Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Live-Dating 5

19. dubna 2018 v 20:00 |  Odo der Held
Další večer odcházela Hermiona z knihovny velmi pozdě. Stoupala po schodech až do pátého patra a vydala se jižně směrem k věži, když tu proti ní šel Filch a jeho kočka.
"Á, kohopak to tu máme?" zvolal Filch nevraživě. "Ty malá mrško!! Chodíš po chodbách, když je to zakázané!"
"Je za deset deset, pane Filchi. SMÍM tudy jít," odpověděla Hermiona důstojně.
"Já ti povím, co smíš a co ne. Se mnou!!" hrubě ji uchopil za paži a chtěl ji odtáhnout s sebou. Oba za sebou uslyšeli hlas.
"Co se tu děje?"


Filchův obličej se proměnil v radostný. "Ó, profesore Snape! Jen se podívejte, koho jsem tu přistihl! Tak pozdě mimo společenskou místnost!"
Snape krátce pohlédl na Hermionu, pak na Filche a nakonec na Hermioninu paži jako ve svěráku. "Pusťte to děvče, Filchi," zamručel Snape. "Působíte jí bolest."
Filch uvolnil sevření a Hermiona na něj zlostně hleděla.
"Přenechte mi to děvče, Filchi. Já se o ni postarám."
"Pěkně, pěkně, profesore. Tady ji máte." A předával Hermioninu paži Snapeovi, který ji samozřejmě takto nechytil, ale nechal si ruce v kapsách hábitu.
Filch vděčně přikývnul a táhnul se pryč.
"Je deset minut před desátou, pane, to jsem se pokoušela vysvětlit i Filchovi, ale on rád dělá hluchého."
"Je pět minut před desátou, slečno Grangerová. Teď počkám pět minut, a pak Vás potrestám za pozdní toulání hradem."
"To je neférové!"
"Ne. Neférové by bylo, kdybych Vás byl přenechal Filchovi."
"A jaký mi chcete napařit trest, pane?"
Snape k ní přistoupil a pobavení mu zahrálo okolo koutků. "Co bych mohl zadat za trest takovým malým, mladým stvořením, jakým jste Vy?"
Hermiona cítila, že to všechno nemyslí vážně, a začala se pousmívat. "Čistit kotlíky."
Zakroutil hlavou. "To by jen ničilo Vaše jemné ruce."
"Drhnout podlahu."
"To by Vás bolela záda."
"Líbat."
"To přesuneme do užšího výběru, slečno Grangerová."
Vytáhl hůlku a stroze pronesl: "Homenum Revelio." Nad hůlkou se mu zjevil Hermionin obraz.
Chvilku se na něj díval, řekl "Alertus", sklonil se k ní a políbil ji.
Za nějakou chvíli jí požitek začalo rušit tiché cinkání.
"Někdo jde," zašeptal Snape a vtáhl Hermionu zase do výklenku. A znovu jí položil ruku na ústa. Oba zírali do temné chodby.
Nějaký hlas pak řekl: "Homenum Revelio."

**********************************************

Hermiona se za 5 minut nacházela v ošoupaném, ale pohodlném koženém křesle před psacím stolem Albuse Brumbála. Snape seděl nalevo od ní a mlčel.
Ředitel koukal jako při tenise stále nalevo a napravo mezi oběma návštěvníky.
"Co mi řeknete k tomu, že jsem Vás přistihl ve výklenku? Severusi? Slečno Grangerová?"
"É…," začala Hermiona bezradně.
"Ano?" zeptal se Brumbál a jeho hlas zněl přísně, avšak se zájmem. "Co," pokračoval, "přivede jednoho z mých učitelů k tomu, aby se potloukal s jednou z mých studentek v tmavém výklenku?"
"Pane, bylo to tak," začala Hermiona opatrně. "Byla jsem na cestě zpět do Nebelvírské věže a náhle jsem na stěně viděla zvláštního pavouka, pak přišel profesor Snape a já jsem ho na to upozornila. Pavouk však zmizel ve výklenku a my jsme šli za ním. Mysleli jsme, že tam jsou nějaké dveře."
Brumbálova mimika nevyjadřovala nic. Pak se začal usmívat a přátelsky řekl: "Děkuji mnohokrát za logickou odpověď, slečno Grangerová. Můžete jít. Dobrou noc."
Hermiona se cítila prvotřídně vykopnutá, vstala, zdvořile kývla a opustila Brumbálovu pracovnu.
Albus koukal na Severuse a uklonil hlavu na stranu. "Ten příběh byl sice milý, Severusi, ale tuším, že tam žádný pavouk nebyl. Co se stalo ve skutečnosti?"
***************************************

