Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Der Besuch auswärts P16 19a/26

7. října 2018 v 20:00 |  Odo der Held
Kapitola 19 - Pod pokličkou pořádně vřou drby

Pomona Prýtová chtěla jednou večer zaklepat na Severusovy dveře, aby mu předala novou sklizeň vanilky, když tu náhle skrz zavřené dveře zaslechla ženských smích. Zakřenila se a rozhodla se, že radši klepat a rušit nebude. Malý košík jen postavila přede dveřmi a zase zmizela.


Další den se zeptala kolegyně Aurory, se kterou si velmi dobře rozuměla a o níž věděla, že má k Severusovi opravdu blízko. Obě ženy vedle sebe seděly také u jídelního stolu, a Pomona jí tedy řekla: "Jsem naprosto vykolejená, Auro, Severus má přítelkyni?"
Aura okamžitě zdvihla hlavu. "Jak prosím?" kvikla učitelka Astronomie. "Severus že má přítelkyni?" Rozhlédla se okolo sebe a ztlumila hlas. "O tom nic nevím. Jsi si jistá?"
Pomona přikývla. "Jo. Nebo leda že by si v bytě zprovoznil mudlovskou televizi."
"Tak už vyklop, jak jsi na to přišla."
"Včera jsem byla u něj a chtěla zaklepat, ale zaslechla jsem přes dveře ženský smích."
"A? Viděla jsi ji?"
"Ne, neklepala jsem a odešla."
Aura vypadala zklamaně. "Škoda," zabručela.

Z nějakého důvodu se Aura Severuse ptát nechtěla. Asi proto, aby ho nerozčílila nebo ho nerušila, ale začala být pozornější.
O další dva dny později ji oslovila Minerva ve chvíli, kdy obě stály před sborovnou a kontrolovaly obsah svých schránek. "Auro, Pomona mi vyprávěla, že si myslí, že Severus má přítelkyni."
Aura přikývla. "Hm, ano, taky mi to říkala."
"Znáš ji? No, jste si přece se Severusem nejblíže z nás ze všech."
"Ne. Neznám ji. Ale možná Filius."
"Jasně. Já se ho zeptám."
Ale Filius taky nevěděl nic.

Hermiona, o 6 pater níže, právě nahá ležela na nahém Severusovi a tulila se k jeho zarostlé hrudi. Něžně se pomilovali a skoro usínali. "Musím už zase jít," mrčela Hermiona nespokojeně. "Ještě mám dvě hodiny s Remusem."
"Já už taky musím pryč. Prváci čekají."
"Škoda." Políbila ho na hruď.
"Máš něco na dnešní večer?" Jemně ji pohladil po vlasech.
"Ne."
"Zvu tě do Londýna na večeři."
Překvapeně se na něho podívala. "Fakt? A co když nás někdo uvidí?"
"Neuvidí."
"Neriskuj kvůli mně svou práci!"
Usmál se. "Nebudu. Navrhuji, abychom se spolu setkali v 19 hodin před National Portrait Gallery."
"Prima. Budu tam." Hermiona mu sklouzla z těla a vstala. "Sakra, fakt už musím." Zahlédla, jak se samolibě usmál a pozorně si prohlížel její tělo.
"Můžu si tě po jídle zase přivlastnit, Hermiono?"
"No jasně!" ušklíbla se. "Kdykoli, profesore."
A pak se oblékla.

