Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Der Besuch auswärts P16 18/26

30. září 2018 v 20:00 |  Odo der Held
Kapitola 18 - Severusova dobrá nálada

Lékařský zákon v kouzelnickém světě zněl následovně: normální zlomeniny se pomocí Kostirostu vyléčí za jednu noc, zlomeniny způsobené kletbami potřebují delší dobu.


Druhá část věty se týkala Severuse, a proto se následující den přemístil ke Sv. Mungovi, aby se nechal vyšetřit. Považoval to za celkem nesmyslné, protože už v boku žádnou bolest nepociťoval, ale bylo příjemné o tom být znovu ústně ujištěn. Dostal dobrozdání a přemístil se nazpět. Pak odešel na oběd do Velké síně.

Obecně platný zákon mezi kouzelníky a skřítky zněl následovně: Nikdy nevěř šťastnému Severusovi Snapeovi.
Z tohoto důvodu byli učitelé trochu nedůvěřiví, když zasedli se Severusem ke stolu a viděli ho, jak se usmívá.
"Je ti dobře?" ptala se ho starostlivě Minerva.
"Co? Á, ano, děkuji. Minervo."
"Vypadáš trochu bledý a nějaký jiný. Už včera jsem si toho všimla."
"Opravdu mi je dobře."
"V pořádku. Ale pokud se něco děje, řekni mi prosím o tom, ano?"
"Jo."
Při tom "Jo" se na sebe Septima, Filius a Minerva podívali s ještě většími obavami.
"Myslíš, že můžeš odejít do vyučování?" zjišťoval Filius.
"V každém případě. Za…," Severus se podíval na hodiny, "půl hodiny mám páťáky."
"Tak dobře."
Ale stejně tomu všichni příliš nedůvěřovali.

Díval se na Hermionu, jak se snaží zároveň číst knihu (z dálky to vypadalo jako učebnice dějin), odpovídat na všechny otázky Pottera a obou Weasleyových a najíst se.
A protože to nezvládala, nos měla zavrtaný v knize, zatímco se snažila poslepu napichovat jídlo z talíře.
Harry jí náhle odtáhl knihu z obličeje a Severus uslyšel, jak na něho naštvaně vyjela. "Člověče, dej sem tu knihu!"
"Ne," slyšel Harryho, který ji zaklapl. "Zbývá ještě 15 minut a tvůj talíř je stále plný. Vždyť to můžeš dočíst ještě v učebně, než přijde Binns. Po obědě chodí přece vždycky pozdě."
Sklidil naštvaný pohled, ale nějakým zázračným způsobem se mu podvolila. Pak dostala zavřenou knihu nazpátek. Severus se usmál. Dobrá práce, Pottere.

Severusova první hodina toho dne byla zmíněná pátá třída Havraspárů a Zmijozelů. Přicházel k učebně a už viděl, že všichni seděli na svých místech a ještě něco četli nebo psali. Prošel dveřmi dovnitř, magicky je za sebou zavřel mávnutím hůlky, došel k tabuli a napsal: "Léčivá séra vrcholného středověku", zatímco jim řekl "Dobré ráno".
V místnosti se rozhostilo mrtvolné ticho.
Severus si toho všiml, ale bylo mu to lhostejné.
"Vrcholným středověkem rozumíme období od kdy do kdy? Dearingu?" Otočil se a zíral na pana Dearinga.
"É…" Pan Dearing smutně svěsil hlavu, a pak pokrčil rameny. "Nevím, je mi líto."
Severus si povzdechl. Cuthbert by měl raději učit jiné věci. Oslí můstky pro zapamatování dat například. No jo.

"Školní vzdělání je zdarma! Ale v mnohých případech také nadarmo, co, pane Dearingu? No, tak snad slečna Kinmontová?"

Tázavě se podíval na slečnu Kinmontovou. Na tu nejhezčí dívku z Havraspáru, jak se domníval. Slečna Kinmontová potřebovala chvilku na přemýšlení. Pak řekla: "Asi 11. až 13. století, pane."
Severus v duchu s úlevou vydechl. "Správně. Další otázka: Co rozumíme pod pojmem léčivá séra? Pane Dearingu?"
Pan Dearing opravdu něco věděl. "Ta se získávají z lidských nebo zvířecích buněk."
"Celkem správně, pane Dearingu. Pro práci s nimi museli být tenkrát léčitelé speciálně školeni. Ani vyrábět je nemohli. Na to byli rovněž extra vyškolení lektvaristé. Za dob mého studia existoval speciální předmět čítající několik hodin týdně, kdy jsme nevyráběli nic jiného. To budeme po dalších šest hodin dělat i my. Lépe řečeno: Vy." Severus zamířil hůlkou na tabuli a objevil se tam recept. "Tento lektvar je proti nemoci způsobené bakterií Yersinia pestis. Kdo mi dokáže říci její jméno?"
Několik rukou se zdvihlo a Severus získal správnou odpověď: mor.
Studenti odešli pro potřebné přísady a začali s výrobou. O půl hodiny později se najednou o kamennou podlahu roztříštila skleněná lahvička. Severus ihned přirázoval a podíval se na sklo. Slimáčí pyré. Severus si povzdechl. Kaše na podlaze vypadala odporně.
Student, kterému lahvička spadla, na něho ustrašeně hleděl a po právu očekával világoš. (:-D no čekal, že Severus začne řádit, no) Ale Severus jen řekl: "Ukliďte to, Blaire, doneste si novou lahvičku a pokračujte v práci."
Na tuto vyučovací hodinu navazovaly ještě tři další.
U večeře to bylo hlasitější než jindy. Studenti si sdělovali své nové, veskrze pozitivní zážitky s učitelem lektvarů, který byl najednou "nějaký divný". Pan Blair, Havraspár, celému stolu vyprávěl, stále ještě trochu ustrašeně, o té hrůze, kterou udělal, a o profesoru Snapeovi, který ho jen požádal, aby to svinstvo odstranil a přinesl si nové slimáčí pyré. Žádné stržené body a žádný trest ani u Filche, ani u Snapea samotného.

