety All'Arrabbiata, které existují."
"Moje Quattro Stagioni je také velmi dobré."
"Nesnáším artyčoky."
"Podívejme, teď se taky dovím něco o Vás, pane."
"Ano. Nemám rád artyčoky, olivy, ančovičky, umělou vůni vanilky a fish and chips. Naproti tomu mám rád ústřice, bradavické lasagne, garnáty a konzistenci zralých banánů v ústech."
Hermiona poslouchala a křenila se. "A co čokoláda?"
"Kdo by neměl rád čokoládu!"
"Jakou?"
"V Salisbury je k dostání mléčná čokoláda plněná Mousse au chocolat. Úžasné." Ve Snapeových očích se rozprostřela jemnost.
"Proč mi toho o sobě tolik vykládáte?" vypadlo z Hermiony.
Chvilku o tom asi přemýšlel.
"Když se mě někdo zeptá a já nemám pocit, že mou odpověď hned rozhlásí na všechny strany, vyprávím o sobě docela rád."
"Smím se ještě zeptat?"
"Ptejte se."
"Proč jste se stal učitelem?"
"A Vy hned přijdete s takovými těžkými otázkami. Řeknu to asi takto: Měl jsem špatné učitele a chtěl jsem to dělat lépe."
"Děláte to lépe?"
"Podle Vašeho názoru ne, slečno Grangerová."
"Trefa."
Pousmál se. "To byla jen poloviční pravda. Jsem učitelem rád. Rád vyučuji předmět, který tak miluji, a u každého studenta doufám v to, že v něm probudím tutéž vášeň, kterou mám sám."
"Uviděl jste už, že se to podařilo?"
"Ano, sem tam ano. Ale vlastně jsem i docela spokojený, když vidím, že studenti rozumí tomu tajemství okolo lektvarů, že už nemají z jejich přípravy strach a dokážou využít výrobu lektvarů i v běžném životě."
"U mě jste toho už dosáhl, pane."
"Já vím, slečno Grangerová."
Snape položil příbor na prázdný talíř a ještě se napil červeného vína. Pak skleničku opatrně postavil na stůl a sledoval Hermionu při jídle.
"Jaký vztah máte s Potterem a Weasleym?"
"Harry je můj nejlepší kamarád. Parťák. Ron takový nikdy nebude, ale je taky opravdu dobrý přítel. Doufám, že Ginny a Harry budou společně šťastní, protože si to zaslouží, a že Ron si někdy všimne, jak po něm jede Levandule."
"A Vy sama?"
Hermiona se usmála a pokrčila rameny. "Co jako já?"
"Žádná 'vážná známost' nebo jak se to dneska říká?"
"Ne. Tento rok už ne. Nechci zprasit ukončení studia tím, že budu snít o nějakém chlapovi. Až budu na univerzitě, pak třeba jo. Uvidíme, koho tam potkám."
"Co budete studovat?"
"Věštění z čísel a nauku o mudlech na Cambridgi."
"Vy už jste přihlášená?!"
Hermiona spokojeně kývla. "Už tři týdny."
"Pak Vám gratuluji ke studijnímu místu, slečno Grangerová."
"Velice děkuji. Doufám, že to dobře zvládnu. Možná mě bude chtít profesor Brumbál někdy zaměstnat. Pak bych zase přišla jako Vaše kolegyně, pane."
"Proč ne? Byla byste srdečně vítána."
"Opravdu?"
"Ano."
Hermiona se v tom nechtěla dál vrtat, a tak se zeptala, kdy začíná film.
"V osm hodin. Vstupenky už jsem však zarezervoval."
"To je od Vás milé. Na který film vůbec jdeme?"
"To Vám neprozradím."
"Prosím prosím!"
"Ne. A nezkoušejte to na mě s těma psíma očima jako na Pottera. U mě s tím nepochodíte."
"Jste otrlý, že?" škádlila ho Hermiona nenuceně.
Snape se usmál. "Skutečně."
"Škoda."
Snape zaplatil a oba opustili restauraci.
Na zpáteční cestě k Odeonu si Hermiona náhle všimla, že na ni padají kapky vody. "Začíná pršet," řekla nahlas.
"Opravdu. Pojďte, slečno Grangerová."
A nastala průtrž mračen.
Hermiona ucítila, jak ji vzal za ruku a nohy jí vyrazily vpřed. Společně běželi nazpět k Odeonu a pod přístřešek se dostali mokří skrznaskrz.
"Týjo," smála se Hermiona a odhrnula si vlhké vlasy z obličeje. "To byla rychlovka."
