close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Bat ouf of Hell P 18 - 1.1/7

2. prosince 2018 v 20:00 |  Bleddyn
Deset let po pádu Voldemorta se Severus Snape uvolí pomoci nově vytvořené Jednotce pro kooperaci s mudlovským trestním stíháním Ministerstva kouzel. K čemu se to proboha zavázal?

Story: Bat out of hell (schválený překlad)
*Nadpis je překladatelský oříšek. Bat out of Hell může při troše anglistické obrazotvornosti připomínat netopýra ze sklepení a celý obrat navíc znamená "v poslední vteřině". Omlouvám se, že se mi nepovedlo vymyslet způsob, jak všechny tyto významy dostat do jediného nadpisu. Nápady vítám.
Autorka originálu: Bleddyn
Autorka fotografie: JaniART
Jazyk originálu: EN, angličtina
Rating: P18
Žánr: Krimi, Romance
Disclaimer: Všechny postavy a svět Harryho Pottera patří JKR. Já z toho nemám nic než potěšení.


Pozn. autorky: Takže, četla jsem SSHG fanfiction a u toho poslouchala Meatloafa - a vyšlo z toho toto. Je to sedm kapitol s názvy písniček pocházejících z alba "Bat out of Hell".
Pozn. překladatelky: Která z Vás by se ráda pokochala, nabízím Vám označení kouzelnické jednotky, což v němčině zvládli jedním, opakuji JEDINÝM slovem: Muggelstrafverfolgungsverbindungseinheit. ;-)



Kapitola 1 - Bat out of hell

Obsah kotlíku explodoval sprškou rudých jisker a vystoupal z něj růžově zbarvený oblak dýmu, který zahalil jeho sklíčeného majitele.
"McBride!" zařval hlas a na opačné straně sklepení se objevila strach nahánějící postava, jejíž černý hábit vlál za ní. Profesor Snape se výhružně postavil těsně před nešťastníkem McBridem, který nyní nekontrolovatelně kašlal a snažil se uniknout dýmu.
"Kolik šťávy z granátového jablka jste tam dal, McBride?"
"Dvě plné lžíce, profesore."
"A co říká návod na tabuli?"
McBride zkoušel zaslzelýma očima koukat skrze růžový dým.
"Ó… dvě kapky, profesore."
"Zatímco jste bezpochyby zlepšil chuť svého Lektvaru proti bolesti v krku, učinil jste ho naprosto neupotřebitelným. Tedy podobným, jako jste Vy. Evanesco!" Snape odstranil kámen úrazu pohrdavým švihem své hůlky. "A Nebelvíru strhávám deset bodů, protože jste nenapravitelný idiot."


Snape kráčel od stolu pryč. Nahrbil záda a nechal svůj hábit vlát za sebou jako netopýr, díky kterému získal svou přezdívku.
"Merline, ten zatracený chlap se snad nikdy nezmění!" mumlal McBride.
Pokud by však McBride viděl profesorovi do očí, mohl by si všimnout mazaného zamrkání, které tam během Snapeova prvního působení v roli bradavického učitele lektvarů bylo opravdu zřídka.
Ano, mladší a hloupější studenti ho vytáčeli pořád stejně, ale kolovala tu zvěst, že vůči svým talentovanějším studentům z kurzů O.V.C.E. se chová jako trpělivý a povzbuzující učitel se (psst!) smyslem pro suchý humor. Ve skutečnosti Snape během těch deseti let od své skoro-smrti vinou Voldemorta změknul. Během svého dlouhého léčení u Svatého Munga a ještě delšího zotavování v Bradavicích měl spoustu času na přemýšlení.

Ukázalo se, že protijed, který si uvařil, byl sice při záchraně jeho života naprosto úspěšný, avšak vedlejší účinky požití protijedu byly značné i za dva roky. Po šesti měsících odešel od Svatého Munga s oslabeným srdcem a zjizvenými plícemi. V uších mu ještě znělo doporučení vyhledávat "hodně čerstvého vzduchu a opatrnou zátěž". Ačkoli ještě dlouho nebyl natolik fit, aby znovu vyučoval, uvítali ho jeho bývalí kolegové zpět v Bradavicích, aby se tam zotavil. No, Minerva ho přivítala v každém případě. Ostatní se okolo něj plížili po špičkách (obrazně i fyzicky), než došli k závěru, že už pravděpodobně není nebezpečný - a že dokonce ani jeho jazyk už nebyl tou smrtelnou zbraní co dřív.

