close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Dotazy i dojmy směřujte do komentářů nebo na arda.z.lyry@seznam.cz <3

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Das Leben danach - P18 - 3/28

15. září 2019 v 20:00 |  Vestilia
Čím rychleji běžela, tím její strach narůstal. Stále se otáčela a koukala, jestli ji někdo nepronásledoval. Nyní, mezi zdmi hradu, nad tím Hermiona už jen mohla kroutit hlavou. Kdyby za ní skutečně byl nějaký Smrtijed, sotva by ve zdraví dorazila do hradu a varovala ostatní. Už je asi paranoidní.


Doufala, že se bude moci nepozorovaně vrátit do ložnice, avšak sotva se objevila na velkých schodech, už jí šla vstříc McGonagallová. Pohled na ni byl prostě božský. Přes noční košili si přehodila plášť, pod nímž vykukovaly starorůžové plyšové nazouváky. Na hlavě měla síťku.
Hermioně však ztuhl úšklebek, vkrádající se jí do tváře, když viděla její přísný obličej.
"Hermiono, kde jsi k čertu byla? Celý hrad je na nohou. Neshodli jsme se snad na tom, že už nikdo samostatně nebude vycházet ven, zejména v noci?"
Hermiona by nejradši odpověděla, že toto opatření povede pouze k tomu, že zemřou dva lidé současně, avšak jako vždy se rozhodla zahrát tu rozumnou.
"Máš pravdu, Minervo. Vždyť jsem nešla daleko, jen pár kroků. Chtěla jsem navštívit Charlieho hrob… sama."
Věděla, že touto výmluvou téma rychle smete ze stolu. Nikdo nechtěl mluvit o Charliem. O smrti.
"Mělas ho ráda, že? Během posledních měsíců jste spolu strávili dost času."
Ano, měla ho ráda. Ale nebylo to více času než obvykle, když byli spolu. Avšak i přesto mladá žena přikývla. Chtěla mít prostě klid.
"Všem nám chybí. A samozřejmě je v pořádku, že jsi smutná. Ale slib mi, že se nebudeš nadarmo vystavovat nebezpečí."
Tento slib byl pro Hermionu jednoduchý. Ven nikdy nevycházela nadarmo. Bylo naprosto důležité, aby měla čas jen pro sebe. S plným přesvědčením tedy přikývla. Měla v úmyslu jít dále nahoru, a Minerva ji oslovila ještě jednou.
"I když se dobře přetvařuješ, Hermiono, vím, že ti není dobře."
Zůstala stát jako přimražená.
"Promluv si prosím s někým, svěř se přátelům. Všichni tě potřebujeme."
Kývla, aniž by se na svou bývalou profesorku podívala. Pak vyšla zbývající schody.
Kdo ji potřeboval? Ten, který chtěl svůj život předčasně ztratit, jako Hagrid? Nehodila se sem. Okolo ní se zdržovali samí velcí, odvážní kouzelníci a ona dřepěla mezi nimi. Ona, ta malá Hermiona, která toho tolik věděla, ale neuměla nic. Jedna věc byly řeči o kletbách. Použít je bylo něco naprosto jiného. Byla dobrá ve vývoji taktik boje, ale praktického provedení se vlastně nikdy účastnit nechtěla. Jakmile se začalo bojovat, vždy ji ovládl obrovský strach, nebyla hrdinka jako ti ostatní.
A přesto se nacházela v tomto hradě. Oficiálně se stal útočištěm od Brumbálovy smrti. Pro všechny, kteří nevěděli, kam by se měli podít. Ta myšlenka vznikla tím, že pro několik učitelů byly Bradavice jediným domovem. Oni měli dovoleno tu zůstat.
Později se k nim přidali další. Minerva převzala vedení Fénixova řádu, a hrad byl vyhlášen jako nové velitelství. Nastěhovali se sem všichni členové Řádu, všichni byli toho názoru, že nejlepší obrana je ta vzájemná. Jak málo efektivní tato teorie byla, dokázaly dva útoky, které se odehrály v průběhu loňského roku. Obyvatelé nad Smrtijedy zvítězili jen s velkou námahou a několika obětmi. Avšak i přesto zůstali, všichni. Hermiona také.
Možná měla opravdu jen strach žít jiný život. Strach, že nebude vědět, co se okolo ní děje. Chtěla být u toho, ale nejraději ukrytá někde vzadu, tam, kde tolik nebezpečí nehrozilo. Za tento strach se nenáviděla. Nenáviděla se, protože sama sebe vnímala jako přítěž pro ostatní. Kdo ji potřeboval?
Ron a Harry byli často celé týdny pryč a hledali viteály, jim už dlouho pomáhat nemohla. Všichni si mysleli, že je to pro ženu příliš nebezpečné. Opatrně chodili okolo horké kaše, ale Hermiona samozřejmě věděla, co se stalo s většinou žen, které padly do rukou Smrtijedů.
Ale ti dva se jí ani nezeptali, jestli by to riziko chtěla nést, jestli by je chtěla doprovázet. Asi věděli, jak zbabělá ve skutečnosti byla, a tak na rozhodnutí nezměnilo nic ani její ujišťování, že chtěla přátelům pomoci.
Avšak nikdo jí přímo pravdu do očí neřekl. Všichni dělali, jako by byli rádi, že je s nimi, tvrdili, že ji budou potřebovat. Pravděpodobně se dokázali tak výtečně přetvařovat, jako Hermiona sama. Nebo dokonce ještě lépe.
Jakmile přišla do svého pokoje, podruhé tento večer si dovolila se rozplakat. Nechtěla tu zůstávat, odsouzená k nicnedělání. Ale ven do světa taky nechtěla.
Jejím největším strachem, ještě větším, než byl ten o svůj život, a dokonce ještě větším než ten, že se bude muset později odsoudit jako nečinná, zbabělá divačka, byl strach o rodiče. Nechtěla je svou přítomností přivést do nebezpečí. Při myšlence, že jen vinou její přítomnosti by mohl být dům přepaden a rodiče zabiti, se velice třásla. Často během nočních můr zírala na výraz v očích svého otce, když byl trefen smrtící kletbou. Ještě horší však byly výkřiky matky, v jejích snech mučené až k smrti. To se nikdy nesmí stát realitou.
Ne, zůstane taky. Tak dlouho, jak to půjde.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ela Ela | 15. září 2019 v 23:03 | Reagovat

Děkuju moc za překlad. Už se těším na příští neděli :)

2 nes nes | 16. září 2019 v 1:50 | Reagovat

Už se těším na další kapitolu.

3 Michelle Michelle | 16. září 2019 v 21:40 | Reagovat

To je tedy pořádně depresivní povídka :-(

4 ardazlyry ardazlyry | 18. září 2019 v 11:38 | Reagovat

[1]: Ela a [2]: nes: Dík, holky, stavte se zase. ;-)

5 ardazlyry ardazlyry | 18. září 2019 v 11:41 | Reagovat

[3]: Michelle: Co na to říct? Ano, je to jakoby depresivní. Hodně je tu kladen důraz na Hermionu a její vnímání tíživého strachu z Voldemortova tlaku. Prostě deep-psychologické, jak by řekla myslím resthefuture. Juchat se tu nebude, ale budou se tu pitvat myšlenky až na jednotlivé atomy. 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.