Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Der Besuch auswärts P16 2a/26

5. července 2018 v 20:00 |  Odo der Held
Kapitola 2 - Novinky
Neuběhlo ani pět minut a otevřely se dveře jejího kupé. Dvě zrzaté hlavy se na Hermionu zašklebily. "Tak co, holka?"
Hermiona vyskočila a vrhla se Ronovi a Ginny do náruče.
"Zasraný muckání," uslyšeli za sebou někoho držkovat a Hermiona uviděla Draca Malfoye a Blaise Zabiniho, jak procházejí okolo.


"Chceš taky?" kontrovala Ginny drze.
"Né, dík," zavrčel Malfoy. "Nechci si uhnat mor." Pak šli oba dál.
Ron a Ginny umístili své školní kufry nahoru do sítí a posadili se.
"Neviděli jsme tě na nástupišti," řekla Ginny a z kabelky si vylovila pytlík mudlovských žvýkaček.
Nabídla Ronovi a Hermioně, což oba s díky odmítli.
"Přivezli mě rodiče," odpověděla Hermiona.
"Minerva byla minulý týden u táty a mluvila s ním tři hodiny," informoval Ron.
"Zůstala i na večeři," doplnila Ginny. "Asi šlo ještě o bitvu."

"Ohlásil se vám Harry ještě?" ptala se Hermiona.
Ron a Ginny unisono pronesli: "Ne."
"No, na vyučování se zase objeví."

Uličkou projížděla dáma s cukrátky a všichni tři obyvatelé kupé zjistili, že si mohou koupit i časopisy.
Ale vpodstatě nic nechtěli. Přesto Ginny přečetla nadpis hlavního článku v Denním věštci:
"Severus Snape omilostněn!"
Hermiona se stísněně usadila.
"Myslíte, že se vrátí?" zeptal se Ron.
Ginny pokrčila rameny. "Stalo se toho moc."
"Je velmi dobrý učitel," doznala Hermiona, "a všichni přece víme, že vždycky patřil k nám."
"Máma říká, že by kvůli tomu poslednímu roku mohl ještě mít problémy."
"Rone, Snape neměl jinou možnost, než Ginny a ostatní trochu potrápit. Jinak by ho hned vylili, protože s ním něco není v pořádku."
Ginny se dívala ven, jak krajina a železniční závory ubíhaly okolo. "Nikdy mi nic neudělal. To jsem řekla i soudci."
Ron si odfrknul. "Fakt, poslat vás do Zapovězeného lesa s Hagridem. Uááá, jak nebezpečné!"
Ginny se rozesmála. "Nehnul u toho ani brvou. Naprosto cool!"
Hermiona se usmála. "Co si asi myslel?"
"Určitě toto: Co mě teď napadne za trest, který ani trestem není?" mudroval Ron a z batohu si vytáhl láhev dýňové šťávy.
"Je to dobrý člověk," špitla Hermiona a ihned na sobě cítila pohled dvou párů očí.
Ale nikdo jí to nevyvracel.

Za šest a půl hodiny okolo kupé proběhli tři druháci ve školních uniformách.
Ginny, Ron a Hermiona se mlčky převlékli do hábitů. Za chvíli už jistě dorazí do Prasinek.
A také že ano. Za deset minut už viděli vodní hladinu a věděli, že nádraží v Prasinkách nebude daleko.
Brzy začaly pištět brzdy a vlak zpomalil.
"To je náš poslední příjezd do Prasinek," poznamenala Hermiona potichu.
Ron a Ginny to přijali mlčky.