Po jídle Draco zaklepal na Severusovy dveře a uslyšel náhle tiché hlasy. Bylo to chichotání smíšené s rachocením. Zaklepal hlasitěji. Chichotání ustalo a rachocení také.
Dveře se náhle otevřely a stál v nich Snape. Vypadal, že se mu ulevilo, že vidí "jen" Draca, a spokojeně se zašklebil. "Á, to jsi ty, pojď dál. Slečna Grangerová je tady taky, hráli jsme Tchořičky."
Draco si pobaveně odfrkl a podíval se na Severusovy rozčepýřené vlasy. "Asi v posteli, ne?" Vstoupil však dovnitř a uviděl Grangerovou sedět na gauči. Před ní bylo opravdu několik kamenů.
"Čau, Grangerová."
"Čááu," zakřenila se na něho a podívala se pak na Severuse. "Profesore, ty máš teprv šest kamenů."
Severus zase přišel ke stolu a posadil se. "Neumíš počítat, slečno Grangerová? Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest, sedm."
Grangerová se tiše rozesmála. "Jó, ten jsem neviděla. Je to tak."
Draco se na Grangerovou podíval. Vypadala maličko rozškubaně. Levá nohavice jejích jeansů byla ohrnutá v jiné výšce než ta pravá a tričko měla zastrčené jen napůl. Oči jí zářily.
"Budeš hrát s námi, Draco?" zeptal se Severus.
Proč ne? "Jo!" A posadil se vedle Hermiony.

Za dva týdny to bylo pro všechny studenty a učitele oficiální: Buď začal profesor Snape brát drogy nebo životabudiče. To první si mistr lektvarů mohl jednoduše obstarat sám, pro to druhé musel do mudlovského světa.
Severus se drby o sobě dověděl celkem rychle. Ale to vtipné na celé věci bylo to, že mu to bylo naprosto lhostejné. Trávil s Hermionou tolik času, kolik jen mohl. Samozřejmě jen mezi zdmi svého bytu. Milovali se, pořádali piknik na podlaze, Hermiona se učila, zatímco Severus například opravoval práce studentů, nebo hráli Tchořičky nebo zakázané verze Řachavého Petra, které Severus kdysi zabavil. Hermioně se líbila především verze U17, u níž získali nové nápady na sexuální polohy.

Hermiona byla šťastná a spokojená. Sluníčko se pomalu vyhrabalo ze své díry, ona měla dost času na učení a Severusovi se dařilo velmi dobře. Sex s ním byl grandiózní a úžasný a ona toho stále neměla dost. Byl velkorysý, vytrvalý milenec a kromě toho se pro ni stal v posledních týdnech opravdovým přítelem.
Jednoho večera vprostřed února vedle něj seděla u jídelního stolu a pokoušela se zabrat do učení, zatímco on seděl u hory písemek s jedním kalamářem s červeným inkoustem a s druhým kalamářem s černým inkoustem.
Uslyšela, jak si povzdechl a podívala se na něho.
Intenzivní něha se jí náhle vlila do žil a nervových drah a chtěla vyjádřit to, co on snad chtěl také slyšet. "Miluji tě, Severusi."
Zvedl hlavu. Chvíli na ni zíral, odložil pero, vzal ji za ruku a něžně ji políbil na hřbet. "Také tě miluji, Hermiono. Velmi!" Pak se usmál, její ruku pustil a znovu se sklonil nad pergameny.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Michelle Michelle | 30. září 2018 v 21:08 | Reagovat

Mno.. to jde všechno nějak hladce.. jaktoze jsme v půli povídky? Očekávám komplikace..
Omlouvám se, že nekomentuji.. s těmi mateřskýmu hormony nejsem úplně ideálně naladena na sexuální scény..a hlavně nic nestíhám :-D

2 sisi sisi | 30. září 2018 v 21:55 | Reagovat

Peklo zamrzlo? Znovu? Co se to jen s tím Snapeem děje? Chápou to aspoň profesoři, nebo si s tím lámou hlavu, jako většina skřítků a studentů?
Eh, mít tak Snapea jen pro sebe, to se Hermioně podařilo, kdo by to byl řekl? Draco asi pohledem propálil podlahu, aby nenarušil kontinuitu večera ve sklepení. No, asi ví, že i on si může později užívat v rámci utajení a pouze na zmijozelském území.
Bod pro Pottera, že chtěl, aby se Hermiona najedla. Ron asi myšlenkami pronásledoval potlouk, nebo camrál.
Moc a moc děkuji za překlad. Ta maďarština mě položila. Výborný :-D

3 ardazlyry ardazlyry | E-mail | Web | 1. října 2018 v 19:56 | Reagovat

[1]: Michelle: Jojo, ještě nějaké kapitolky budou. Čti si, maminko, a až bude nálada, zase se ozvi. Rády si Tě přečteme. ;-)  :-D

4 ardazlyry ardazlyry | E-mail | Web | 1. října 2018 v 20:00 | Reagovat

[2]: Sisi: Díky za díky, užívej si jako oni natajnačku. 8-) Uvidíme, jak dlouho jim to vydrží. ;-)  :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.