Hermiona se kvůli té lži cítila velmi nejistá a do postele odcházela se smíšenými pocity.
Když viděla Snapea další ráno sedět u snídaně ve Velké síni, velmi živě konverzoval s profesorkou Sinistrovou. Hermiona pocítila nekonečnou úlevu. Předpokládala, že možná bude vyhozený nebo tak něco.
"Hermiono, vypadáš jako vyblitá," šklebil se na ni vesele Ron.
"To je taky pravda. Pěkně řečeno - můj spánek byl na pytel."
Ron jí srdečně poklepal na záda. "Kde je problém?"
"Jé, nezačínej s tím jako George!"
"Jakže?"
"Dělat ze sebe důvěryhodného psycho-strýčka."
"To bych nikdy neudělal."
"A proč jsi tedy tak aktivní?" zeptala se Hermiona.
"Víš, co mi včera večer došlo?"
Hermiona svraštila čelo. "Ne?"
"Myslím, že se líbím Levanduli!"
"Fakt?" zeptala se Hermiona, ale myslela si: Idiote.
"Ano, včera měla takové zvláštní narážky kvůli Valentýnu a tak."
"Ano, a co?"
"Říkala, že…"
A tím byla Hermiona vysvobozena ze svých myšlenek o Snapeovi.
O dvě hodiny později ji někdo na chodbě předešel, a při tom jí řekl: "Mizerné vysvětlení, slečno Grangerová."
Pak šel Snape pomaleji a jako náhodou vedle ní.
"Byly problémy?" zeptala se Hermiona.
"Ne, jen varování. Moje druhé. Ale výtka v tom prvním případě nebyla oprávněná."
Hodila po něm očko, ale mlčela.
Ještě ho slyšela říct: "Dnes večer v 19 hodin u… "
Ale už byl pryč.
U čeho?
Hermiona neměla celý den šanci ho odchytit a zeptat se a tak v 19 hodin zaklepala na dveře jeho bytu.
Po chvíli se dveře otevřely a Snape udiveně řekl. "Říkal jsem v pracovně."
"To už jsem neslyšela, pane. To už jste byl pryč. Rozuměla jsem jen dnes večer a 19 hodin."
"No dobře, tak jste tady. Pojďte se mnou."
Hermiona šla za ním a prošla obývacím pokojem. Pak se zase nacházela v jeho pracovně.
Posadil se na židli a pokynul Hermioně, aby si sedla na druhou stranu. "Dostal jsem od Albuse druhé varování a zákaz se s Vámi stýkat. Čemu však nemůže zabránit, je trest, který u mě musíte absolvovat. Odteď u mě budete další měsíce každé pondělí a středu v 19 hodin."
"Abych udělala co?!"
"To Vám vždycky řeknu."
"A dneska?" zeptala se Hermiona.
"Dneska to ještě neplatí."
"Pane, nemůžu být v pondělí na trestu."
"Pročpak?"
"Každé pondělí mám teorii na řidičák."
Najednou se začal Snape usmívat. "Tak dobře. Vyberte si jiný den."
"Pátek," řekla Hermiona. "Šlo by to?"
Asi nepotřeboval přemýšlet a kývl. "Šlo."
Pak přišla první středa a Hermiona v 19 hodin vstoupila do Snapeovy pracovny.
Byla tu ještě sama a posadila se. Měla čas se tu konečně pořádně porozhlédnout. Jeho psací stůl byl špigl nigl uklizený. Na staromódním věšáku visel jeho učitelský hábit.
V jednom rohu stála rovněž staromódní stojací lampa se zažloutlým stínidlem. Pod psacím stolem ležel opotřebovaný, ale i přesto stále ještě krásný drahý koberec.
Zkrátka a dobře: Hermiona se tady dokázala cítit příjemně.
Za chvilku se otevřely dveře a do místnosti vstoupil Snape.
"Á, už jste tady, Leeds."
"Leeds?"
"Ano, Leeds. Měl jsem si pro Vás vybrat nové jméno. A nejmilejší mi přišlo Leeds."
Hermiona se hlasitě a srdečně rozesmála. "Ok, Gaole."* (pozn. překl. Gaol je v angličtině totéž co jail, tj. vězení. Nechala jsem to však bez překladu, tak to zní dobře. V němčině navíc slovem s týmž významem říkají i bradavickému sklepení, takže je jasné, kdo je s ním neodmyslitelně svázán. ;-) )
Nyní slyšela Hermiona Snapea poprvé se smát. "Gaole?"
"Ano, proč ne?"
Severus, stále se usmívaje, opustil pracovnu a řekl: "Pojďte za mnou."
Hermiona odešla za ním a dívala se, jak sedá za psací stůl v obývacím pokoji. "Leeds, mám pro Vás jistě zvláštní úkoly."
"Jaké?" zeptala se Hermiona celá napjatá.
"Pro dnešek - vysvlékněte se prosím do spodního prádla a opravte tyto testy prváků. Měla by to pro Vás být hračka."
Pak se pohodlně usadil a pozoroval ji.
Hermiona na něho chvíli udiveně zírala, avšak pak si řekla, že do toho půjde.
Vyzula si boty, ponožky, jeansy a pulovr, a posadila se pak vedle něj jen v podprsence a kalhotkách. S perem a červeným inkoustem po ruce se začala prodírat pracemi.
Hermiona neměla nejmenší tušení, co si Snape myslel, ale pro ni byly jeho jistě zamotané myšlenkové pochody strašně zajímavé.
"To jsou teda kecy," ujelo jí, když kroutíc hlavou četla dál.
"Incendio," řekl Snape na to a dřevo v krbu vzplálo.
Hermiona byla za hodinu hotová. Položila červené pero a koukla po Snapeovi, který seděl vedle ní a rovněž opravoval testy. "Hotovo."
"A co jste zjistila?"
"Všechno tam máte. Jedna slečna Cavanagh je velmi talentovaná."
"To už jsem také zjistil, ale je zajímavé, že to vidíte stejně."
"Smím se teď zase obléknout, pane?"
"Pro mě za mě můžete zůstat i tak, ale asi by si Vás každý všiml, kdyby Vás viděl, že takto opouštíte mou pracovnu."
Hermiona vstala a zase se oblékla, při tom cítila Snapeovy pohledy v zádech.
"Velice Vám děkuji, Leeds."
"Za co?"
"Za opravování. Testy už jsem měl rozdat zpátky a neměl jsem na jejich opravu čas."
"Dobrou noc, profesore."
"No no no, Leeds. Pojďte blíž."
Hermiona k němu přistoupila blíž a on ji náhle strhl k sobě a vášnivě políbil. Hermiona zasténala.
"Už jste to zapomněl, Gaole. Máte toho nechat…"
"Ano. Dobrou noc, Leeds. Už běžte. Uvidíme se zítra ve vyučování."
A s těmito slovy Hermionu propustil.