Vlak zastavil a Ron podal všechny kufry zhora. Děvčata mu poděkovala.
Opouštěli vagón a už viděli Hagrida, který hledal prváky.
"VŠICHNI PRVÁCI KE MNĚ! POSLOO-HOUCHEJTE! PRVÁCI PROSÍM!!"
Hermiona, Ron a Ginny se zastavili před Hagridem a koukali nahoru.
"Čau," řekla Ginny potěšeně.
Hagrid se podíval dolů a začal juchat. Vypadal naprosto šťastně. Prvně objal Ginny, pak Rona a nakonec Hermionu. "Skoro jako dřív, to vám řikám! Skoro jako dřív."
Okolo těch tří letošních sedmáků se vytvořil hrozen novopečených prváků a Ron, Ginny a Hermiona přihlíželi, jak přijíždějí kočáry.
V prvním už seděli Lenka s Nevillem a srovnávali si opálení z léta.
"Můžeme si přisednout?" zeptala se opatrně Hermiona.
Neville a Lenka se na ni podívali a nastalo velké vítání.
Kočár se vydal na cestu ještě také s Levandulí a Hannah.
"Teď už testrály vidíme všichni, že?" zeptala se Lenka tiše. Všichni přikývli.

Cesta nahoru ke hradu byla krátká a všichni si znovu uvědomili, jak neuvěřitelně krásná a působivá ta stavba byla. Profesorka McGonagallová, nová ředitelka, nechala hrad během prázdnin opravit a zrestaurovat. Skvěl se jako nikdy předtím.
"Kdo je vlastně prefekt a tak?" zeptal se Neville ostatních.
"Dean je prefekt, ale kdo je primus, to nevím," ozvala se Levandule.
"Určitě Malfoy," domnívala se Hannah s hořkostí.
"To si nemyslím," odpověděla Lenka. "Táta říká, že Zmijozelů přijde dost málo."

Měla pravdu.
Ve Velké síni sedělo u zmijozelského stolu pár studentů. Hermiona je zhruba spočítala a ostatní informovala, že se jedná jen o 25 osob.
"Nojo, hned se dozvíme víc."

Všichni koukali k učitelskému stolu.
Během závěrečné bitvy se žádný učitel nezranil, ale Snape chyběl.
Hermiona si to myslela. Náhle se otevřely postranní dveře a on vstoupil.
Studenti, kteří ho spatřili, si začali šeptat. Jako vždy se nestaral o své okolí, ale posadil se na židli vlevo od ředitelského křesla. Hermiona věděla, že to bylo místo zástupce ředitele. A přišlo jí to správné, neboť Snape byl nejen omilostněn, ale byl i v té strašné době důstojným ředitelem.
Ještě trochu kulhal a stále vypadal unaveně a velmi hubeně. Ale vždyť byl dlouho nemocný, pomyslela si Hermiona. Přestát téměř smrtelné kousnutí Nagini nebyla přece žádná maličkost. Hermiona byla v šoku, když se od Arthura dověděla, že Snape přežil. Zázrak, protože Harry, Ron a ona ho opustili ve víře, že je mrtvý. Jak byl zachráněn, to však všichni tři stále ještě nevěděli.

