Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Live-Dating 9

30. dubna 2018 v 20:00 |  Odo der Held
V pátek večer Hermiona vstoupila do Snapeovy pracovny v domnění, že tam není.
"Dobrý večer, Leeds."
"Zdravím, pane."
"Teple se oblékněte, uděláme si procházku."
"Tak jo. Setkáme se venku?"
"Za deset minut."

Hermiona narazila na Snapea před hlavní bránou, a ještě si omotávala šálu. Kriticky si ji přeměřil. "Hotovo?"
Hermiona přikývla.
Přemístil se s ní neznámo kam. Všimla si, že udělali jednu zastávku v nějakém městě, a pak skutečně dorazili na místo.
"Londýn!" volala Hermiona překvapeně, když poznala Piccadilly Circus.
Snape kývl a omotal si šálu těsněji okolo krku. Z kapes svého mudlovského kabátu vytáhl kožené rukavice a vklouzl do nich. Pak nabídl Hermioně rámě. "Chtěl bych se s Vámi projít."
Hermiona udiveně zírala na jeho ruku, a pak se jí chytila.
Šli směrem na Soho. "Už Vám Brumbál přednášel ty své moudrosti?" zeptala se Hermiona.
"Ano, spoustu."
"Co třeba?"
"To já už nevím. Neposlouchal jsem."
Hermiona se začala hlasitě smát.
"Rád Vás slyším, když se smějete, slečno Grangerová, obzvláště když jsem to já, kdo Vás rozesměje."
Hermiona pohnutím zmlkla.
"Vždycky jsem měl Londýn rád," pronesl klidně Snape a rozhlížel se okolo, zatímco přecházeli ulici. "Rád tudy chodím; lidi, které potkávám, se o nikoho nezajímají. Každý má svůj klid, a přesto je mezi lidmi."
Hermiona mlčela. Právě se cítila velice dobře a to je lepší neříkat nic.
"Víte ještě, kdy začala ta naše věc?" zeptal se náhle Snape zamyšleně.
"Myslím, že ve chvíli, kdy jsem Vám nabídla, že Vás vyrazím ze seznamu, když si za to se mnou vyjdete."
"A jo, ano. Je to tak."
"Od té doby se toho tolik stalo." … Pak se Hermiona zamračila. "Kam jdeme?"
Chvilku se na ni díval, pak se ušklíbl, a Hermioně to mezitím došlo. "Jasně!" řekla suše. "Vy mi to neřeknete!"
"Uhodla jste to."
Za několik minut Snape náhle zastavil. Hermiona se rozhlížela okolo. Avšak to jediné, co mohl mít na mysli, byl…
"Karaoke bar?" zeptala se nevěřícně.
"V žádném případě zpívat nebudu," odvětil suše. "Pojďte se mnou." Podržel jí dveře a nechal ji jít napřed.
Oba byli ihned zahlušeni vedrem a hlukem, proto si rychle sundali šály a rukavice. Hermiona schovala šálu do jedné a rukavice do druhé kapsy bundy. Rozhlížela se okolo, pořád celá užaslá.
"Musíme je najít," povídal Snape spíš pro sebe.
"Koho najít?" zachrčela Hermiona vyjeveně, ale Snape už přišel k jednomu stolu a spokojeně říkal "Zdravím!"
Hermiona ustoupila o krok stranou a ihned se cítila jako v nějakém surrealistickém románu, kde bylo normální, že tříoká monstra mluvila anglicky a snídala nemluvňata.
"Profesore Kratiknote!" zakvikla překvapeně a dál se rozhlížela kolem. "Profesore Brumbále a profesorko McGonagallová." Zírala na Snapea a pak zase na své učitele. "Jaké… překvapení."
Profesorka McGonagallová si Hermionu se zájmem prohlížela. "Předpokládám, že Severus Vám neřekl, kam míří. Odhaduji to správě z Vaší reakce?"
"Samozřejmě že neřekl!" zvolala Hermiona otřeseně.
"Posaďte se," vyzval ji Snape. "Donesu nám něco k pití. Co byste ráda?"
"Už asi tisíc let jsem nepila Bitter Lemon."
"Ok, vezmu ho."
Hermiona si stáhla péřovou bundu z ramen a posadila se na lavici vedle profesorky McGonagallové. U stolu s nimi však seděl ještě jeden cizí muž a Hermiona po něm loupla očima.
"Ahoj, Miono," řekl ten chlapík vesele a Hermiona na něho zaraženě zírala.
Brumbál se smál. "To je Hagrid, Hermiono. Ve své normální velikosti s námi nemůže. Obři se v mudlovském Londýně vyskytují spíš zřídka."
