close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Bat ouf of Hell P 18 - 1.2/7

6. prosince 2018 v 20:00 |  Bleddyn
Fletcher zdvihl ruku a chlácholil je.
"Severusi, obávám se, že na tom musíme trvat. Slečna Grangerová věnovala spoustu času a úsilí tomu, aby získala místo v okruhu Markovových lidí. Bylo by to mrhání zdrojů a prostředků, kdybychom to celé museli opakovat u Vás, protože Vaši utajenou identitu už máme připravenou. Slečna Grangerová vyprávěla Markovovi všechno o svém manželovi, vynikajícím vědci v oboru chemie. Vím, že je velmi chtivý se s Vámi setkat."


A hned nato se Fletcher vytasil se svým trumfem.
"Pokud odmítnete spolupracovat, naší jedinou jinou možností je, že se slečna Grangerová přiblíží k Markovovi samostatně, aniž by věděla, jestli má co do činění s mudlou nebo nebezpečným kouzelníkem."
Ó, skvělé, myslel si Snape. Teď apelují na jeho svědomí. Pokoušel se zakamuflovat skutečnost, že nějaké má, avšak někdy to skrýt nedokázal. Vypadalo to, že bude muset vydržet krátkou spolupráci s mladou čarodějkou.
"Tak dobře." Jednou kývl, ale neusmál se. "Máme pozvání na obchodní schůzku nebo večeři?"
Hermiona si ho prohlédla s maličko samolibým úsměvem.
"Je to ještě lepší. Strávíme víkend na jeho venkovském sídle."
Sakra.
Fletcher znovu sáhl do aktovky a vylovil malý štůsek papírů, které podal Snapeovi.
"Zde naleznete kompletní informace, které o Markovovi máme, také všechno o Vaší falešné identitě a o slečně Grangerové a plány, které jsme pro ten víkend vytvořili. Než se však s konečnou platností zavážete k této misi, požaduji nějakou zkoušku Vašich schopností."
Snape na něho ledově zíral. "Zkoušku?" Vyslovil to slovo s odporem.
Fletcher na něho zíral také, ale zastrašeně nevypadal.
"Známe dobře Vaše vynikající výkony a schopnosti během války proti Voldemortovi, ale nemůžete popřít, že jste byl vážně nemocný a už deset let jste nebojoval. Jsem si jistý, že uznáte, že by ode mne bylo nedbalé, kdybych s Vámi slečnu Grangerovou vyslal na nebezpečnou misi, aniž bych se předem ujistil, že jste schopný přiměřené obrany."
Snape se pokusil ignorovat zlost a pocit ponížení, které se v jeho hlavě snažily získat navrch, a klidně řekl:
"A jakou formu pro tuto… zkoušku… navrhujete?"
"Myslím, že rychlý duel se slečnou Grangerovou by měl stačit."
Snape s uspokojením sledoval vyděšený výraz, který prolétl přes Hermionin obličej. Zjevně to bylo stejně nečekané pro ni, jako pro něho.
"Asi byste to měli provést v některé prázdné učebně," pokračoval Fletcher a tázavě se zahleděl na McGonagallovou.
"Samozřejmě," odpověděla. "Místnost pro Přeměňování ve čtvrtém patře je volná."
Snape vstal.
"Tak pojďte, slečno Grangerová. Jsem si jistý, že se nemůžete dočkat, až si mě pořádně proklepnete." A s tím vyklouzl z místnosti a nechal ji, aby ho rychle následovala.