Doporučení opatrného tréninku naplňoval procházkami; zprvu po bradavických pozemcích, později na delší vzdálenosti. Po šesti týdnech zvládl být často i celý den mimo hrad a chodil míle a míle po kopcích. Jednoho horkého dne spěchal k hradu, aby se ochladil, a z náhlého popudu se vysvlékl a skočil do jezera. Chladná voda ho ihned osvěžila, a od té doby připojil ranní plavání ke svému zvolna vzrůstajícímu penzu tréninku. Na konci prvního roku, který znovu strávil v Bradavicích, se léčitelé ve Sv. Mungovi radostně vyslovili, že se jeho zdraví zlepšuje. Cítil se více fit než kdy předtím, a čerstvý vzduch dokonce přinesl i trochu barvy do jeho bledých tváří.


Avšak důležitější než znovuobnovení tělesné pohyblivosti pro něj byly změny, které osamocené putování vneslo do jeho duševního stavu. Potřeboval malou chvíli k tomu, aby si zvyknul na fakt, že byl volný - volný a mohl opustit hrad, aniž by někomu říkal, kam jde, aniž by se musel komukoli zodpovídat. A tato volnost mu do duše přinesla mír, o kterém si nevybavoval, že ho kdy cítil.
Když ho Minerva po (novém) odchodu Horáce Křiklana do důchodu poprosila, aby znovu nastoupil na svou pozici mistra lektvarů a ředitele Zmijozelské koleje, souhlasil jen s malým odporem. Vyučovat idioty bylo jen malé zlo ve srovnání s tím, co protrpěl v minulých dekádách, a on se cítil připravený žít klidný život. A sedm let dělal přesně to.


"P-p-p- … Profesore Snape!"
Snape se při odchodu z Velké síně po snídani otočil, aby spatřil panicky vyhlížejícího prvňáka, který mával kouskem pergamenu, jako by pálil. Chlapec rychle pištěl vysokým tónem:
"Promiňte, profesore, ale ředitelka Vás prosila, abyste mi to dal!" Opravdu se nechystal pergamen předat, takže mu ho Snape vyrval z chvějící se dlaně.
"Děkuji, Davisone. Je požadována odpověď?"
Malý chlapec na něj pohlédl s žalostným zděšením.
"Ona…. nic neříkala, pane."
"Pravděpodobně tedy ne. Tak to je všechno. Zmizte, teď." Zamával na chlapce rukou, a ten nepotřeboval žádný další signál a hnal se chodbou pryč, jako by byl pronásledován bezhlavými při jejich honu.


Když Snape zprávu otevřel, povzdechl si. Jaký nevděčný úkol mu chtěla Minerva vnutit tentokrát? Ještě že do konce letního semestru zbývalo už jen deset dní. Pročítal ostrou, pichlavou kurzívu:
"Přijď, prosím, dnes v patnáct hodin do mé kanceláře. Setkáš se s Antonem Fletcherem."
Co po něm chce šéf bystrozorské centrály, divil se Snape, vraceje se do svého bytu. Fletchera nepotkal od jeho povýšení na šéfa centrály před několika lety, ale jeho pověst ještě z dob řadového bystrozora spočívala více na tvrdohlavé vůli než duševní brilantnosti. Zanícenost měla ovšem také své oprávnění a Snape věděl, že Fletcher byl rozhodující při hledání nezpočtu Smrtijedů, ukrývajících se po Voldemortově smrti.


Přesně v patnáct hodin vstoupil Snape do pracovny McGonagallové. Od Brumbálova působení - a také od jeho vlastního - se viditelně změnila. Exotických magických přístrojů v ní bylo méně a pohodlných židlí v kaledonském dekoru naopak přibylo. Ke Snapeově překvapení ředitelka v místnosti nebyla. U okna však stál vysoký muž na konci padesátky, opíral se o parapet a koukal ven. Snape vešel, muž se otočil a s úsměvem mu nabídl ruku.