Minerva předstoupila a postavila se za pult s orlem. Hlasitě si odkašlala a hučení rozhovorů utichlo.
Náhle se otevřely dveře Velké síně a všichni se otočili.
Hermiona uviděla Harryho, vyskočila z lavičky a rozběhla se. Šel jí vstříc a objal ji. Šťastně ho políbila na tvář. V zádech cítila Rona a Ginny, kteří také Harryho vítali. Spousta lidí začala tleskat. A stále víc. Aplaus zněl dokonce i od zmijozelského stolu.
Harry zrudl a Hermiona se zasmála: "Jsi hrdina, kamaráde!"
Dovedli ho ke stolu, kde seděli.
Stačil jeden pohled na Minervu. Dívala se na Harryho plná dobroty a úcty. "Pane Pottere," vyzvala ho s úsměvem, aby se konečně usadil. Potlesk zase ustal.
"Milí moji," začala, "za námi je velmi těžký rok velkého, velkého utrpení a my chceme zkusit vejít do nového školního roku se zdviženou hlavou. Mnoho z nás ztratilo hodně milovaných lidí, my všichni, ale ráda bych si představila, že by všichni zemřelí rádi viděli, jak pokračujeme dál. Proto Vás prosím, abychom si s novým elánem a vírou vytvořili pěkný, poučný rok. Jako vždy vám musím sdělit následující novinky:
Zaprvé: Zapovězený les je a bude pro všechny studenty zapovězený, zadruhé: chodba ve třetím patře je a bude zakázaná, zatřetí: máme nového učitele Obrany proti černé magii. Profesora Kiseniuse Kisse!" Sympaticky vyhlížející starší kouzelník povstal a uklonil se.
"Sladké jméno," pousmála se Ginny a pohladila Harryho ruku.
Někteří další studenti si to asi mysleli také, protože nastalo šuškání a chichotání.
"Dále," řekla Minerva. "Opustil nás Tlustý Mnich. Došel věčného odpočinku. To znamená, že Mrzimorští bohužel už nemají žádného kolejního ducha."
Od mrzimorského stolu se ozvaly zklamané hlasy.
"Letošní prefekti jsou slečna Lisa Turpinová, pan Seamus Finnigan, pan Blaise Zabini a slečna Susan Bonesová. Primuskou je slečna Hannah Abbottová a primusem je pan Dean Thomas."
Aplaus.
"Tak," pokračovala Minerva, "jak můžete vidět, sedí za mnou zase můj velmi drahý kolega profesor Snape. Vyjádřil se, že tento rok znovu převezme výuku Kouzelných lektvarů, z čehož se těší celý učitelský sbor. Jak víte, v tisku se objevily domněnky, že ho školní rada vyloučí, avšak tyto klepy nepotvrzuji. Školní rada a já jsme byli ihned zajedno v tom, že drahý kolega má i nadále patřit k Bradavicím a on sám s tím naštěstí souhlasil."
Velká síň zatleskala i Snapeovi.
"Jako předposlední bod na seznamu bych chtěla jménem všech poděkovat panu Harrymu Potterovi za jeho zásluhy a za to, že zachránil tuto školu a naše životy."
"A PROFESORU SNAPEOVI TAKY," zařval někdo zezadu.
Minerva se viditelně zarazila. Podívala se stejně jako ostatní po hlase volajícího. "A samozřejmě profesoru Snapeovi," potvrdila. "Kromě toho bych chtěla příští sobotu propůjčit řád za zásluhy této škole také panu Ronaldu Weasleymu a slečně Hermioně Grangerové."
Vypukl potlesk pro Rona a Hermionu a oba se na sebe podívali zrudlí rozpaky.
Minerva pokračovala: "Oba dva spolu s panem Potterem a profesorem Snapem změnili životy nás všech. Pan Potter, slečna Grangerová a pan Weasley vynaložili množství času a námahy a nesčetněkrát riskovali svůj život kvůli zničení viteálů. Kromě toho byli velmi důležití pro pozitivní ukončení závěrečné bitvy." Jemně se všem třem uklonila. "Děkujeme vám. Mnohokrát děkujeme."
A všichni zase tleskali.
"Nyní přejděme k novým studentům. Tento rok vás bohužel není tolik jako dřív, ale jako vždy se na vás těšíme a přejeme vám pěkný školní rok. Hagride, prosím."
Minerva začala tleskat a všichni se připojili. Hagrid vstoupil do Síně a za ním asi 20 dětí, na které zíraly všechny kolejní stoly. Nato začal rozřazovací ceremoniál.
Poté Minerva ještě jednou vstala a zacinkala vidličkou o sklenici. "A nyní vám všem přeji dobrou chuť."

***
"Nó, tak to si můžu to druhé vyznamenání za zásluhy pro Bradavice pověsit hnedle vedle toho prvního," prohlásil spokojeně Ron a nahrnul si na talíř hromadu jídla.
Pohledy Ginny a Hermiony se setkaly a obě protočily oči. "Chvástal," zabrblala Ginny. Asi.
"Jak ses sem dostal?" zeptala se Harryho Hermiona.
"Přemístil jsem se," odpověděl jí Harry, "od tetičky Abby jsem se dřív nedostal."
"Jak tam bylo?" zeptala se Ginny, a Harry pak začal vyprávět.
Za hodinu obcházeli studenty ředitelé kolejí a rozdávali rozvrhy.