Jak procházeli chodbou ve čtvrtém patře, Hermiona zašilhala po Snapeovi. Byla příjemně překvapená změnami v jeho vzhledu. Za těch deset let ho vlastně ani neviděla. V jejím sedmém ročníku se vrátil do hradu, ale viděli ho jen nepravidelně, a pak neměla žádný důvod se do Bradavic vracet.
Jeho poznávací znaky, černé oblečení a dlouhé černé vlasy, byly stále velmi signifikantní, avšak barva jeho pleti byla zřetelně zdravější a on sám už nevykazoval žádné znaky toho, že by sám sebe zanedbával tak, jak tomu bylo dřív. Jakékoli pochybnosti o jeho tělesné kondici byly smeteny rychlostí, jakou se pohyboval, ačkoli ona hádala, že ho hnal vztek. Dokázala si představit to ponížení a zlost, kterou Snape cítil, když ho nutili k testu jeho schopností ve spolupráci s bývalou studentkou. Zhluboka se nadechla.
"Tady toto mě mrzí, profesore. Netušila jsem…" Nenacházela žádná další slova.
Snape zpomalil a ze strany na ni zasmušile pohlédl.
"I když mě to bolí přiznat, slečno Grangerová: Fletcher by byl opravdu nedbalý, pokud by nepřezkoušel, jestli jsou moje schopnosti nedotčeny. Jeho předpoklad, že jsem už deset let ve zlosti nikoho neproklel, je správný."
Uklidněna jeho slovy se Hermiona usmála a odpověděla: "Ani žádného vševědoucího Nebelvíra?"
Byla odměněna nepatrným zvednutím koutků jeho úst.
"Zakouzlil jsem spoustu kleteb z frustrace, podráždění a naprostého zoufalství, ale ani kamarádi z Vaší koleje si nezaslouží neuvážlivý hněv."
Vstoupili do prázdné učebny Přeměňování a Snape rychlým pohybem hůlky odsunul stoly a židle k jedné stěně. Hermiona se s nastolenou lhostejností přiloudala do středu místnosti. Pomalu dýchala a pokoušela se ve své hlavě umlčet stále se opakující "Ó můj bože, budu mít souboj s profesorem Snapem!". Skončí naprosto ponížená mistrem lektvarů tak, jak se to často stávalo za dob jejích studií? Nebo (hůře!) zjistí, že jeho zranění a dlouhá nemoc tu zanechaly jen stín jeho dřívějšího já?

Snape zaujal své postavení naproti ní. Dlouhé černé vlasy si odhrnul z obličeje a opatrně si vykasal rukávy hábitu, aby měl naprosto volné ruce. Lehce se uklonil, a ona také.
"Připravená, slečno Grangerová?"
"Ano, profesore."
"Navrhuji, abychom nejprve začali verbálními zaklínadly."
"V pořádku," odpověděla s klidem, který necítila.
Snape stroze přikývl. "Na tři. Jedna, dvě… Expelliarmus!"
"Protego!"
V okamžiku, kdy měla zaznít číslice tři, oba zvolali zároveň.
Snapeova kletba se neškodně odrazila od Hermionina štítu.
"Podvodníku!" zavolala.
"A co děláte Vy, slečno Grangerová?" Snape svá slova protáhl, a při tom se začal pomalu pohybovat v kruhu okolo ní. Hermiona jeho pohyby zrcadlila a detailně pozorovala jeho ruku s hůlkou.
"Petrificus totalus!"
"Tarantallegra!"
Současně zakouzlená zaklínadla se mezi nimi srazila a vytvořila jiskry. Hermiona se uvolnila a začalo ji to bavit. Doteď se zdálo, že k sobě dobře hodí. Zatímco kolem sebe kroužili, jejich kletby znovu a znovu kolidovaly, a oni se pokoušeli u svého protějšku nalézt slabé místo.
"Mdloby na tebe!"
"Protego!"
Hermiona včas vykouzlila svůj štít, aby se ochránila před Snapeovým zaklínadlem. No, a teď to zřejmě bude už vážné, myslela si. Uvidíme, jak se s tím popasujete.
"Mdloby na tebe!"
"Protego!"
Jakmile zakouzlila Omračující kouzlo, Snapeův štít byl v momentu připravený, avšak v duchu ještě řekla "Finite incantatem!", a jeho kouzlo se zrušilo a propustilo ještě poslední zbytky kletby. Snapea to odhodilo nazpět na tvrdou dřevěnou podlahu.
Skoro ihned byl opět na nohou a dál pokračoval v kroužení s lehkým úsměvem na tváři.
"Neverbální Finite, slečno Grangerová? Mazané."
"Děkuji, profesore. Sílu Omračujícího kouzla to samozřejmě trochu oslabí, ale i přesto to vystačí na to, abych získala převahu."
"Na chvíli, možná." Rychle mávl hůlkou.
Hermiona se trochu lekla, když všechna světla zhasla, závěsy se zatáhly a zanechaly ji v naprosté temnotě. Nyní nevidoucí se soustředila na ostatní smysly a napínala uši, aby byla schopná zaznamenat jakýkoli pohyb. Pocítila náhlou změnu vzduchu za sebou, a pak se najednou objevil červený blesk a Omračující kouzlo se na ni řítilo z protějšího rohu místnosti. Trefilo ji do hrudi. Ona zavrávorala, načež ji zachytil pevný stisk.

