Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Der Besuch auswärts P16 23/26

4. listopadu 2018 v 20:00 |  Odo der Held
Kapitola 23 - Caught in the Act (Přistiženi)
O dalším víkendu dopravili Severus a Hermiona další oblečení od Hermioniných rodičů. Současně přilétla sova z Glasgow.
Jednalo se o potvrzení plného úvazku v tamní pobočce Svatého Munga. Nemocnice se otevřela nově a říkali si Svatý Jeremiáš. Hermiona tam mohla k 1. září začít se studiem na léčitelku.

Na konci dubna se stalo něco opravdu trapného. Severus prozradil Dracovi heslo pro přístup do svého bytu, a pak ho už nezměnil, ačkoli to bylo třeba. Jednoho krásného nedělního odpoledne ležela Hermiona nahá po sexu na Severusovi. Hladil ji po zadečku, když tu oba z obýváku zaslechli Dracův hlas, volající Severuse. Ten měl právě ještě čas přehodit přes sebe a Hermionu přikrývku, a to už stál Draco ve dveřích.
Bylo mu zjevně trapně a mnohokrát se omlouval, ale prý mockrát ťukal a Severus neotvíral a Draco chtěl jen zanechat vzkaz.
"Bože můj, Draco, už ty oči otevři," sjela ho šeptem Hermiona.
Draco si odkryl oči a zakřenil se. "Co, Hermiono?"
"Draco."
Draco se podíval na svého kmotra. "Famfrpálový tým žádá o hřiště na pondělní večer."
"Máš formulář?"
Draco sáhl do kapsy u bundy a vytáhl ho.
Severus vzal přikrývku z druhé postele, ovinul si ji okolo boků a vstal.
Hermionu nechal celou přikrytou. Pohodlně se usadila a přihlížela.
Severus za chůze vykouzlil pero a Dracovi formulář vzal. Podepsal ho, opřený o zeď, a obojí dal zase Dracovi do ruky. "Tak, a teď jdi, ať můžeme pokračovat, pane Malfoyi."
Draco se rozesmál. Zasalutoval a zmizel.

Draco se vrátil do sklepení. Prošel portrétem Salazara Zmijozela a stanul ve své společenské místnosti. Viděl, že jeho přítelkyně sedí u stolu a učí se. Přisedl k ní a šklebil se od ucha k uchu. Nikdo další v místnosti nebyl, tak jí řekl: "Teď jsem oba přistihl v posteli."
"Koho?" zarazila se blondýnka.
"Severuse a Hermionu."
Daphne zrudla. "Fakt? A dělali to?"
"Ne, zjevně už ne. Ale asi to bylo o fous."
Daphne zamyšleně přejela po hřbetu knihy Kouzelných formulí. "Pořád je to tak surreální."
"Nikdy jsem ho neviděl šťastnějšího."

Náhle před nimi stál Blaise. Byl nápadně bledý, ačkoli byl černoušek.
"Kohos přistihl při šoustání, Draco?" zeptal se a vyčkával.
"Ty neznáš," lhal chladnokrevně Draco. TO uměl stále dobře.
"Říkals 'Severuse a Hermionu'. Snad tím nechceš říct, že mluvíš o našem prófovi a té mudlovské šmejdce!"
Jeho pohled se náhle změnil a vypadal skelně. Draco se zaraženě podíval na Daphne a uviděl, že na Blaise mířila hůlkou.
"Co to děláš?"
"Mažu mu paměť," řekla chladně a ukončila kouzlo. Blaise se jen usmál a zase odešel.
"Dík," pronesl upřímně Draco. "Nemyslel jsem na to dost rychle."
"Bude z toho velké haló, až se to všichni dozví," řekla rozjitřeně.

"Vezmeš si mě někdy, Hermiono?" zašeptal Severus Hermioně.
"Svatba?"
"Hm," kývl Severus. "Až budeme žít společně a ty mě dokážeš strpět."
"Ráda. Pak se mě znovu zeptej, jo?"
Šťastně ji políbil na temeno hlavy.
"Ale teď si fakt změň heslo," prosila ho Hermiona s úsměvem.
"Arcanus Verbum Nabídka k sňatku."
Hermiona se jen smála.

Následujícího rána doprovázela Minerva Severuse do bytu. Chtěla od něj formuláře, které jí měl ihned odevzdat.
"Nabídka k sňatku," řekl Severus své heslo. Byla hloupost ho před Minervou zamlčovat, protože jako ředitelka mohla do jeho bytu přijít, kdykoli chtěla. Což by však nikdy neudělala. To věděl jistě.
Dveře se otevřely a Minerva na něj užasle zírala. "Nabídka k sňatku, Severusi? Ty ses vyslovil?"
"Tak nějak."
"Jak se můžeš vyslovit tak nějak? Buď se ptáš, nebo se neptáš."
"Zeptal jsem se jí, jestli jí za pár měsíců můžu nabídnout sňatek," řekl klidně Severus.
"A?"
"Odpověděla ano. Už jsi spokojená, Minervo?"
"A jak." Nadšeně ho hladila po zádech. "Tolik mě to těší!"
A pak konečně získala formuláře a Severus se jí konečně zbavil.

