Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Der Besuch auswärts 11/26

12. srpna 2018 v 20:00 |  Odo der Held
Kapitola 11 - Více z nočních rozhovorů
Severus nevěřil, že by to mohlo být možné, ale znovu se to stalo. Toho večera nemohl usnout. Zaměstnávalo ho příliš mnoho myšlenek, a proto zase vstal a šel si pro vodu. Pokoj opustil jen v pyžamu a s bosýma nohama a náhle stanul před slečnou Grangerovou a Dracem, kteří, rovněž ve spacím, seděli u kuchyňského stolu a smáli se.


"Zdravím," řekl udiveně Severus a oba se po něm podívali. Pak se zakřenili.
"Už jsi ležel v posteli," řekl Draco a ukázal na Severusovy vlasy. Ten si je nepříjemně dotčený uhladil.
"Proč nespíte? Je skoro půlnoc."
"Právě jsem Hermioně vykládal, jak jsi loni vyprovodil Notta z holčičí ložnice. Vybavuješ si to ještě? Dost krvácel." Draco se na Hermionu zářivě usmál. "Bullstrodeová mu jednu natáhla."
Hermiona se tiše smála.
Severus si při té představě pobaveně odfrkl. "Idiot. Opravdu si myslel, že ho mohu nechat v dívčí ložnici?"
"Co tam Nott chtěl?" zeptala se Hermiona s velikým zájmem.
"Chtěl se muckat s Parkinsonovou," vysvětlil jí hned Draco.
"Mají to dělat někde jinde nebo vůbec ne," zavrčel Severus. "V přítomnosti spících studentů, prosím pěkně!"
Hermiona se smála. "Takže Bullstrodeová, Daphne a Tracey spaly, během čehož se chtěl Nott muckat s Parkinsonovou?"
Draco přikývl.
Severus zakroutil hlavou, pořád ještě nevěřícně. "Přišel jsem do ložnice, a slečna Bullstrodeová Nottovi zrovna jednu vyšila."
"Tomu teda nerozumím," zamumlala Hermiona, "u nás se tam kluci ani nedostanou. Máme schody, a pokud nějaký kluk chce do dívčí ložnice, stane se ze schodů skluzavka."
"Společenské místnosti fungují různě, slečno Grangerová. Ale Havraspárští mají také takové schody."
"A naopak to jde?" zjišťoval Draco.
"Ano. Co myslíš, jak často jsem musela Rona a Harryho vyhazovat z postele!?"
"A když by si to jeden z nich chtěl sám udělat v posteli a ty bys tam vrazila?"
Hermiona se dvojsmyslně zakřenila. "Tak by si to měli taky udělat jinde, Draco. Přesně jako Parkinsonová a Nott. Nebo pro mě za mě pod dekou."
"Před pár roky jsem vyrazil tři čtvrťačky z chlapecké ložnice," rozvykládal se dobře naladěný Severus. "Měly sex."
"Jak jsi je potrestal?" zeptal se Draco.
"Každé jsem strhl 40 bodů, musely vlastnoručně čistě povléct postele a nainstaloval jsem tam hlučný alarm, který se spouštěl až do konce školního roku pokaždé, když se chlapci objevili v dívčích ložnicích nebo naopak."
Draco a Hermiona se smáli. "Týjo. Kdy to bylo?"
"Už přesně nevím. Nebo ano? To ještě studovaly dcery Paulsena a Rosiera. Muselo to být před osmi lety."
"To jistě zažijete spoustu zajímavých historek, že, pane?" zeptala se Hermiona.
"Mohl bych o tom napsat knihu."
"Tak to udělejte."
Severus se tiše rozesmál. "Ne, v tom nejsem moc dobrý."
"Jaký byl nejtrapnější problém, který jste kdy musel řešit?" chtěla vědět Hermiona.