"Rád vidím, že se ti dobře daří, Severusi," řekl Fletcher, když si potřásali rukama. "A děkuji, že sis udělal čas na rozhovor se mnou."
"Potěšení je na mé straně," odpověděl Snape, "ačkoli nemohu potlačit jistou zvědavost, co chce bystrozorská centrála od nevýznamného učitele lektvarů."
"Dost falešné skromnosti. Vem místo a já ti to vysvětlím." Oba muži se posadili před psacím stolem ředitelky a Fletcher pokračoval:
"Minerva tu bude za chvilku. Ukazuje mé kolegyni změny ve škole a bude informována o důvodech naší návštěvy. Dobře. Jistě je ti známo, že se stále ještě snažíme vystopovat poslední následovníky Voldemorta. Informace, které jsi nám poskytl v minulosti, byly nesmírně cenné pro identifikaci a potrestání mnohých z nich."
Snape krátce uklonil hlavu na znamení příjetí.
"Bohužel se ukázalo, že u některých je to opravdu těžké. V posledních letech jsme se dozvěděli, že jistý počet z nich se ukryl v mudlovském světě."
"Totéž se stalo i po Voldemortově prvním zmizení," namítl Snape.

"Bylo to tak, ano, ale tentokrát jsme v trochu komplikovanější situaci. Asi před dvaceti lety bylo relativně lehké zaútočit a dopadnout černokněžníka v jeho mudlovském úkrytu, vymazat paměť několika mudlovským sousedům nebo policistům nebo komu a nikdo nevěděl nic. U mudlů bohužel nastalo něco na způsob komunikační revoluce. Nevím, jestli tušíš něco o jejich počítačích nebo o té věci, jak jí říkají internet?" Tázavě se podíval na Snapea.
"Trochu," přiznal Snape.
"Takže, aniž bychom zacházeli do detailů - ačkoli já sám tomu taky příliš nerozumím - mohou ihned rozesílat zprávy, fotky a pohyblivé obrázky a díky těm počítačovým strojům se rychle dostanou ke všemožným informacím. Výsledkem je to, že nyní se extrémně špatně kontroluje, kdo co ví.
Před třemi lety jsme dopadli jednoho bývalého Smrtijeda jménem Filmore. Žil velmi klidným životem v jednom mudlovském městě a náhodně ho spatřil projíždějící kouzelník. Postupovali jsme jako vždy - a chytili ho v brzkých ranních hodinách, beze svědků, jeho sousedům a vlastníkům místního obchodu na rohu jsme vymazali paměť a mysleli jsme si, že je to vyřízeno. Pak jsme však slyšeli, že o jeho zmizení referoval veškerý mudlovský tisk - mudlovský chlapec, který roznášel noviny a jel právě okolo a na svůj mobil natočil pohyblivé obrázky toho, jak byl Filmore odváděn z domu. Šel na mudlovskou policii, dal obrázky na ten internet, aby je mohli vidět všichni, a mudlové začali ten případ vyšetřovat jako únos! Měsíce jsme strávili tím, abychom všechno zase překroutili zpátky, a mudlové si o tomto případu zřejmě stále ještě vytvářejí různé možné teorie o spiknutí."

Snape zdvihl jedno obočí.
"Předpokládám ovšem, že žádná z jejich teorií není přiblížena pravdě," konstatoval suše.
"Správně," souhlasil Fletcher. "Tento debakl měl za následek to, že jeden mudlorozený zaměstnanec ministerstva pro magické trestní stíhání poukázal na skutečnost, že by byl dobrý nápad zorganizovat nějaké malé uskupení, které by spolupracovalo s mudlovskou policií. Když se to týká policie, vystupují jako speciální antiteroristická jednotka, což jim dá všechna možná práva k tomu, aby jednali vně běžných mudlovských zákonů. Znamená to, že máme perfektní krytí pro zadržení černokněžníků mudlům přímo před nosem, a nikdo neklade žádné trapné otázky."
"Až na případy, kdy na vlastní oči vidí působení magie, hádám," řekl Snape.
"Pokoušíme se tomu vyhnout, jak to jen jde," odpověděl Fletcher slizce. "Máme jisté alternativní metody, které můžeme využít. Lidé, kteří jsou součástí této jednotky, jsou zasvěceni do mudlovských zákonů a technik trestního stíhání. Mimo to samozřejmě patří mezi naše nejlepší kouzelníky a čarodějky."
"To je všechno velmi zajímavé, Antone, ale pořád nevidím, co to má společného se mnou."
"Vedoucí jednotky mě sem dnes doprovodila a každým okamžikem by se měla vrátit společně s Minervou. Je zodpovědná za operaci, u níž potřebujeme tvoji pomoc, takže ji nechám, aby ti to vysvětlila ona."
Přesně v tu chvíli zaslechli kroky a smích, znějící od schodů za nimi. Fletcher a Snape se postavili a otočili, aby pozdravili obě čarodějky přišedší do místnosti.
"Skvělý timing," prohlásil Fletcher. "Severusi, myslím, že znáš slečnu Grangerovou - vedoucí Jednotky pro kooperaci s mudlovským trestním stíháním."