V 19 hodin čekala na Severuse před vchodem do muzea. Ten byl přirozeně na minutu přesný. Přivítali se políbením. "Je to zvláštní, když tě líbám tady na veřejnosti," pronesla upřímně a on se usmál. "Je to velkolepé!"
Srdce jí prudce bilo, když to vyslovil. Bylo naprosto zázračné ho vidět takto spokojeného. "Rezervoval jsem pro nás stůl ve Steakhousu na Leicester Square," řekl Severus. "Ale nebudeme sami."
"Ne?" zeptala se Hermiona nedůvěřivě.
"Ne. Draco tam bude taky a vezme s sebou slečnu Greengrassovou."
Hermiona v šoku zůstala stát. "Jak prosím?"
Také se zastavil a díval se okolo sebe. Laskavě jí řekl: "Hermiono, chtěl bych být s tebou. Věčně to zamlčovat nedokážeme. Postaráme se o to, aby si to nechala pro sebe."
Hermiona se na něho dívala vážně. "Severusi, Daphne Greengrassová je ta nejukecanější drbna pod sluncem! Jak to může prosím zůstat tajemstvím do července, když to ví ONA?"
"To zvládneme," povzbuzoval ji a nabídl jí ruku. "Pojď se mnou. Bude to jistě pěkný večer."
"Daphne mě nesnáší."
"To může dnes večer změnit. Neprozradí nic, Hermiono. Kvůli tobě by to možná udělala, ale kvůli mně a Dracovi ne."
"Ať to slyší Merlin, Severusi," šeptala Hermiona, stále ještě zděšená, ale vzala ho za ruku a nechala se vést.

Před restaurací Blockhouse stál páreček, který Hermiona poznala už z dálky. Draco a Daphne Greengrassová. Pěkná blondýnka na sobě měla bílé jeansy, moderní teplé boty a modrou péřovku. Draco byl v tmavém obleku a černé košili bez kravaty a v dlouhém plášti s béžovou šálou.
Oba viděli, jak Hermiona se Severusem přicházejí ruku v ruce, a Hermiona si všimla, že Draco Daphne domlouval.
"Dobrý večer," řekl Severus oběma. "Proč jste už nešli dovnitř? Je tady zima."
"Ahoj, Severusi," řekl Draco, "zrovna jsme taky dorazili."
Hermiona se neradostně podívala na Daphne. Ta jí pohled vrátila s nesmělým úsměvem. Pak obě prošly do restaurace dveřmi, které jim Severus přidržel.
Posadili se ke stolu pro čtyři a Hermiona se rozhlížela kolem. "Vypadá to tu klasicky argentinsky, co?"
Draco se zašklebil. "Mám tenhle podnik rád. Byl jsem tu často. S rodiči a s Daphne. A s Blaisem jsem už tady taky byl."
"Se mnou jsi tu už taky byl," řekl mu Severus a Draco přikývl.
Přišla obsluha a přijala objednávku nápojů. Severus si vzal suché červené víno, Daphne a Hermiona polosuché a Draco pivo.
"Dneska jsem našel pohlednici ze Sofie," prohlásil Draco.
"Tu svou mám nalepenou na zrcadle v koupelně," reagovala Hermiona. "V Bulharsku to bylo fajn."
Draco kývl. "To jo."
Severus vzal Hermionu za ruku, kterou měl blíž, a pevně ji stiskl. "Bulharsko bylo pěkné."
"Dali jste se dohromady už tam?" zeptala se náhle Daphne svým zvučným, holčičím hlasem. Hermiona se na ni překvapeně podívala, neslyšela ji zatím vyslovit ani jedinou celou větu, která by neměla co dělat s párty a šminkováním.
Hermiona to odsouhlasila. "Ano, v Bulharsku to začalo." Zamilovaně se podívala na Severuse. "Vlastně je to vina Draca."
Všichni se zaraženě podívali na Draca, který byl zase zaskočený tím, co řekla Hermiona. "Já?"
"Ano, tys mi tenkrát řekl, jak je Severus ve skutečnosti skvělý."
"Jo, to je pravda," přiznal. "Co jsem to říkal?"
Hermiona se rozesmála. "Já už přesně nevím, ale vzpomínám si, že jsi Severuse označil jako 'cool jak sviňa'."
Smáli se všichni. Hermiona pokračovala. "A ještě vím, že jsem velmi pochybovala a Draco chtěl, abych tomu věřila. Brzy jsem byla téhož názoru."
Viděla, jak Severus zdvihl její ruku a zase ji políbil.
Daphne si povzdechla. "Když mi Draco řekl, s kým se tu setkáme, považovala jsem to za vtip. Než jste se objevili. Myslela jsem, že omdlím."
"Ano, jsme nezvyklá kombinace, že, Grangerová?" zeptal se Hermiony Severus. Přikývla.
Přinesli jim nápoje a obsluha zase odešla.
Daphne zdvihla skleničku. "Na nás."
S tím Hermiona souhlasila. "Na nás."