Severuse musel opravdu přemýšlet. Ale ano, něco ho napadlo. "Nějaká slečna Carterová mi jednou v noci ťukala na dveře, protože si myslela, že má porodní bolesti. Když jsem se jí pak dál ptal, protože opravdu těhotenské břicho neměla, říkala mi, že ještě nikdy sex neměla. Byla si jistá, že žena může otěhotnět při líbání."
Draco se smál. "Musels jí to vysvětlovat?"
"Ne," prohlásil rozhodně Severus. "Jen jsem jí řekl, že zcela jistě těhotná není, a odkázal jsem ji na Poppy."
"Já bych chtěla být jednou těhotná," řekla náhle slečna Grangerová a dívala se do dlaní. "Alespoň jednou."
"Chtěl bys někdy mít děti, Draco?" zeptal se Severus.
Draco přikývl. "Jasně. Někdy…"
"A Vy?" překvapila ho slečna Grangerová.
"Já?" řekl Severus zamyšleně. "Já jsem vždycky chtěl mít děti. Nikdy to nevyplynulo."
"Ale pozor, Grangerová," obnovil Draco starou náladu. "Pozor při líbání, jinak budeš těhotná rychleji, než se naděješ."
"Já už si dám pozor," řekla slečna Grangerová dobromyslně. Podívala se na Snapea. "Co máte za další storky?"
"Jednou jsem k Valentýnu dostal milostný dopis od jedné studentky, která se chtěla nastěhovat ke mně do bytu, uklízet mi a vařit."
Draco se ušklíbl. "A? Byla co k čemu?"
Severus si odfrkl.
"Dostáváte spoustu Valentýnek, profesore?"
Podíval se na slečnu Grangerovou. "Ne od těch správných žen."
Zakřenila se.
Pokračoval. "Valentýn není nic pro mě."
"Škoda."
"Proč?"
"Pokud by Vám poslala milostný dopis ta správná žena, smýšlel byste o tom dni jinak."
"Už jste někdy napsala opravdový milostný valentýnský dopis, slečno Grangerová?"
Zakroutila hlavou. "Ne. Jen ty běžné pohlednice."
"Já jsem jednou dostal strašně hezký dopis, ale nedokázal jsem rozluštit, od koho byl," řekl Draco. "Schoval jsem si ho."
"Já jsem ještě nikdy žádný milostný dopis nedostala," pronesla smutně slečna Grangerová.
Draco se začal šklebit. "Tak se nezabývej jenom sexem s Krumem, ale starej se tady o chlapy v Kruvalu; příští rok třeba dostaneš i nějaký milostný dopis."
Hermiona se na něho káravě podívala. "Dík, Malfoyi, a před Snapem!"
Severus se usmál, protože mu řekla jen Snape, ale neřekl nic. Copak ona ještě nikdy nedostala pořádný milostný dopis?
"Myslela jste vážně to, co jste naznačila Potterovi, slečno Grangerová? Že se chcete vyspat s učitelem?"
Viděl, jak mocně zrudla, a pokračoval klidně dál: "Co jste Potterovi ukázala, když jste myslela mě?"
"Odkud můžete vědět, že jsem myslela Vás?" zeptala se rychle.
"Protože jsem jediný učitel, který býval Smrtijedem."
"Grangerová, rudneš," smál se Draco.
"Řekla jsem to jen tak," odmávla to.
"To Vám nevěřím. Takže: co jste Potterovi ukázala? Své jméno jsem totiž neuslyšel."
Viděl, že to vzdala. "Naznačila jsem Vaše dlouhé vlasy a to, jak pořád utíráte prach svým pláštěm."
Draco sledoval svého kmotra, který se náhle začal smát. Hermiona na něj zírala také. "Řekla jsem něco špatně?" zeptala se Draca.
"Ne," odpověděl místo něj Severus, "jste tak nevýslovně zábavná, slečno Grangerová. A mám dojem, že o tom vůbec nevíte."
"To je dobrý," zabručela slečna Grangerová jakoby sama pro sebe, "teď ke mně už necítíte nenávist, ale přijdu Vám divná."