Snape v šoku hleděl na Hermionu. Ani ji nepoznal. Své dlouhé, střapaté vlasy měla střižené nakrátko, hábit elegantně nařasený okolo své štíhlé postavy, a stále ještě se usmívala, jak vtipkovaly s Minervou. Vůbec už nevypadala jako ta vážná, nemotorná studentka, na kterou si vzpomínal. Podala mu ruku a usmála se nyní na něho.
"Profesore Snape. Je pěkné, že Vás zase vidím. Je to už dost dlouho."
V jejím hlase neslyšel nic než upřímnost. Krátce uchopil její ruku a uklonil hlavu.
"Slečno Grangerová. Vždycky jsem si myslel, že to dotáhnete daleko."
Prohnaně se na něho ušklíbla.
"Naopak, profesore, vybavuji si, že jste si vždycky myslel, že jsem nesnesitelná šprtka."
"Obě tvrzení se navzájem nevylučují," odpověděl tvrdě. "Vycházím z toho, že mě budete informovat o důvodech mé přítomnosti."
Minerva ukázala na židle a sama se posadila ke svému psacímu stolu. Objevil se podnos s čajem a gestem přiměla konvici k nalévání. Šálky pluly vzduchem a postavily se před každého z přítomných.
"Ano, slečno Grangerová," řekla ředitelka, "zajímá mě, proč si chcete vypůjčit mého mistra lektvarů."

Hermiona se zhluboka nadechla a začala mluvit:
"Část naší práce v jednotce je sledovat mudlovské zprávy, kriminalistické reporty a tak, abychom vyhodnotili znaky podezřelých postupů, jako např. černé magie. Na konci loňského roku nás zaujalo zveřejnění zpráv o obchodníkovi se zbraněmi jménem Jurij Markov, který měl nabízet jakousi nezvyklou chemickou zbraň. Tato chemikálie při nanesení na kůži vyvolá pálivou bolest, která je zdánlivě resistentní vůči jakémukoli snažení mudlů o její zmírnění. Způsobuje rudé zabarvení kůže v místě nanesení, avšak pálivá bolest rychle pronikne do celého těla."
Během jejích slov vytáhl Fletcher z tašky pořadač a z něho několik mudlovských fotografií. Podal je McGonagallové a Snapeovi.
"Můžeme se dostat k mudlovským pohyblivým obrázkům, které ukazují, jak chemikálie funguje," vysvětloval, "a tady je pár screenshotů."
Hermiona pokračovala: "První obrázek ukazuje místo použití se zřetelným zbarvením. Máte nějaký nápad, profesore?"
Snape si obrázek zblízka prohlédl.
"Vypadá to trochu jako lektvar Bodnutí škorpióna. Jeho účinky na tělo jsou podobné těm, které jste popisovala, ačkoli bolest není tak intenzivní a místo použití se zbarví spíše růžově než červeně."
Hermiona přikývla. "K tomuto závěru jsme došli také - myslíme si, že se jedná o dále upravovaný druh lektvaru Bodnutí škorpióna." Ukázala na ostatní fotografie. "Tady je zobrazena aplikace nějaké druhé chemikálie, zřejmě protijedu, který červenou skvrnu odstraní a zastaví bolest. Myslíme, že Markov má v úmyslu prodávat obojí. Aplikací lektvaru lze velmi účinně vydírat své protivníky, a otálet s podáním protijedu, dokud nejsou splněny požadavky."
"Tedy, pokud mě nepotřebujete k identifikaci lektvaru…?" Snape nechal otázku viset ve vzduchu.