Pohroužili se do jídelních lístků a Hermiona sem tam koukla po Daphne, která její pohled opětovala. "Že sis nabalila profesora Snapea, Grangerová,…" řekla pak, ale neznělo to zlomyslně.
"Co ti mám říkat…"
"Nemusíš nic. Já to přežiju."
"Díky," řekla Hermiona upřímně. "Když mi Severus řekl, s kým se setkáme, měla jsem bobky z toho, že mi uděláš scénu."
Daphne se rozesmála, jako by zněly zvonky. "Ne. Krev je hustší než voda, a pokud tě profesor chce, já to přežiju."
Draco se tiše smál a jemně plácal Daphne po ruce. Daphne pokračovala: "Myslela jsem si, že tě nemám moc ráda, ale vždyť se vlastně ani příliš neznáme. Takže se radši držím zpátky ve věcech, které se tě týkají. V naší koleji nejsi oblíbená, ale po těch dvou měsících v Bulharsku o tobě Draco mluví pořád jen pěkně. Na tom musí být něco pravdy. Možná se lépe poznáme a třeba budu pak i já toho názoru, že jsi milá."
"Já jsem milá," ušklíbla se Hermiona s velikou úlevou.
"Ona je milá," zakřenil se Draco.
"Uvidíme," řekla Daphne a energicky zaklapla jídelní lístek. "Vím, co si objednám. A vy?"

Při jídle na sobě Hermiona cítila Severusovy pohledy. Podívala se na něho. On na ni koukal naprosto zamilovaně a Hermionino srdce roztálo na kaši.
"To jehněčí je prvotřídní," slyšeli oba Daphne. "Jen bych si přála, kdyby u brambor z pece vynechali tu blbou hliníkovou fólii."
Hermiona koukla na svou spolužačku. Ta se právě pokoušela z fólie zamatlané od smetany vytvořit pomocí nože a vidličky balíček. Daphne se pátravě rozhlédla po stole. "Miláčku, dostanu něco z tvého salátu?" zeptala se Draca. Okamžitě jí přisunul misku a byl odměněn okouzlujícím mrknutím.
Hermiona se tiše chichotala. "Draco mluvil v Bulharsku téměř výhradně jen o tobě," vyprávěla Daphne. "Sem tam jsme se potkali v noci v kuchyni a bavili jsme se a fakt jsi mu chyběla."
Daphne se začala na Draca zamilovaně usmívat. "Taky mi chyběl."
"A ty mně taky," šeptla Hermiona Severusovi. "Po své druhé návštěvě jsi už nepřijel a chudák Draco musel pořád poslouchat moje výlevy."
Draco se ušklíbl. Svému kmotrovi omluvně řekl. "Grangerová je snesitelná, i když je zabouchlá."
"Ty mi taky nikdy nebudeš říkat Hermiono, co?" zeptala se Hermiona a hrála nakvašenou.
"Ne, Grangerová, nikdy ti nemůžu říkat Hermiono, Hermiono," vtipkoval Draco. Severus se tiše smál. "Já sem tam taky z legrace říkám slečno Grangerová."
"Mám hádat, za jakých okolností?" vysmíval se Draco. Daphne se zděšeně rozkašlala. Draco se na ni obrátil s otázkou v očích a řekl: "Jednou jsem je skoro přistihl."
"Profesor má taky v poslední době výjimečně dobrou náladu," odvětila Daphne. Severus se na ni vyčítavě podíval.
"A copak ne?" reagovala na jeho pohled. "Už je to nápadné každému. Fakt netušíte, kolikrát se mě už ptali, jestli o tom vím něco víc!"
Severus to vyhodnotil. "Ať se do července nic neprovalí…"
"Dokážu mlčet!" přísahala Daphne, "ačkoli to asi vypadá jinak."

