26. ledna 2019 v 20:00
|
Snape si dovolil zasmát, hluboce a tiše, a jeho srdce si ulehčeně poskočilo. Naklonil se k ní a zamumlal:
"Vlastně ses nemusela ptát, víš?"
Pak se jejich rty setkaly a každá pochybnost o tom, co chtěla, v tom okamžiku zmizela. Prohloubili polibek a spokojeně vzdychli. Objal ji pažemi, aby si ji mohl přitáhnout blíž, ale vyvolalo to protestující "au!". Oddálil se od ní a nervózně jí pohlédl do tváře.
"Mám ještě zapnutý pás! Málem jsi mě udusil." Ušklíbla se na něho, snažíc pás uvolnit, a on cítil, že se uvolňuje i ten jeho. "Tak," pokračovala. "To je lepší. Takže, kde jsme to zůstali?"
Znovu se k ní natáhl a jistě ji přitahoval k sobě, až mu - po troše manévrů okolo řadicí páky a ruční brzdy - konečně seděla na klíně.
"Měla jsi v úmyslu přejít sem," řekl tiše, načež ji znovu políbil, prozkoumával její ústa, a pak zanechával stopu tvořenou polibky na jejím krku a jazyk mu kroužil po citlivém místě pod jejím uchem. Vzpomněl si na to z taxíku. Její vášnivé zasténání poslouchal s pocitem uspokojení; pak ho jeho vědomé myšlenky krátce opustily, protože cítil, jak mu její zuby lehce kousají do krku a její prsty něžně škrábou pod košilí na holé kůži zad. Zasténal a své ruce posunul z jejího pasu níž, až našel lem jejích krátkých šatů, a pak zase nahoru pod sukní, až mohl pohladit její zadeček oblečený do krajky. Je nestydaté předpokládat, že se takhle vyfikla pro mé uspokojení?
Ústa se navzájem zkoumala opět s jistou naléhavostí, a ruce dělaly totéž. Hermiona se trochu pohybovala, kroužila boky a tiskla se k jeho pánvi. Pak se opřela dozadu, pohladila jeho tělo rukama ve směru dolů a šmátrala mu po pásku.
Položil jí ruce na ramena, trošku ji odstrčil a odlepil od ní svá ústa.
"Co je?" zeptala se bez dechu.
Políbil ji lehce na rty.
"I když tě také velmi chci, a bezpochyby můžeš cítit, že tě opravdu chci, naše poprvé se zcela jistě nebude odehrávat na předních sedadlech tvého auta."
Zašklebila se na něho.
"Vzadu je to tradičnější, ale tady opravdu není moc místa. Malá chybka v designu."
Zakroutil hlavou.
"Mám mnohem lepší nápad. Tak šupej ven."
Předklonil se, aby mohl otevřít dveře u auta, a ona se vyškrábala ven s ním v patách. Zavřel dveře a zamumlal kouzelnou formuli. Svými pažemi znovu pevně Hermionu obemkl. Pochybovačně zírala na zalesněný svah, strmě sbíhající k řece.
"Nejsem si jistá, jestli je to obrovské zlepšení."
Sklonil se k ní, aby ji políbil, a zašeptal:
"Zapomněla jsi, že jsi čarodějka?" a roztočil se s ní v temnotě.
Během přemisťování jsem ještě nikdy nikoho nelíbala, myslela si Hermiona nepřítomně. Přemístili se a ona si ještě dlouhou dobu užívala polibek a pocit Snapeova těla, které se k ní pevně tisklo, než si uvědomila, že by se měla zeptat, kde byli. Sporé osvětlení vyžadovalo vteřinu k tomu, aby zjistila, že se nacházeli ve sklepě její chaty.
Pobaveně hleděla Snapeovi do očí.
"A co přesně děláme v mojí laboratoři?"
Snapeovy rty se zkroutily v lascivním úšklebku a odpověděly:
"Musíme provést experiment. Vzpomínáš si?"
"Aha, vzpomínám si," odpověděla a nadšeně ho líbala, když -
"Doprdele!" zvolala a odskočila. "Kde ksakru stojí auto? Absolutně jsem nedávala pozor na silnici a nemám nejmenší tušení, kde jsem zaparkovala!"
"Asi jednu míli za Erwoodem, a vozidlo je chráněno mudloodpuzujícími a zastíracími kouzly," odpověděl hned Snape. "Ne všichni z nás naštěstí přišli o vyšší mozkové funkce."
"Spíš: ještě ne." Podívala se mu do očí, položila ruce na jeho pásek, rozepnula ho, a pak rozevřela zip jeho džínů. Když do nich vklouzla rukou, viděla jeho oči, jak se maličko zúžily.
Ale toto! Ne úplně jako kentaur, ale to naprosto stačí.
Znovu se vpila pohledem do jeho, kalhoty mu nechala spadnout na zem a klekla si před něho.
Uvidíme, co to udělá s tvými vyššími mozkovými funkcemi.
Slyšela, jak se pořádně nadechl a jak vzduch nárazově vypouštěl z plic, a pak:
"Fuck! Ty sis na pusu zakouzlila ochlazovací kouzlo?"
"Ano - proč se ptáš? Nelíbí se ti to?"
"Merline… ano… ne… přestaň mluvit… dej pusu zase tam, kde byla. Á.."
Já - jedna. Vyšší mozkové funkce - nula, myslela si Hermiona spokojeně.
Cítila Snapeovy ruce na ramenou.
"Radši s tím teď přestaň," řekl trochu napjatým tónem. "Nebo to nezvládnu ani k laboratornímu stolu."