************************************

Další den byli sedmáci Nebelvíru a Zmijozelu očitými svědky zvláštní události.
Hermiona šla pozdě a pospíchala do plné učebny. Ve stejný moment za ní na chodbě něco šíleně hlasitě prásklo a Snape se šel podívat, co to bylo.
Narazili do sebe.
Avšak místo toho, aby se Snape Hermioně vysmál, ustoupil stranou, pustil ji a zabručel: "Bréráno, Le… slečno Grangerová. Doufám, že jste se dobře vyspala."
"Promiňte, profesore. Dobré ráno."
Několik hlav ve třídě se k sobě naklonilo, nerozumějíce, co měl tento zvláštní dialog právě znamenat.
Hermiona spěchala na své místo, vysypala tašku na stůl a s odfukováním grcla na židli.
"Co je s tebou?" zeptal se Harry udiveně a prohlížel si Hermioniny rozježené vlasy.
"Zaspala jsem," zafuněla a začala ze svého gigantického batohu vyhrabávat potřeby pro Lektvary.
Snape se vrátil. Zjevně rozzlobený. "Protiva!" zahučel jenom. Pak zahlédl Hermioniny snahy o souboj s časem.
"Slečno Grangerová, už jste celá rudá v obličeji. To Vám nesluší. A přestaňte laskavě s tím hlukem a vybalte si tišeji. Longbottom - k tabuli, ale hned!"
A tak z toho vyšla Hermiona neobyčejně bezproblémově.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 resthefuture resthefuture | 21. dubna 2018 v 10:31 | Reagovat

Haha, tak Severus dostal napomenutí :D A už druhý? To randil s nějakou jinou studentkou? :-D

2 ardazlyry ardazlyry | E-mail | Web | 21. dubna 2018 v 21:02 | Reagovat

[1]: Resthefuture: Dozvíme se, autorka prozradí. ;-)

3 sisi sisi | 22. dubna 2018 v 8:09 | Reagovat

Tak dlouho bydlí oba v Bradavicích a už vidí všude pavouky. Jaká škoda, že o mnoho věků starší Albus pavouka neviděl. Třeba by to lépe pochopil. Možná ještě dodám:jaké štěstí, že Argus pavouka neviděl. To by okamžik ve výklenku nebyl tak vzácně naplněný. 8-O  :-?  :-)  :-D

4 ardazlyry ardazlyry | E-mail | 22. dubna 2018 v 20:35 | Reagovat

[3]: Sisi: Pavouci jsou zřejmě spouštěčem mnoha příhod. Ani ff se tomu nevyhnulo, ačkoli se jednalo o smyšlenou záležitost. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.