"Mně se často ptali, jestli jsem si s tebou něco nezačala," usmála se Hermiona na Draca. Ten ironicky protáhl obličej. "Jen to ne, nosíš naprosto neerotické noční oblečení!"
Daphne se chichotala. "Drby o vás jsem už slyšela taky."
"…a snad jsi tomu nevěřila?" zeptala se Hermiona s očima navrch hlavy.
Daphne hned zakroutila hlavou. "Ne. Nejsi vůbec Dracův typ. Klidně ať to koluje dál, pokud tím vám dvěma zachráním zadek." Zkoumavě se podívala na Draca a laskavě ho pohladila po ruce. "Když s tím nebude mít problém Draco."
"Jsou horší věci, než klepy o tom, že … Hermiona … a já máme románek."
"Údajný románek s Milli Bullstrodeovou?" zeptala se poťouchle Hermiona.
Draco se rozesmál. "Přesně tak."
Daphne se křivě usmála. "Milli je v pohodě. Je jen trochu… no… rustikální někdy."
Všichni tři u stolu vypukli v smích.

O chvíli později vyprávěl Draco Daphne o rozhovoru v sovinci, který dal vlastně všechno do pohybu. Daphne se upřímně smála. Pak se podívala na svého kolejního ředitele. "Určitě jste z toho byl hotový, co?"
"Tak nějak. Hermiona mě sice nejmenovala, ale stejně to bylo jednoznačné a moje první myšlenka byla: CO? Slyšel jsem správně? Já?" Všichni se rozesmáli.
Hermiona Severuse pohladila po ruce. "Asi jsem si už tenkrát vybrala toho pravého pro své fantazie."
Pod jeho pohledem se jí roztřásla kolena.
"Týjo, vy jste zamilovaní!" šeptala Daphne, která tomu pohledu naprosto porozuměla. Hermiona kývla. "A jak!"
"No, do konce července ale zbývá ještě pár měsíců."
Hermiona koukla po Daphne. "Dělám si starosti, že se to dozví profesorka McGonagallová. PAK to bude stát za to."

Po jídle si všichni kromě Hermiony ještě objednali Cappuccino.
"Chtěla bys něco jiného?" zeptal se jí Severus. "Zmrzlinu nebo espresso?" Ale Hermiona s díky odmítla.
"Přijde mi velmi osvobozující," začala Hermiona, "sedět tady na veřejnosti a moct se na Severuse smát."
Znovu ji políbil na ruku.
"To si myslím," řekla Daphne. "Jste jen u profesora v bytě?"
Hermiona to potvrdila.
"To je hloupé," souhlasila. "Ale představ si, jaké by to bylo, kdybyste oba byli studenti! Pak byste se mohli scházet jen ve společenské místnosti a neměli byste ani pořádný gauč nebo postel nebo kuchyň nebo tak."
"Váš gauč není pořádný?" zeptal se Severus Daphne.
Ušklíbla se. "Ne. Je starý a ošuntělý."
"Tak dostanete nový," rozhodl Severus.
Draco a Daphne se po sobě spokojeně koukli.
Přinesli Cappuccino a Hermioně stoupla do nosu vůně kávy, kterou neměla moc ráda.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Michelle Michelle | 7. října 2018 v 20:22 | Reagovat

Tak nový gauč se jim zachtelo??
To mají říct rovnou :-D

2 ardazlyry ardazlyry | E-mail | Web | 7. října 2018 v 20:29 | Reagovat

[1]: Michelle: :-D Ti dva mají rande na veřejnosti, naplno se profláknou před Dracem a ji nejvíc zaujme, že se do zmijozelské společenské místnosti bude pořizovat nový gauč! O_O  O_O  8-O Nojo, holt každá máme priority jinde. :-D

3 sisi sisi | 11. října 2018 v 20:50 | Reagovat

Nic ve zlým, ale Hermiona prostě nemohla ulehnout na Severusovu chlupatou hruď. To je prostě mimo. To nemohl být Snape. Fuj! Nepoužil někdonáhodou mnoholičný lektvar?
Na posezení ve stakehousu, to by si dal říct asi kdekdo. I když do konce semestru nějaký ten měsíc zbývá, měli by si dávat pozor, nejsou jedinými lidmi v lokále. Stačí malé ukecnutí a Minerva, Aura i Pomona je roznesou i za hradbami, i do šuplíků. To by byl mazec. :-x Moc děkuji za překlad. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.