Mezi učiteli se zvěsti o před-nabídce k sňatku rychle rozšířily. A velmi brzy se dostaly i do řad studentů. Mimo jiné i k Harrymu.
Hermiony se zeptal přímo. "Je pravda, že ti Snape učinil nabídku k sňatku?"
Hermiona se rozesmála. "Tak nějak. Zeptal se mě, jestli mi někdy může sňatek nabídnout, až spolu budeme žít a já ho dokážu strpět."
Harry se musel proti své vůli pousmát. "To zní jako Snape."
"Jo, to taky je!"
"Cos mu odpověděla?"
"Řekla jsem mu 'ráda' a že se mě má pak znovu zeptat."

Téhož večera hledala Ginevra Weasleyová botu.
Vlezla pod svou postel, ale tam ji nenašla. Vlezla pod postel Parvati a Levandule, a také ji nenašla.
Nakonec lezla Ginny po čtyřech okolo Hermionina nočního stolku a pomocí kouzla Lumos prohledávala prostor pod skříňkou a pod postelí. U toho si všimla cípku pergamenu, který vyčuhoval z otevřené zásuvky. Ginny za něj zatáhla a chtěla ho vrátit do zásuvky, avšak do oka jí padlo několik řádků. Rozhlédla se po ložnici, posadila se na zem a opřela se o noční stolek.
"Má nejmilejší Hermiono,
1. září 1991 jsem Tě poprvé spatřil. Bylo to ve Velké síni. A 15. listopadu 1998 jsem Tě poprvé políbil. Od té doby jsi pro mě ta nejúžasnější žena na světě. Mé srdce bije pro Tebe a kdykoli Tě vidím, tluče mi v hrudi jako splašené. Nikdy bych to byl nepovažoval za možné, že kdy budu v životě tak šťastný. Tys to dokázala. Udělala jsi ze mě toho nejšťastnějšího muže na světě.
A to všechno jen kvůli jedné Tvé fantazii před spaním.
S láskou Severus
Bradavice 14. února 1999"

Ginny rychle nacpala pergamen zpátky do zásuvky, vstala, odešla směrem k toaletám a v jedné kabince se zavřela. To byla věc! Šílená věc. Byla to fakt pravda nebo jen někdo chtěl, aby ten milostný dopis našla a chtěl si z ní udělat legraci? Možná to udělala Levandule.
Ne, Levandule to nedělala. Nikdy. Takže je to pravda?
Ginny slyšela, jak na toalety přichází nějaké osoby, ale byly to jen třeťačky, jak poznala.
Existoval jen jeden jediný Severus, kterého Ginny znala, a ten se příjmením jmenoval Snape, a jen jedna jediná Hermiona, kterou Ginny znala, a ta se příjmením jmenovala Grangerová, a té náhodou patřil i ten noční stolek. I to písmo bylo čisté, jasné písmo jejich učitele lektvarů. Bylo to možné?
"Ginny? Jsi tam?" zeptal se náhle Hermionin hlas zpoza dveří.
"Jsem tady," kvikla Ginny celá napjatá.
"Chceme jít jíst. Půjdeš taky?"
"Hm, jo. Hned přijdu."
"Počkám dole u kluků, Gin."
"Jo." Pak uslyšela, jak klaply dveře. Ginny se sesypala. Srdce jí hlasitě tlouklo.

Po jídle zatáhla Hermionu do ložnice a ověřila, jestli jsou samy. Byly, a tak přítelkyni konfrontovala s dopisem. Hermionina mimika byla nejprve kamenná, pak smutná, a pak zjemněla.
"Je to tak," řekla jen a Ginny pocítila nezměrnou úlevu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Michelle Michelle | 4. listopadu 2018 v 20:14 | Reagovat

No, čekala jsem, kdy se to provalí, mají víc štěstí než rozumu ti dva ;-)

2 ardazlyry ardazlyry | E-mail | Web | 4. listopadu 2018 v 21:03 | Reagovat

[1]: Michelle: ... a stále to ještě není dost provaleno, co? Všichni okolo jsou táák diskrétní. Hermiona má skvělé přátele. :-)

3 sisi sisi | 7. listopadu 2018 v 9:30 | Reagovat

Provalení provedeno, kolik jim zbývá měsíců, než skončí škola? Dokážou snést nátlak médií a veřejnosti, deset huláků k snídani, devět k obědu a tři k večeři? Snad je jeich přátelé a jejich vzájemná věrnost ochrání od nejhoršího. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.