25. listopadu 2018 v 20:00
|
Kapitola 26 - Pozvánka
Za tři dny přinesly sovy Filiusovi, Pomoně, Auře, Weasleyovým, Grangerovým, Dracovi a Daphne dopisy následujícího znění:
"Milí přátelé,
s potěšením Vás zvu na malou grilovačku příští sobotu v 18 hodin. Spinners End 16, Dartfort, Anglie.
Zdraví
Severus Snape"
Hermioně přišel ten text sice trochu neohrabaný, ale Severus byl toho názoru, že obsahuje všechno důležité. To muselo stačit.
Všichni přislíbili účast a Hermiona se Severusem vše na večer připravili.
V sobotu v okolo 17. hodiny stál Severus s Hermionou venku na sluníčku. Mazlivě jí ovinul ruce okolo pasu a ťukal jí nosem do toho jejího.
"Miláčku, něco ti musím říct," začal a Hermiona zbystřila. "Většina z těch, kteří přijdou, to stejně už ví, ale doufám, že ten zbytek to pochopí. Miluji tě a patříš ke mně. Je to v pořádku?"
Hermiona přikývla a toužila po tom, aby ji objal. Stalo se.
Přesně v 18 hodin se rozezněl zvonek u dveří a Severus šel otevřít. Byl to Draco a Daphne. Severus je uvedl dál.
"Čau, Hermiono," zakřenil se Draco.
"Čau," radovala se Hermiona a objala Draca. Pak k sobě srdečně přitiskla i Daphne. Ta se ušklíbla. "Ještě nikdy jsem nebyla u profesora doma."
Severus na tomto místě poprosil Daphne, aby mu tykala.
"Tak co, Hermiono, už jseš paní domácí?" laškoval Draco a posadil se na jednu z židlí.
Hermiona jeho otázku ignorovala a nabídla jim něco k pití. Pak znovu zvonilo u dveří. Byli to Harry a Ron. Harry nakrčil čelo, když viděl Draca, a Draco nevypadal o nic přátelštěji. Daphne a Hermiona na sebe rozčileně mrkly.
Ron však šel přímo k Daphne a podal jí ruku. "Ahoj." Daphne na Rona sice v první chvíli trochu zmateně koukala, ale přijala jeho ruku a potřásla mu s ní. Pak se Ron usadil po levici Daphne.
Znovu zvonilo a tentokrát dorazili Grangerovi a Weasleyovi.
Hermiona představila Draca svým rodičům.
Draco oběma zdvořile podal ruku a choval se slušně. Uršula Grangerová přinesla dceři krásnou kytici. Molly to přišlo trochu zvláštní. Proč jí sem paní Grangerová nosí květiny?
Po dalším zazvonění přišel zbytek hostů: Filius, Pomona, Aura a Minerva.
V tu chvíli měl Severus zrovna grilovací kleště v jedné ruce a sklenku vína ve druhé a nevěděl, kam honem s tím vším. Harry mu přátelsky kleště odebral, ačkoli je každému jasné, že tím automaticky přebírá i dohled nad grilem a masem. Ron se k němu však ihned připojil a pomáhal mu. Hermiona seděla na jedné ze zahradních židlí a byla velmi rozrušená. Co se stane, až vyjde pravda na světlo? Bude někdo dělat problémy?
Viděla, že její matka ji starostlivě pozorovala, a pobaveně na ni mrkla.
První steaky byly položeny na gril a Severus opatrně ťuknul vidličkou na svou sklenku červeného vína. Všichni ztichli a pozorovali ho.
"Rád bych vám teď a tady něco vysvětlil. Už před hodně dlouhou dobou jsem potkal někoho, kdo mi byl tenkrát naprosto lhostejný. V Kruvalu se všechno změnilo." Krátce se usmál. "Na návštěvu do daleka. To bylo přesně to pravé, abych mohl tu osobu, která nyní tolik vládne mému srdci, poznat blíže a Merlinovi dík, že mi s tím Draco více méně a dokonce nechtěně pomohl."
Všichni se podívali na Draca, který naznačil děkovné úklony. Pak se jejich pohledy znovu zaměřily na Severuse. Ten se pomalu přibližoval k Hermioně, ale sledoval především Minervu. "Tato žena pro mě znamená všechno na světě. Je to můj život."
Minerva se zvědavě rozhlédla. "A co? Kde je?"
Severus vzal Hermionu za ruku a vytáhl ji do stoje. Pak ji něžně obejmul.
Ti, kteří o Severusovi a Hermioně ještě nevěděli, se propadli do hlubokého šokového stavu.