Hermiona si svůj pergamen pozorně prohlédla a náhle zbledla. Zdvihla hlavu a najednou zakvikla: "Kde je profesorka McGonagallová?"
Byla pryč.
Ron se ohlédl a pokrčil rameny. "Proč?"
Hermiona zamířila nataženým prstem do svého rozvrhu. "Mám tam Jasnovidectví!"
Harry si se smíchem odfrkl. "A co jako?"
"Jasnovidectví! Tys mě neposlouchal?" Hermiona vyskočila a rozhlížela se kolem. Pak dostala nápad. Spěchala za profesorem Snapem, který byl právě na cestě k postranním dveřím. "Profesore?"
Zastavil se a otočil k ní. "Ano?"
"Prosím, můžete mi říct, kde je profesorka McGonagallová?"
Vytáhl vzhůru jedno obočí. "Zřejmě ve sborovně," řekl neutrálně a chystal se pokračovat v chůzi. Otevřel postranní dveře pomocí kouzla Alohomora, avšak ještě předtím, než jimi mohl projít, se kolem prosmýkla slečna Grangerová. Celou dlouhou cestu do sborovny šla před ním a Snape se díval, jak klepe na dveře.
Minerva tázavě otevřela dveře a on zůstal stát za slečnou Grangerovou.
"Madam, to je omyl," řekl slečna Grangerová a ukazovala do rozvrhu.
"Slečno Grangerová. Co je v tom rozvrhu špatně?" zeptala se přátelsky Minerva.
"Nejsem osvobozena z Jasnovidectví."
Minerva svraštila čelo. "To je tak strašné?"
Severus nyní čekal, že to slečna Grangerová vezme zpátky, ale ta řekla energicky: "To tedy je!"
Byl maličko pobavený.
Minerva vzala slečně Grangerové rozvrh z ruky a dívala se na něj. "Chybí tam něco?"
"Ne. Všechny ostatní předměty tam jsou."
"Dobře. Tak považujte Jasnovidectví za zrušené."
Slečna Grangerová s úlevou vydechla. "DĚKUJU!" řekla, otočila se a narazila do Severuse. Nedokázal ji už zachytit, protože stála dost blízko, a měl pocit, že k němu zůstane přilepená.
"Huch!" zvolala, vyvalila oči a o krok ustoupila.
Severus se podíval na menší ženu před sebou a v dobré náladě mlčel.
Ustoupila o krok stranou, zabručela "Sorry" a zmizela.
"Co může mít proti Jasnovidectví?" zeptal se Severus sarkasticky. Minerva tomu tónu neporozuměla a odpověděla taktéž sarkasticky: "Co všechno člověk nemůže mít proti Jasnovidectví?" Tím bylo téma prohovořeno a Hermiona osvobozena z první ranní pondělní hodiny.

Za týden přinesla jedna sova do sborovny tenký dopis a upustila ho před Minervou.
"Je z Kruvalu," pronesla užasle a zírala na pečeť.
"Přečti nám to," požádala Pomona a nalila jí ještě kávu.
Minerva rozložila pergamen.
"Milá Minervo,
časy se změnily jak u vás ve Skotsku, tak u nás v Bulharsku. Válku jsme přestáli dobře a nyní začínáme odznova. Máme nového ředitele, jehož jménem píši tento dopis. Jedná se spíše o pozvání. Zveme čtyři vybrané studenty, aby byli našimi hosty po dva měsíce. Samozřejmě se budeme také těšit na jejich učitelský doprovod. Možná bychom mohli obnovit tradici výměnných pobytů a pohostinnosti jiných zemí. Napiš mi prosím, co si o tom myslíš.
Tvůj starý přítel Ismael Bogdanov."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sisi sisi | 6. července 2018 v 8:34 | Reagovat

Parádní rozjezd. Začíná to příjezdem do školy a pokračuje dopisem z Bulharska, uvidíme, kdo tam pojede a kdo je bude pedagogicky dozírat. :-D V Bulharsku je moc pěkně, a dobře tam vaří.
Děkuji za překlad, těším se na pokračování. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.