"Co jste to říkala, slečno Grangerová?" pronesl Snape potichu do jejího ucha a držel ji přitisknutou ke své hrudi.
Hermiona se pokoušela zklidnit dech. Nebyla si jistá, jestli byla více omráčená kouzlem nebo náhlou blízkostí svého bývalého učitele.
"Jak jste mě mohl omráčit z té strany, když… jste tady?" zeptala se.
"Relumos!" Snape znovu všechna světla rozsvítil, aniž by uvolnil svůj stisk.
"Tam v tom rohu je zrcadlo, slečno Grangerová," odpověděl. Na citlivé kůži jejího krku vnímala jeho teplý dech. "Odrazil jsem svou kletbu od něj."
Hermiona našla zrcadlo na druhé straně místnosti.
"Toho jsem si nevšimla."
"No, pak by taky nepomohlo zhasnutí světel, když bych zároveň neplánoval svůj další tah, že?"
Jeho hlas byl tichý a melodický jako vždy a po zádech jí z toho běhal mráz. Položila ruce na jeho paže, kterými ji objímal okolo těla.
"Odraz samozřejmě trochu oslabí sílu Omračujícího kouzla, ale i přesto to vystačí na to, abych získal převahu," pokračoval.
Hermiona se usmála, když poznala svá vlastní slova, a pohybovala rukama dolů, přičemž jemně chytila ty jeho. Trochu se k němu natočila, pak jeho ruce chytila pevněji, pokrčila kolena, zvedla ramena a přehodila ho přes sebe tak, že skončil s tupým nárazem na zádech.
Shlédla na jeho šokovaný obličej.
"Na chvíli, možná," řekla a odměřenými kroky opustila učebnu. Zoufale se snažila potlačit veselý smích, který se chtěl prodrat z její hrudi.

Snape se s námahou posadil a zatuhnul, jak pocítil lehkou bolest v zádech. Později to bude chtít trochu masti na podlitiny. Ale Merline, to bylo… zábavné, přiznal si trochu překvapeně. Napřed si myslel, že zvítězit nad svou bývalou studentkou bude jednoduché, ale ona ho v mžiku poučila tím, jak mu kletby odhazovala rychlostí a šikovností, která na něho udělala dojem. Opravdu byla dobře vyškolená, a byla mladá a v dostatečné kondici, aby to efektivně využila. Na rozdíl od něho samotného, myslel si zkroušeně. OK, pořád byl ještě v kondici, ale jeho reflexy už nebyly to, co dříve. A ten malý trik v temnotě také nevyšel tak, jak si naplánoval.
V bolestech se zvedl a zkoušel se rozhodnout, jestli byla více raněna jeho hrdost nebo jeho zadek. Zadek, určitě. To byla první šarvátka, a pokud si ta drzá malá Nebelvírka myslela, že donutila netopýra z bradavického sklepení, aby se vzdal, bude se ještě hodně divit. Už se těšil na jejich příští duel. Avšak jak kulhal směrem ke dveřím, pomyslel si, že by v příštím kole dal přednost verbálnímu souboji.

Severus se vrátil zpět do ředitelské pracovny a viděl, že ostatní už na něho čekají. Minerva si všimla, že maličko kulhá, a zeptala se ho sladce:
"Chtěl bys ještě jeden polštář na sezení, Severusi?"
"To nebude nutné, děkuji, Minervo," slizce odpověděl a posadil se. Zkoušel hledat pohodnou pozici.
Hermiona po něm pokukovala.
"Právě jsem zpravila pana Fletchera o tom, že jste zřejmě zcela fit a Vaše magické schopnosti jsou efektivní jako vždy." Znovu se podívala na Fletchera. "Ačkoli trocha tréninku v neozbrojeném boji po mudlovském způsobu by mohla být užitečná."
"Jsem s tímto primitivním stylem boje obeznámen, děkuji pěkně. Jen bylo… nečekané, že ho použijete v rámci kouzelnického souboje," odpověděl Snape bez rozmyslu.
"Nojo, Vy jste mě předtím omráčil," opáčila Hermiona.
McGonagallová zdvihla jedno obočí.
"Profesore! Řekni prosím, že jsi slečnu Grangerovou neomráčil!"
"Bylo to jen odražené Omračující kouzlo, ředitelko. A ani ne v plné síle. I přes riziko, že budu znít jako ukňouraný prvňák: Ona si začala. Aspoň jsem měl dobré mravy, a když padala, tak jsem ji chytil."
Hermiona protočila oči.
"Kdo říká, že už nejsou žádní kavalíři?"
Snape na ni pochmurně pohlédl.
McGonagallová přidala i druhé obočí.
"Myslím, že bychom měli být rádi, že oba bojujete na stejné straně."