Přikývl. Pak z kapsy u bundy vytáhl dva čisté papírové kapesníky. Jeden jí podal.
Usušili si obličeje a vstoupili do kina. Snape se začal uščuřovat (tak, a teď nevím, jak to krásně říct jinak, abyste tomu rozuměly opravdu všechny. :-D Poradíte?) a zůstal stát před jedním z plakátů.
Hermiona to pochopila a hlasitě se rozesmála. "To nemyslíte vážně! 'Merlin'?"
Samolibě přikývl. "Nyní víte, proč bych ten film rád viděl."
Hermiona se chichotala. "Tak se podíváme, jak filmaři falšují kouzla."
Snape vytáhl vstupenky a už byli na cestě do sálu.
"Mám rád fantasy filmy," řekl jí tiše. "Netuším, proč."
"Protože jste součástí těch mudlovských fantazií."
Cítila na obličeji Snapeovy zaryté pohledy, ale nedovolila se na něj podívat. Místo toho řekla: "Zvu Vás na popcorn. Máte rád popcorn nebo sdílí příčku s olivami?"
"Popcorn se nachází celkem blízko čokolády."
"Dobře. Přinesu tedy víc."
"Rád si dám."
Snape nechal Hermionu zaplatit popcorn a Hermionu těšilo, že to dovolil. V kině ještě ani nezačali s upoutávkami, a tak si mohli za světla najít svá místa.
"Znáte Tolkiena, pane?" zeptala se tiše Hermiona.
Viděla, jak Snape nalevo od ní přikývl. Pak zhaslo světlo.
"Pán prstenů. Hobit," vyjmenovával Snape tiše. Nyní přikývla Hermiona.
"Gandalf mi vždycky připadne obzvlášť zábavný. Ve filmu je neuvěřitelně podobný Brumbálovi."
"To jsem si poprvé pomyslel taky," přiznal Snape.
"Liv Tyler je překrásná."
"Hmm."
Hermiona se na něho překvapeně podívala. "Ne?"
"Mně se víc líbí představitelka Eowyn."
"Proč?" zeptala se udiveně Hermiona.
"Má malé nedostatky. Tedy naprosto malé. Tím je hezká."
Hermiona nevěřícně zírala do tmy.
"Udivuje Vás to, slečno Grangerová?"
"Ne. Vy."
"Nesmějte se hned nahlas, když Merlin začne vykřikovat zvláštní zaklínadla," varoval ji Snape později pobaveným hlasem.
"Pokusím se."
"Je možné, že ten film působí na kouzelníky spíš zábavně?"
"Uvidíme, a teď pšššt, profesore."
Bohužel už nezaslechla jeho neslyšný smích a nemohla už uvidět jeho pobavený pohled.
Film trval už půl hodiny, a Hermiona si všimla, že Snape šátral po krabici s popcornem. Přistrčila mu ji blíž.
"Viděla jste Merlinovu hůlku?" zeptal se náhle Snape tiše. "Ani Hagridova není tak velká."
"Tyhle … kmeny by se u Ollivandera taky ani nevešly do regálu."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 resthefuture resthefuture | 13. dubna 2018 v 7:26 | Reagovat

Ančovičky jsou zlo! Vůbec se Severusovi nedivím. Jinak co je uščuřit? :-D

2 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 13. dubna 2018 v 19:56 | Reagovat

[1]: Resthefuture: Máte stejný vkus. 8-) Uščuřit je pobaveně se usmívat. 8-O

3 Michelle Michelle | 13. dubna 2018 v 22:09 | Reagovat

Parádní odlehčená povídka :)

4 resthefuture resthefuture | 14. dubna 2018 v 10:48 | Reagovat

[2]: Aha, tak to jsem zase o něco chytřejší! :-)

5 sisi sisi | 22. dubna 2018 v 7:21 | Reagovat

Parádní skeče od Snapea, rétorika vysokého stupně a hláška o Merlinově holi:" "Viděla jste Merlinovu hůlku?" zeptal se náhle Snape tiše. "Ani Hagridova není tak velká."
"Tyhle … kmeny by se u Ollivandera taky ani nevešly do regálu." Uh, poprskala jsem si monitor. ??? :-D
Děkuji za překlad

6 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 22. dubna 2018 v 20:29 | Reagovat

[5]: Sisi: Jsem ráda, že si pěkně prskáš na monitor. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.