Kapitola 13 - Co podnikli v neděli
Následujícího rána se ti tři přemístili na pobřeží a šli se projít na pláž.
U břehu stála loď a Draco si ji detailně prohlížel, protože jeho otec měl podobnou.
Hermiona se váhavě podívala na Snapea, stojícího ve studeném větru, jak se mu cuchají vlasy a je mu zjevně skvěle. Došla k němu a zastavila se před ním.
Úplně blízko.
Pozoroval, jak jí chladem zčervenal nos a vítr ji nutil mrkat, a náhle ho políbila.
Naprosto ztuhnul a nedovolil si ani pohnout, aby tu chvíli nezničil.
Její rty byly oproti její chladné pokožce měkké a teplé a on se v tom všem ztratil.
Nevšimli si, že se Draco ohlédl a sledoval je. Šokovaně stejně jako fascinovaně.
Konečně se od sebe vzdálili. "To bylo fajn!" usmála se Hermiona na muže před sebou. "Je to příjemné." Pak se otočila stranou a odešla k moři.
Severus zkoumavě hodil pohledem po Dracovi a užasle si všiml, že je pozoroval. Oba muži mlčeli.
Moc pěkná momentka v přístavu. Ten slaný vzduch, vítr ve vlasech, křik racků nad mořem, se nedivím Hermioně. Kdo by odolal v takové idylce.
Dík za překlad. Budu potřebovat tak týden na to, abych to nějak rozdýchala. Jsem z nich bez dechu.