Snape se na ni podíval. Pak otevřel ústa. "Nikdy jsem k VÁM necítil nenávist, slečno Grangerová," řekl jemně. "Nikdy. Spíš jste mi byla lhostejná, ale žádná nenávist v tom nebyla. A mám Vás rád, slečno Grangerová. Stále víc."
Hermionino srdce jí pod žebry bilo mocně, jako by se střílelo z kanónu. Taky tě mám ráda, myslela si.
"Vidíš," slyšela, jak Draco tiše zamumlal.
Severus vstal. "Jdu spát. Taky byste měli. Dobrou noc."
Odešel.
Hermiona a Draco slyšeli, jak jeho dveře klaply, ale klapnutí dveří ještě neznamená jejich zavření.
"Mám ho ráda," slyšel Severus slečnu Grangerovou.
"Toho jsem si všiml, Grangerová. Fakt. Severus je můj kmotr!"
"A co? Je můj učitel, co si myslíš?"
"Potřebuje ženskou."
Slečna Grangerová na něj zaměřila pohled. "To už jsi jednou říkal."
"A říkám to zase. Severus potřebuje milou ženu, se kterou bude moct být šťastný po všem tom marastu posledních let."
"Snad ji najde," řekla slečna Grangerová.
"Možná jsi to ty."
Zaraženě na něj koukala. Pak svraštila čelo. "Mudlorozená a tvůj kmotr? Malfoyi!!"
"Severus je poloviční mudla," pokrčil Draco rameny.
"Nejsem jeho liga," odporovala slečna Grangerová střízlivě a Severus se jen divil, že nepopřela nic z toho, co řekl Draco. Moment?! Není moje liga?"
Severus znovu vstoupil do kuchyně a zlostně na Hermionu hleděl. "Nejste moje liga?"
V obličeji obou se zračil neuvěřitelný šok.
"Slečno Grangerová, co si myslíte, že jsem za ligu, hm? Nejsem lepší, než Vy nebo kdokoli. Dobře, možná mám více životních zkušeností než vy, ale v posledním roce jste to dost dohnala."
"Severusi," začal Draco, ale Severus ho zadržel. Nyní mluvil se slečnou Grangerovou. "Ne, slečno Grangerová! Co si vlastně myslíte, že jste? Jste moje liga! Rozuměla jste?"
Stále ještě na něj hleděla, celá bledá, a on pokračoval dál: "Požaduji, abyste už takto o mně nemluvila, je to jasné? Jste mladá, zdravá, velmi inteligentní a velmi přitažlivá. Tak nemluvte takové hlouposti."
Pořád ještě nahněvaný zůstal stát a netušil, co by ještě měl udělat. Draco to věděl. Zasmál se.
"No, to je teda hláška! Čeho se tady člověk nedožije!"
Zrudlá Hermiona se dala dokopy a prosila Severuse o odpuštění.
"Za co?" zeptal se.
"Já nevím. Tak obecně."
Kompletně mu tak svou větou sebrala vítr z plachet a tvář se mu vyjasnila.
"Už se mi nikdy neomlouvejte, slečno Grangerová."
Pak Severus opravdu odešel do postele.
Hermiona lapala po dechu, sedíc na židli, a nepohnula se, ani když jí Draco zkusmo mával rukou před očima.
"Fakt se to stalo?" zeptala se.
"Ano," odpověděl jí Draco stručně. "Severus o tebe stojí."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 martik martik | 12. srpna 2018 v 22:17 | Reagovat

To byla velmi příjemná kapitola. Méně sexu s Krumem a více nočních rozhovorů se Severusem, Hermiono, a budu nadmíru spokojená. Díky, ardo

2 sisi sisi | 12. srpna 2018 v 22:20 | Reagovat

Ááááááá je to tady. Už to řekl i Severus  i Draco. Herm to má na talíři přímo před sebou a nebude muset udělat nic jiného, než zvednout se a zaťukat na ty správné dveře. Děj se vůle Merlina. .. ???  ;-)  :-)  :-D  8-O  ???
Děkuji za překlad. Těším se na další díl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.