Ron šel rychle ke své matce, otci a Georgovi a Ginny se starostí pozorovala své 4 bývalé učitele.
Minerva rychle hledala nejbližší židli a klesla do ní. Pak začalo diskutování.
Všichni mluvili o Severusovi a Hermioně. Ti dva mlčky odešli do domu a do kuchyně, kde Hermiona ještě rozdělovala salát do malých misek.
"Tak už je to venku," popotáhla tiše.
Severus se na ni zkoumavě podíval. "Daří se ti dobře?"
Hermiona se mu podívala do očí. "Severusi, musím ti něco říct."
Zkrabatil čelo.
Hermiona zvážněla. "Už týden na mě nedošlo."
Dívala se na Severuse, jak tam stojí. Nereagoval. "Ty jsi těhotná?" zeptal se nevýrazně.
"Možná. Ale test jsem si ještě nedělala."
Podívala se mu do očí, které náhle zesklovatěly.
"Ty pláčeš?" zeptala se pohnutě.
"Ne," odporoval statečně.
"Ach, Severusi," zamumlala Hermiona, jako by utěšovala malé dítě. "Je možné, že těhotná NEJSEM. Zítra si skočím do lékárny a koupím si test, ano? A pak se to dozvíme."
"Budu milovat, když tě uvidím těhotnou."
"Skutečně?"
Přikývl.
V tom strčil Ron hlavu do kuchyně. "Můžete zpátky. První bouře se přehnala." Pak zase zmizel.
"Projdeme teď tadyhle tím a zítra budeme pokračovat dál, ano?" zeptala se Hermiona a chytila ho za ruku, kterou jí nabídl. Společně se vrátili do zahrady.
Především Molly a Minerva potřebovaly čas, aby strávily to, co právě vyslechly. Uršula Grangerová byla u nich. Harry v té době klidně griloval dál.
Grangerovi, George, Draco a Daphne už se posadili k zvětšenému jídelnímu stolu a bavili se. Ano, dokonce i Draco. Debatoval s Hermioniným tátou o lodích.
Daphne se připojila k Hermioně. "Zajíc je už z pytle venku," smála se.
"Ale Zabini to stále ještě neví."
"Už jsem dohodla s Dracem, že to má říct studentům a nám absolventům. Nejlépe tehdy, když u toho nebudeš."
"To zní celkem dobře."
"Taky si myslím."
Minerva se objevila mezi Daphne a Hermionou. Ta stará dáma vypadala vážně. Velmi vážně.
"Dobrý den, profesorko McGonagallová," řekla rozčileně Hermiona.
"Nikdy bych si byla nepomyslela, že to jste vy, slečno Grangerová."
"No jo…"
"Jste si jím jistá?"
Hermiona nemohla jinak, než důrazně přikývnout.
"Tak dobře," řekla Minerva trochu ledově, "doufám, že Vás učiní šťastnou."
"Dělá více než jen to."
Minervin pohled změkl. Položila Hermioně ruku na rameno. "Když s ním budou problémy, pošlete mi sovu. Já to zařídím. Severus a já se známe už mnoho let."
Nato odešla.
Hermiona a Daphne se na sebe zaraženě podívaly a ušklíbly se.
"Co to mělo být?" zeptala se Hermiona a tiše se smála.
Ale Daphne už odpovědět nemohla, neboť Harry na celou zahradu volal, že první steaky jsou hotové.
Všichni se posadili k velkému stolu a jedli a bavili se spolu.
Hermiona jedla a cítila na sobě Severusovy pohledy. Podívala se na něho a dojala ji něžnost v jeho očích.
"Budu milovat, když tě uvidím těhotnou," opakoval tiše a velmi láskyplně.
Hermiona se k němu sklonila a jemně ho políbila na levý koutek. "Byla bych šťastná, kdyby ve mně rostlo tvoje dítě, Severusi. Počkejme do zítřka, ano?"
Následoval její obličej, který se od něj chtěl vzdálit, a políbil ji, zachytil její ústa svými, špičkami svých prstů jemně hladil její tvář.
Celý stůl ztichl a všichni nábožně sledovali scénu před sebou.
Obraz zamilovaného Severuse Snapea a Hermiony, jeho ženy na celý život.
KONEC
to se asi nedozvíme nic dalšího, žádné radosti prvního, druhého trimestru, nic o oteklých nohách, nebo házení kytice do davu družiček,
Děkuji za překlad, jsi moc hodná, že jsi jej dokončila. Ne každá povídka má to štěstí, ale některým to vyšlo tak, že byly překládány,i když ještě nejsou dopsány v originálu. Přeji pěkný začátek adventního času.