Během vstávání se trochu zakymácela a rukama klouzala vzhůru po jeho těle. Měl na sobě už jen košili.
"Kdy sis vysvlékl boty a ponožky?" zeptala se.
"Nechal jsem je zmizet," zamumlal, přitáhl si ji k sobě a znovu ji hluboce políbil. Přitáhl si ji těsně, a jak se k němu tisknula, důrazně jí rukama přejížděl po zádech a zadečku.
"Máš toho na sobě moc," řekl, pustil ji, aby ji mohl líbat na ramenou, a pak jí začal rozepínat šaty. Oplácela mu to s jeho košilí. Šaty jí sklouzly z ramen a spadly na zem. Objevila se bílá krajková podprsenka a Snape ji jemně políbil na ňadra.
"To je lepší," zamumlal a cvakl zapínáním. Vyvlékla se z prádla, stáhla si kalhotky a spolu s botami je odkopla pryč, zatímco Snape si svlékal košili. Bez rozpaků klouzlal očima nahoru a dolů po jejím nahém těle.
"Překrásná," řekl a pomalu se usmál.
"S tebou to taky není špatné," odpověděla Hermiona s úšklebkem a stejně otevřeně ho sledovala. Jeho tělo bylo štíhlé, ale fit díky cvičení, a byl sebejistý a vztyčený pod jejím pohledem. Chvilku byla překvapená nedostatkem pocitu trapnosti, ale nějak jí přišlo, jako by se intimně znali podstatně déle, než tomu ve skutečnosti bylo.
Položil jí ruku na zátylek, pak se zastavil a naklonil se k polibku.
"Antikoncepce je vyřízená," ujistila ho, uhadnuvši jeho obavy. Překonala krátkou vzdálenost mezi nimi, přitiskla celé své tělo na jeho a škrábala prsty po jeho zádech odzhora dolů. Všude se setkávali kůže na kůži, a jakmile konečně vyklidili pole vášni, jejich jazyky a ruce se navzájem zoufale hladily. Sunul ji dozadu, až za sebou ucítila laboratorní stůl. Dřevo bylo na její rozehřáté kůži příjemně studené. Pak jí položil ruce okolo pasu a zdvihl ji nahoru na pracovní plochu. Podívala se do jeho černých očí a dech se jí zpomalil, když její pohled opětoval. Nikdy neviděla takový obdiv ani necítila takovou srdcervoucí touhu.
Přitáhl si ji blízko k sobě a ruce měl stále okolo jejího pasu.
"Teď," pronesl tiše, "je třeba dle mého názoru otestovat jednu hypotézu."
"Ó, ano," odpověděla, když si ji přitáhl ještě blíž. Ó, ano!
Později Hermiona oba přemístila do své ložnice. Jejich experiment byl, v tom spolu souhlasili, naprostý úspěch. Ačkoli další přezkoušení výsledků bylo naprosto nutné.
Hermiona ležela v posteli s hlavou na Snapeově hrudi a v příjemné postkoitální omámenosti mu lehce kreslila kroužky po břiše. Přičemž, myslela si, z toho uděláme prekoitální. Druhé kolo by bylo dobré. Tak tedy interkoitální. Existuje vůbec takové slovo?
Dlouhé prsty jí líně projížděly hřívou.
"O čem právě přemýšlíš, ženská?"
Byla ráda, že jí tak ještě říkal. Generace dobrých, feministických předků se obracely v hrobě, ale jí to bylo jedno.
"Jak víš, že přemýšlím?"
"No, jednak jsi při vědomí. A přestala jsi mě hladit po břiše. Vždycky velmi ztichneš, když jsi ponořená hluboko do myšlenek."
"Jsi velice pozorný."
Cítila, že lehce pokrčil rameny.
"Posledních pár dní jsem tě pozoroval. A neodpověděla jsi mi na mou otázku."
Posunula se směrem nahoru, takže její hlava ležela na polštáři vedle jeho, a klouzala prsty sporými černými chloupky na jeho hrudi.
"Jen jsem blbnula. Hrála si s myšlenkami. Ale napadla mě jedna věc, kterou chci vědět."
"Hmm?"
"Dneska ráno. Proč jsi přišel do laboratoře? Odkud jsi věděl, že mám potíže?"
Sakra. Opravdu jsem doufal, že se na to nezeptá.
Snapeovy myšlenky vířily.
Nojo, vzpomínáš si na to mystické kouzlo lásky, o kterém jsme posledně mluvili? Vocant Amoris? Zřejmě není až tak mystické. A to bys nikdy neuhodla: použila jsi ho, abys mě zavolala. Zdá se tedy, že jsme blízké duše. Ne že bych měl v úmyslu tě k něčemu nutit…
Překulil se, aby na ni viděl, a natáhnul ruku, kterou jemně chytil její tvář a palcem hladil měkkou pleť.
"Nevěděl jsem to. Jen jsem měl starosti, že jsi tak dlouho pryč."
Hermiona se zářivě usmála a zrcadlila jeho pohyby, laskala jeho obličej.
"Načasování jsi měl perfektní. Děkuji."
A když se jejich rty znovu setkaly, pomyslel si:
Řeknu jí to. Jednou…
Konec
(Alespoň protentokrát)
Parádní konec naprosto luxusní povídky!!!

Doufám, že tahle autorka má více podobných, úplně jsem si zamilovala "její" Hermionu i Severuse.
Takovéhle vzájemné otukavani a svadeni s pocitem "zakázaného ovoce" je děsně žhavé