Hermiona se na něho podívala vážně.
"Potřebujeme Vás, abyste Markova identifikoval. Nemůžeme s jistotou tvrdit, jestli je kouzelník on sám nebo lektvar distribuuje od někoho dalšího, avšak předpokládáme první možnost. Před pěti lety zřejmě přišel do Velké Británie z Ruska, ale o jeho životě předtím jsme nemohli zjistit nic. Ruská policie a bezpečnostní služby tvrdí, že o něm žádné záznamy nevedou, avšak co do sdělování informací nejsou zrovna spolehliví.
Žije opravdu v ústraní a má jen velmi úzký okruh přátel, rodiny a obchodních partnerů, a je vyloženě obtížné ho potkat. Také je absolutně nemožné ho vyfotit."
Snape se naklonil dopředu. To vzbudilo jeho zvědavost.
"Nemožné získat fotografie nebo nemožné to provést?"
"Obojí. Podařilo se mi setkat se s ním celkem třikrát. Byla jsem inkognito jako samostatná mezinárodní obchodní zástupkyně a Markovovi mě představil jeden z jeho obchodních partnerů. Moje falešná identita má napojení k některým spíše pochybným režimům v Africe, takže Markov si myslí, že mohu být celkem užitečná a mohu mu pomoci jeho zboží prodat. Při druhém a třetím setkání jsem měla skrytou kameru, která naprosto zklamala a neudělala jediný snímek. Fotky všech ostatních byly v pořádku, ale jeho obličej byl rozmazaný."
"Něco na způsob Zastíracího kouzla, předpokládám?" zeptal se Snape. Byl trochu překvapen, že s Grangerovou mluvil jako se sobě rovnou místo s rozčilující, i když talentovanou studentkou.
"Myslíme si to," odpověděla Hermiona, "a to dost upravované kouzlo. I pro mě je těžké vzpomenout si na jeho vzhled."
Snape otevřel ústa, aby promluvil, avšak Hermiona byla rychlejší.
"A pokud jste chtěl právě navrhnout kouzlo Legilimens - to už jsme zkoušeli. Zdá se, že moje vzpomínka na něj je celá rozmazaná. Ne, jediná cesta, jak zjistit, jestli Markova můžete identifikovat, je ta, že se s ním skutečně setkáte."

Snape neotálel s otázkou, proč za ním přišli. Věděl, že jeho přehled o Voldemortových přívržencích je největší ze všech kouzelníků na "správné" straně. První roky svého zotavování strávil týdny tím, že zásoboval bystrozory jmény, popisy a místy - vším, co je nebo jej napadlo, že by mohlo pomoci zvládnout ten obrovský úkol a spravedlivě potrestat celou armádu Smrtijedů a jejich sympatizantů. Vlastně doufal, že už to skončilo a už mu dovolí nechat své vzpomínky na tuto část jeho života vyblednout. Avšak teď se to nezdálo.
Chopil se svého opětovně naplněného šálku čaje a klidně se zeptal:
"A jak přesně navrhujete, že zorganizuji setkání s tím velmi odtažitým mužem?"
Hermiona se na něho zářivě usmála.
"Tato část je jednoduchá. Budete hrát mého manžela."
Snape se skoro udusil douškem čaje ve svých ústech. Potřeboval chvíli k tomu, aby znovu popadl dech a nastolil svou vnitřní rovnováhu, a pak upřel na mladou čarodějku ten nejpovedenější rozzuřený pohled.
"Odhlédněme od naprosté nepravděpodobnosti tohoto scénáře: Zvládnu to sám. Nepotřebuji dělat chůvu někomu nezkušenému, který si chce pohrávat s uměním špionáže."
Hermioniny oči se blýskaly špatně potlačovaným hněvem.
"Nevěděla jsem, že jsem požadovala někoho, kdo na mě dá pozor, profesore."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sisi sisi | 2. prosince 2018 v 20:57 | Reagovat

"I am Snape, Severus Snape." 8-) Jedno z mnoha zastíracích jmen světově známého superšpiona OO7 Nádherný začátek příběhu. :-D A moc pěkně přeložený, děkuji Arduško, ty obrazy z děje mi naprosto realisticky a plasticky vyvstávají před očima, jako bych byla přímo na místě jednání. Pan Fletcher je jedním z mála kouzelníků, který dokáže pochopit a použít pekelný přístroj Infernet a je dobře že spolupracuje s Hermionou. Chachá, moc se těším, jak se ti dva, Snape a Hermiona budou vydávat v přestrojení za manželský pár a dokážou se nevadit o drobnostech a principech. 8-) Díky za krásný překlad. :-)

2 ardazlyry ardazlyry | E-mail | Web | 2. prosince 2018 v 21:02 | Reagovat

[1]: Sisi: ou jés, užívej si Severuse i Hermionu, celé je to opravdu povedené a zábavné, mohu-li nestranně chválit autorku. Já jsem jen převaděčka písmenek do srozumitelnější řeči. :-)
Ve čtvrtek pokračujeme. Přeji krásný předvánoční čas.

3 Michelle Michelle | 9. prosince 2018 v 21:49 | Reagovat

Ha, konečně se dostávám k nové povídce, špionáž v mudlovskem stylu?? Zajimave, těším se na pokračování 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.