Později odpoledne sešli ti čtyři dolů do vstupní haly, protože Hermiona a Fletcher odcházeli. Snape a Hermiona se zastavili u vchodových dveří, aby doladili poslední detaily. Setkají se pár dní před oním víkendem a provedou přípravu.
"Zařídím Vám mudlovské oblečení, profesore," řekla Hermiona. "Předpokládám, že madam Malkinová má Vaše míry v kartotéce."
Snape pocítil náznak odporu.
"Mohu Vás ujistit, slečno Grangerová, že jsem naprosto schopen obstarat si odpovídající oblečení sám." A obával se stylu kostýmů, které by mohla považovat za přiměřené.
Hermiona si dala ruce v bok.
"To nezpochybňuji, profesore, ale stejně tak můžete využít zdroje ministerstva. Nedůvěřujete mi a myslíte si, že Vás vybavím tartanem v lila tónech a růžovou kravatou?"
"Ano, to ano," odpověděl přímo.
Hermiona si odfrkla.
"Vážně! To je část mé práce - nechte to na mně. Slibuji, že všechno bude v tmavých barvách a vkusného ražení, a kromě toho máte možnost pozměnit všechno, co se Vám nebude líbit."
"No tak dobře," podvolil se proti své vůli. Musel uznat, že mudlovské oděvy nebyly zrovna jeho parketa. Zahrozil jí ukazováčkem. "Najdu nejmenší náznak nebelvírských barev a dohodu ruším."
"Skvělé! Musíme ovšem ještě něco provést s Vašimi vlasy. Toto není mudlovský styl, ani v akademických kruzích."
"Vlasy mi neostříháte, slečno Grangerová. Je to důležitá součást mého zjevu coby hnusného mistra lektvarů. Jen kvůli tomu, že Vy jste se rozhodla ostříhat si tu nádheru na své hlavě, není důvod, abych dopustil totéž."
Hermionina ruka zajela do jejích krátkých vln.
"Copak Vám se moje vlasy nelíbí, profesore? Takto je možné je načesat podstatně jednodušším způsobem a také si myslím, že mi to opravdu sluší."
Snape si odfrkl nosem.
"Vaše vlasy jsou naprosto v pořádku, ale nejedná se o styl, který bych chtěl bezpodmínečně napodobovat."
Ve skutečnosti si myslel, že jí krátké vlasy zdůrazňují oči a strukturu obličeje, a ona pak vypadá jako padlý anděl, ale neřekl by jí to ani za nic.
Hermiona naklonila hlavu.
"Hm, říkám si, jestli jsou dost dlouhé na svázání do culíku."
A než si uvědomil, co dělá, postavila se vedle něho a prsty mu jemně zajela do vlasů. Odhrnula mu je z obličeje a jednou rukou je zachytila na zátylku. Pak se naklonila a zhodnotila ho zepředu.
"Jo, to je dobré. Budete až do posledního detailu vypadat jako trendy profesor."
Snape zdvihl jedno obočí.
"Skvělé. Byla byste teď tak laskavá a pustila mě?"
Hermiona pustila jeho vlasy a odstoupila od něj. Vypadala trochu nervózně.
"Promiňte. Vaše vlasy jsou skvělé na dotek - opravdu měkké. V čem je myjete?"
"V jezeře. Pokud nyní nebudete nic namítat - někteří z nás musejí pracovat. Těším se, až obdržím sovu s datem a časem našeho setkání."

A odkráčel ve změti černého hábitu, vrátil se do svého sklepení a přemýšlel o tom, k čemu se to ksakru vlastně zavázal.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sisi sisi | 6. prosince 2018 v 22:42 | Reagovat

Bych nečekala, že si tak rychle vjedou do vlasů a Severusi, ani náhodou se nenechej zvyklat staromódními způsoby, Hermiona je tvrdý soupeř. Neboj se o ni.
Děkuji za překlad, moc potěšil. :-)  :-)

2 ardazlyry ardazlyry | 9. prosince 2018 v 20:21 | Reagovat

[1]: Sisi: Díky za díky a bav se. ☺

3 Michelle Michelle | 9. prosince 2018 v 21:58 | Reagovat

V čem je myjete? V jezeře :-D
Celou kapitolu jsem se skvěle bavila, děkuji 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.