Hermiona zmateně vyhledala pohled ředitelky své koleje, ale Brumbál řekl: "Já jsem jí to vyprávěl."
"Copak jste všichni věděli, že se tu dneska objevím?"
"No, když Severus řekl, že s někým přijde, něco podobného jsem tušil."
"Tak super, a já jsem zase ta, která neví naprosto o ničem," prskla Hermiona trochu nazlobeně. "To je pro něj typické: nechat mě umřít pěkně blbou."
Brumbál se rozesmál a také Minerva potlačovala úsměv.
Podívala se na Hermionu. "Když mi to Albus říkal, myslela jsem, že snad špatně slyším, a tak mi to musel říct podruhé, abych tomu uvěřila. Vy a Severus! To mě opravdu dostalo."
Hermiona si povzdechla asi podesáté. "Nic v tom není, profesorko. Vážně!"
"To já vím. A taky vím, co Albus Severusovi udělal. Pokud s Vámi Severus bude jednat jakkoli nevhodně, ihned mi to řekněte, ano?"
Hermiona poslušně přikývla, a pak se Snape vrátil.
Postavil před Hermionu sklenici Bitter Lemon a pro sebe si přinesl pivo.
Pak se posadil vedle Hermiony a kouknul po ostatních. "Začal už někdo?"
"Ne," odpověděl Hagrid. "Třeba tady zase bude ten roztomilý Číňánek, který posledně zpíval 'Let it be'."
Hermiona potlačovala chichotání.
"Umíte zpívat, Hermiono?" zeptal se Kratiknot.
"Spíš přiměřeně, pane. Neodvažuji se zpívat ani v umývárce pod sprchou. To by pak hradu snad upadly uši."
"Jsem si jistý, že hrad je schopný také dělat, že neslyší," odporoval Brumbál.
"Ano, tenkrát, když byla ředitelkou profesorka Umbridgeová, ji hrad nepustil do tvé pracovny, Albusi. To byla také forma předstírání hluchoty."
"Vidíte!" mrknul Albus pobaveně na Hermionu.
Pak chtěl zpívat první zájemce. Jednalo se o úděsně excentrickou verzi "Crocodile Rock".
Hermiona vytáhla hůlku. "Nevyrušitelné kouzlo?" zeptala se s úšklebkem.
Náhle ji k sobě Snape přitáhl a vtiskl jí polibek na spánek. Pak ji pohladil po vlasech a zase ji pustil.
Minerva to viděla a nevěřícně na Hermionu koukala.
Hermiona se na ni dívala v rozpacích.
"Byla jsem připravená na všechno, Hermiono, na každého. Ale ne na Severuse."
"Víte co, profesorko? Já taky ne," řekla Hermiona a upila svůj Bitter Lemon.
Snape si přiťukl s Kratiknotem. "Filiusi! Na tvůj první výstup!"
Všichni se rozesmáli.
"Ne, ne, Severusi, ten nikdy nepřijde."
"Pane, jste přece poloviční skřet, ne?" zeptala se Hermiona.
Kratiknot přikývl. "Je to tak, slečno Grangerová."
"Skřeti přece umí výtečně zpívat. Třeba jste zdědil jejich geny."
Kratiknot se smál. "Když jsem dříve zpíval, moje sestra vždycky ztrápeně protahovala obličej."
"Tak si zazpívejte s Hagridem."
"Obři umí zpívat ještě méně než skřeti," chechtal se Hagrid. "Tesák by ti to dosvědčil."
"Se svou pejsčinou jsem teď trochu z formy," škádlila ho Hermiona vesele.
"Crocodile Rock" skončil a moderátor uvedl zpěvačku, která byla velmi dobrá.
"Jak často a jak dlouho to tady provozujete?" ptala se Hermiona.
"Už tři roky. Severus přišel po pádu Voldemorta," informovala ji Minerva. "Napřed mu to sice přišlo hloupé, ale nyní se objevuje pravidelně jednou do měsíce."
"Zpíváte vůbec, Gaole?" zeptala se Hermiona.
"Ne," zalhal Snape, protože se u toho šklebil.
Hermiona ho dloubla do žeber. "Lžete!" smála se pobaveně. "A co se vždycky stane švindlířům? Hm?"
"Budou tvrdě potrestáni," odpověděl Snape poslušně, ale křenil se dál.
Hermiona ho píchla do žeber. "Přesně tak."
Minerva, Albus, Kratiknot a Hagrid ty dva pozorovali, a pak na sebe beze slova koukli.
"S jakou lhostejností si to nechá líbit!" řekla Minerva nevěřícně Albusovi.
"Vždyť jsem ti to říkal!"

***************************************

Za čtvrthodinku začal zpívat zmíněný Číňan. Předvedl dvě ochutnávky svého zpěváckého umění: "Let it be" a jednu skoro neidentifikovatelnou verzi "Nothing Else Matters".
Hermiona se musela pořád hihňat. Moderátor trochu ztlumil světla na baru a Hermiona cítila, že ji Snape objal pravou rukou. Maličko se přitulila.
"Nothing Else Matters" konečně dohrála a světlo se zase rozsvítilo víc.
Ale Snape nechal svou ruku na místě a Albus, Hagrid, Kratiknot a Minerva tu skutečnost ignorovali.
Ozvalo se intro k "Hurt" od Christiny Aguilery. "Ó, to mám ráda," řekla Hermiona vzrušeně a napřímila se.
"Co že to je?" zabručel Hagrid.
"Hurt se to jmenuje. Moc se mi to líbí."
"To neznám."
"Pokud ta tetka tam aspoň trochu bude umět zpívat… je to těžké."
Mladé děvče bylo opravdu velmi dobré a Hermiona se zase stulila Snapeovi pod paži.
Hermiona koukla po Hagridovi, jestli se mu to líbí. Pak si něčeho všimla. "No, Hagride, dej si loka Mnoholičného. Rostou ti zase vlasy."
Hagrid ihned sáhl do kapsy u bundy. "Díky."
"Odkud znáte Mnoholičný lektvar, Leeds?" zeptal se překvapeně Snape.
"Nóó…," Hermiona panicky hledala nějaké vysvětlení, ale Brumbál se už smál. "Hermiona dle mých informací zkušenosti s Mnoholičným lektvarem má, Severusi."
Hermiona se zaraženě dívala do Snapeových očí, jiskřících zvědavostí. "No, je to takhle: Možná si vzpomenete na můj nepodařený pokus v kočičí kůži. A pak jsme ho potřebovali, abychom Harryho dostali ze Zobí ulice. Vždyť víte, několikanásobný Harry tři roky nazpátek."
"Jo!" porozuměl Snape.
"No, a pak jsme museli jít hledat viteály a nějak se dostat ke Gringottům a na Ministerstvo."
Snape užasle zíral na Brumbála. "Tys o tom věděl?"
"O té kočce ne," odpověděl Brumbál s úsměvem.
"Pak jste mi tedy ukradla kůži z hřímala!" pronesl Snape a jeho pohled ji propichoval. Hermiona se rozhodla vyzkoušet jedinečný omluvný způsob. Políbila ho.
Snapeův pohled se z pichlavého změnil v omluvný. "Co mi nabídnete jako omluvu, Leeds?"
"Koupím Vám další pivo?"
"To nestačí."
"Udělám … pro Vás lasagne."
"To už jsem od Vás dostal k Vánocům. Ale dobrý pokus, Leeds."
Hermiona se na něj dívala pobaveně. "Tak navrhněte něco Vy."
"Nebuďte drzá, Leeds," pousmál se Snape.
"Tak ať nám holčička zazpívá," navrhl Hagrid.
Snapeovy oči se podezřele zaleskly.
"Ne," bránila se Hermiona rozzlobeně. "To nepřichází v úvahu. To spíš budu akceptovat Filchovo celoživotní mučení ve sklepení, než abych zazpívala."
Albus, Minerva, Hagrid a Flitwick se rozesmáli.
"Jistě se mohu za Vás u Arguse přimluvit, Leeds. Aby Vás mučil pořádně a ne jen tak hala bala."
"Mohl byste to mučení také sám převzít, Gaole."
Severus se poškrábal na bradě. "To by mě třeba i něco napadlo."
"Severusi!" zvolala Minerva rozhořčeně.
Snape protočil oči. "Ne TO, Minervo. Nech si své špinavé fantazie ve své hlavě, prosím. Ne. Jistě mě něco napadne. Vždyť máte u mě mít ještě pár hodin trestů, Leeds."
"Trestů?" zeptala se Minerva. "Proč o tom nic nevím?"
"Protože jsem ti to neřekl, Minervo. Leeds byla před dvěma týdny pět minut před desátou stále ještě mimo společenskou místnost."
Minerva se zarazila u toho "5 před 10" a Brumbál se zase tiše pochechtával. "No, Minervo," řekl opatrně, "už jsem tě varoval dopředu, že ti dva jsou spolu velmi podivuhodní."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sisi sisi | 3. května 2018 v 8:55 | Reagovat

Ach, starý dobrý Londýn, není romantičtějšího místa na večerní rande v zimě. Návštěva baru se nevyrovná plavbě po Temži, šplhání se k poledníku, nebo čaji (asi padesátkrát za den) ve Svatokateřinském doku. :-!  :-x  :-!  ???  ;-)  :-)  :-D Aspoň tam není taková zima jako v Bradavicích, přece jen je to blíže k moři.
Jsem zvědavá, co se ještě přihodí. :-P Díky za překlad.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.